Moravské divadlo láká na inscenaci Želary, budou ji provázet folklorní tance

  14:26
Na divadelním jevišti poprvé ožije příběh inspirovaný knihou Květy Legátové a stejnojmenným filmem Ondřeje Trojana Želary. Válečný příběh o osudové lásce ztvární Moravské divadlo ve světové premiéře jako balet.

Zkouška baletní inscenace Želary spoluautorky libreta a režisérky Hany Litterové, spoluautorky libreta, zpěvačky, autorky hudby a hráčky na cimbál Zuzany Lapčíkové a hudebního nastudování Petra Šumníka v Moravském divadle Olomouc | foto: Moravské divadlo Olomouc

Tanečně dramatického nastudování tohoto díla se ujal osvědčený tvůrčí tandem choreografky Hany Litterové a skladatelky, zpěvačky a cimbalistky Zuzany Lapčíkové, která zkomponovala hudbu pro celý orchestr.

Inscenaci o zvláštním vztahu ze strachu, z obav a nedůvěry, ale i z lásky tmelené společným úsilím přežít uvede Moravské divadlo Olomouc ve světové premiéře v pátek v 19 hodin a v sobotu ve stejný čas.

„V rámci roku české hudby jsem se rozhodl pozvat do Moravského divadla ryze český inscenační tým. Zuzana Lapčíková zkomponovala hudbu, bude ale také živě hrát na cimbál a zpívat. Choreografka Hana Litterová vytvořila choreografii na míru baletnímu souboru, který tak má příležitost ‚přičichnout‘ nejen k tanečnímu divadlu, ale také k moravskému folkloru,“ uvedl ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Pro autorský tandem bylo dílo Květy Legátové, vlastním jménem Věry Hofmanové, jasnou volbou.

Zemřela spisovatelka Květa Legátová, autorka knihy Želary

Silný námět z prostředí Moravských Kopanic, kde spisovatelka několik let bydlela a poznala tragické osudy místních obyvatel, pokřivené často velkou bídou, se pak stal zdrojem pro povídkovou knihu Želary, za niž jí v roce 2002 byla udělena Státní cena za literaturu, a následně pro novelu Jozova Hanule.

Obě tato díla si Lapčíková s Litterovou, které spolu pracují už počtvrté, zvolily za obsahovou předlohu svého nového tanečního dramatu a pustily se do vytvoření vlastního libreta. Ovlivnilo je především osobní setkání s Květou Legátovou v Národním divadle Brně.

„Po představení Balady ji přivedl zlínský spisovatel Antonín Bajaja do šatny a byla to neskutečná energie, kterou s sebou přinesla. Setkání s tímto odhmotněným a nesmírně oduševnělým člověkem, jakým byla, mě zasáhlo velice intenzivně,“ popsala začátek cesty k olomouckým Želarům Zuzana Lapčíková. „Když jsme pak dostaly příležitost vytvořit v Olomouci autorské představení, nad námětem jsme neváhaly. Uvědomila jsem si, že to je látka, které stojí za to obětovat obrovské množství svého času,“ doplnila.

Moravský folklor jako výzva

Zatímco příběh zachovaly, některé postavy vypustily a jiné přidaly. „Ne zcela jsme se chtěly ztotožnit s knižní předlohou a filmem. Chtěly jsme to jednak propojit, jednak upravit pro adaptaci na taneční divadlo,“ vysvětlila Hana Litterová.

Ústřední postavou děje je mladá lékařka Eliška pocházející z města, která prožívá německou okupaci ukrytá v horské vesnici pod novou identitou, kde se už jako Hana provdá za na první pohled hrubého horala Jozu.

Střetnutí dvou naprosto odlišných světů a kultur se postupně promění v láskou naplněný vztah.

V inscenaci bude účinkovat kompletní orchestr i baletní soubor složený z tanečníků z celého světa, kteří museli zvládnout techniku moravského folklorního tance.

„Je hezké vidět tolik různých národností tančit moravské tance,“ uvedl šéf baletního souboru Jan Fousek.

„Když si uvědomím, že celý baletní soubor je naprosto kosmopolitní, 90 procent tvoří zahraniční tanečníci, a jsou ochotni přistoupit na to tancovat na hudbu, která je silně inspirovaná moravským folklorem, na hudbu, kterou nikdy neslyšeli, která je jim opravdu vzdálená, je to pro mě velká pocta,“ přitakává Lapčíková, jež sama ambice účinkovat v inscenaci původně neměla. „Nakonec mě však šéf baletu a choreografka přesvědčili,“ upřesnila Lapčíková, která si chválí i spolupráci s orchestrem pod vedením šéfdirigenta Petra Šumníka.

„Naším snem bylo vytvořit představení nikoliv divadelní, kdy divák přijde do hlediště, sedne si a bude se dívat na divadlo, ale udělat představení tak, jako by přišel do kina, otevřela se opona a spustil se film. Snad se nám to podaří,“ dodala závěrem Litterová