Začíná festival Berlinale. Film částečně zastiňují politické diskuse

Letošní, čtyřiasedmdesátý ročník je posledním pod vedením uměleckého ředitele Carla Chatriana, který festival vedl společně s Mariette Rissenbeekovou a od hvězdných a velkých studiových filmů se přikláněl spíše k méně známé kinematografii.

Hlavní soutěž o Zlatého medvěda nabídne dvacítku titulů. „Jsme obzvláště hrdí na letošní výběr, který dosahuje nejlepší možné rovnováhy mezi autory, jichž si vážíme a obdivujeme je, a silnými novými hlasy na poli nezávislé kinematografie. Hnacím motorem výběru je samozřejmě rozmanitost příběhů a jejich vypravěčů, ale také rozmanitost stylů s cílem ukázat široké možnosti filmového jazyka,“ komentoval soutěž Carlo Chatrian.

Africký Černý čaj i hroch Pabla Escobara

Po loňské absenci je hned třemi filmy zastoupen africký kontinent. Například malijský režisér mauritánského původu Abderrahmane Sissako se s celovečerním snímkem vrací deset let od nominace na Oscara za drama Timbuktu. Po nekompromisním svědectví o náboženském fanatismu přichází s příběhem Černý čaj. Hrdinkou je mladá žena z Pobřeží slonoviny, která se po emigraci do Asie zamiluje do staršího Číňana.

Jihokorejský filmař Hong Sang-su se vrací s filmem, jehož název lze přeložit jako Cestovatelské potřeby, s Isabelle Huppertovu v hlavní roli. Vůbec poprvé se v soutěži představí nepálská kinematografie, a to zásluhou režiséra Mina Bahadura Bhama, jenž ve snímku Shambhala vypráví o dramatu těhotné ženy a jejího manžela v himalájské pustině.

Režisér Nelson Carlo de los Santos Arias z Dominikánské republiky promítne podle uměleckého šéfa festivalu nejvíce „nezařaditelný“ film. Pepe je vyprávěn duchem hrocha ze zoologické zahrady narkobarona Pabla Escobara.

Cillian Murphy přijede, íránští tvůrci ne

Do výběru se dostal i nejnovější počin íránských tvůrců Maryam Moghaddamové a Behtasha Sanaeehy, premiéry na Berlinale se ale neúčastní, protože jim podle festivalu „bylo zakázáno cestovat, byly jim zabaveny pasy a hrozí jim soudní proces v souvislosti s jejich uměleckou a filmařskou prací“.

Evropskou produkci reprezentují třeba Němec Andreas Dresen či Francouzka Claire Burgerová. Čest letošní Berlinale zahájit připadla rovněž soutěžnímu dramatu Small Things Like These belgického režiséra Tima Mielantse.

Vychází z románu Claire Keeganové, který česky vyšel pod názvem Takové maličkosti. Drama zasazené do poloviny osmdesátých let odhaluje znepokojivé tajemství jednoho irského kláštera. V delegaci ke snímku nebude na červeném koberci chybět představitel hlavní role Cillian Murphy, jehož si po loňském úspěchu filmu Oppenheimer mnozí zapsali jako filmového „otce“ atomové bomby.

České stopy zajistí fotografka Jarcovjáková nebo kosmonaut

Návštěvníci Berlinale nepřijdou ani o českou produkci, byť v hlavní soutěži chybí. S dokumentem Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové se představí režisérka Klára Tasovská. Berlinale rovněž promítne drama Redakce ukrajinského režiséra Romana Bondarčuka. Surrealistická satira na média a politiku vznikla v koprodukci Ukrajiny, Česka, Slovenska a Německa. Kromě toho festival připomene německo-český dokumentární film Diese Tage in Terezin (Tyto dny v Terezíně) z roku 1997 od německé režisérky Sibylle Schönemannové.

Českou stopu nese rovněž Kosmonaut z Čech, natočený režisérem Johanem Renckem s Adamem Sandlerem v hlavní roli pro streamovací platformu Netflix. Vznikl na základě románového debutu Jaroslava Kalfaře (Čecha žijícího ve Spojených státech) a točil se i v tuzemsku. Festival snímek zařadil do sekce Berlinale Special Gala.

Svůj nový film Otoč králíka! odehrávající se v blízké budoucnosti, kde jsou plnoprávnými občany pouze lidé s dětmi, by měla dovézt do Berlína i slovenská režisérka Mira Fornay. Zastoupí Česko a Slovensko v rámci programu koprodukčního trhu Berlinale Co-Production Market, který je součástí Evropského filmového trhu.

Festival ovlivňuje politika AfD i postoj Německa vůči Izraeli

Z komerčního hlediska by Evropský filmový trh mohl být úspěšný. Filmová branže se jakž takž postavila na nohy po pandemii covidu-19 a optimismus dodalo i ukončení několikaměsíční stávky hollywoodských scenáristů a herců.

Podle evropského korespondenta časopisu Hollywood Reporter Scota Roxborougha ale „politické diskuse zastiňují zábavu, filmy a kulturu“. Ovšem Berlinale se zrodilo na vrcholu studené války v rozděleném městě, které se nacházelo na frontové linii zamrzlého konfliktu, a politika mu proto není cizí.

Konání letošního ročníku se kryje s diskusemi o antisemitismu, úzkých vazbách Německa s Izraelem uprostřed války v Pásmu Gazy a o nárůstu podpory krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) před letošními volbami do Evropského parlamentu.

Berlinale čelilo kritice, že na zahájení pozvalo i politiky AfD. Pozvánky festival nakonec zrušil poté, co vyšlo najevo, že zástupci strany AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím.

„Angažovanost ve prospěch svobodné a tolerantní společnosti a vystupování proti pravicovému extremismu je součástí DNA Berlinale,“ vysvětlilo své rozhodnutí vedení festivalu. Zrušením pozvánek chce vyjádřit „jednoznačný postoj ve prospěch otevřené demokracie“.

Stranou festivalu nezůstal ani konflikt v Pásmu Gazy. Několik tvůrců, mezi nimi ghanský režisér Ayo Tsalithaba, stáhlo svůj film s odůvodněním, že mu vadí německá podpora Izraele. Vedení Berlinale zdůraznilo, že festival chce umožnit „otevřený dialog“ v souvislosti s tématem Izraele a Hamásu. Zajistit ho má projekt koncipovaný společně s Izraelcem a Palestinkou žijícími v Německu, kteří se už několik let pokouší společně o osvětu na téma blízkovýchodního konfliktu. Povede se rovněž panelová diskuse o filmové tvorbě v době války.