Hlavní obsah

Cash Only: Blokáda se blíží. Pozor na traktory, a hlavně na peněženky

Foto: Shutterstock.com

Zemědělskou techniku možná z dálnic odstaví policie, ale při obraně rozpočtových peněz veřejnost s žádným velkým zastáním počítat nemůže.

Reklama

Zemědělci se chystají ve velkém demonstrovat za své zájmy a blokovat dopravu. Mít se na pozoru před traktory ale nebude stačit. Daleko víc bude potřeba hlídat, co nového si farmáři vymohou v rámci přerozdělování státních peněz.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Co roky bývalo jen kuriozitou v televizním zpravodajství ze zahraničí, je nově součástí české reality. Tuzemští agrárníci se hned dvakrát – v pondělí a ve čtvrtek – chystají ve velkém se svou technikou na silnice, do měst a k hraničním přechodům. A vše nasvědčuje tomu, že se nevrátí domů s prázdnou.

Příslib nových peněz dostali ještě dřív, než traktory nastartovali. Ve čtvrtek přijal zástupce tří největších agrárních spolků premiér Petr Fiala a spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným jim představili plán, který pro farmáře nevypadá vůbec špatně. Svou velkorysostí zaskočil i některé účastníky jednání.

Do televizních kamer mluví politici i zemědělci hlavně o „odbyrokratizování“ sektoru a „zmenšení environmentálních ambicí EU“. Ale to hlavní, o co se aktuálně hraje, jsou – jak napovídá i název dnešního newsletteru – peníze.

Jako nejdůležitější z nově zvažovaných nápadů zní avizované daňové úlevy z vyplácených dotací. Z unijních fondů a z domácího rozpočtu na ně jde každým rokem se vším všudy zhruba 40 miliard korun. V některých zemích EU se tyto příjmy nedaní, ale v Česku zatím ano – a Fiala s Výborným na čtvrtečním jednání navnadili agrárníky na myšlenku, že by na protesty šlo zareagovat odpuštěním daní také v Česku.

„Výsledek nechci komentovat. Debatu jsme finálně neuzavřeli. Musí to probrat kolegové v jednotlivých skupinách politických koaličních stran,“ řekl po čtvrtečním jednání ministr Výborný.

Přítomní vyjednavači ale byli sdílnější. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha zmínil nedanění dotací hned v několika následných rozhovorech. Pro Seznam Zprávy tento návrh vylíčil jako myšlenku ministra Výborného, kterou si už před schůzkou se zemědělci nechal schválit v rámci koaliční skupiny K10, kterou má „předjednanou“ s premiérem.

Politicky by šlo o vychytralý krok. Jiné zvažované úlevy, jako přerozdělení dotací podle velikosti farem, by vždy zvýhodnily jedny podniky na úkor jiných. Daňové slevy ale pomohou procentuálně zhruba všem stejně a všichni by tím pádem mohli mít stejnou motivaci nechat příště traktory doma.

Dalším velkým benefitem pro politiky je, že nepůjde tak snadno spočítat náklady pro rozpočet. Ty budou záviset na hospodaření firem, takže dopředu žádná cenovka nebude existovat a zodpovědnost za nový zářez do státní kasy půjde v první fázi dobře rozmlžit. Výhodné je i to, že změnu bude muset nejdřív schválit Evropská komise, hlídající rovnoměrnost státní pomoci napříč Unií – což může chvíli trvat a zdržení nebo komplikace půjde následně svést na Brusel.

Technicky vzato lze také tvrdit, že přece nejde o nové dotace a tím pádem o porušování slibu vlády, která proti dotačnímu průmyslu tolik horovala. Úlevy půjde prodat jako humánní odlehčení těžkého života na venkově, což by snad daňoví poplatníci mohli pochopit.

Podobně soucitně – starostí o zaměstnanost na venkově – půjde hájit i další zamýšlený návrh, který vládní politici zvažují ještě nad rámec úlev u firemní daně, a sice slevy na pojistné pro pracovníky v zemědělství.

Detaily zatím neznáme, Výborný je slíbil představit do konce měsíce. Pýcha chápe záměr tak, že by se úlevy netýkaly celého balíku 40 miliard dotací, ale jen přímých plateb (což jsou automatické příspěvky podle počtu obdělávaných hektarů nebo chovaných zvířat) a dalších nárokových dotací vyplácených v rámci státního programu podpory venkova, dohromady zhruba za 25 až 27 miliard korun.

Firemní daň činí 21 procent. Pokud se 25 až 27 miliard dnes zdaňuje a příští rok by šlo o osvobozený příjem, lze velmi zjednodušeně spočítat, že stát přijde o víc než pět miliard korun. Ve skutečnosti možná o něco méně, protože u ztrátových podniků nevstupuje každá koruna dotace automaticky do daňového základu. Ale v hrubých obrysech je pořád řeč o nemalé sumě peněz. Větší, než jaká aktuálně chybí na platy kuchařek ve školách nebo jaká státu utíká následkem jiného ústupku v podobě nulové spotřební daně na víno.

„Nedanění dotací, ať to znamená přesně cokoliv, je skoro jistě efektivním zvýšením dotací,“ podotýká ekonom Petr Janský z Národní rozpočtové rady vlády. Kupříkladu Agrofert v roce 2022 zinkasoval na provozních dotacích 1,7 miliardy korun. Kdyby je nemusel danit, zůstalo by mu (vedle čistého zisku 13 miliard) dalších 350 milionů.

Pro řidiče platí na příští týden varování před traktory, daňoví poplatníci by si měli hlídat své peněženky. Ač se to na první pohled nezdá, to druhé bude těžší. Zemědělskou techniku možná z dálnic odstaví policie, ale při obraně rozpočtových peněz veřejnost tentokrát s žádným velkým zastáním počítat nemůže.

Zajímají vás plány českých firem, pohyby na akciových trzích nebo investiční tipy? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Reklama

Doporučované