Rodinné pouto
Už tři roky je Miroslav Donutil (*1951) čestným občanem Třebíče, kde se narodil, ačkoli dětství strávil i na jiných místech, převážně ve Znojmě, a pak v Brně. Tatínek byl prý velmi přísný a tvrdý, a tak byl malý Miroslav často bit. Přiznává ale, že si čas od času trest zasloužil.
Malý Miroslav obdrží v 2016 Cenu města Třebíče
V pozdější době měli otec a syn názorové střety kvůli tehdejšímu režimu, protože tatínek byl členem strany. Když po osmašedesátém prozřel, jejich vztah se urovnal. Pan Miroslav na něho vzpomíná s láskou a úctou, a jen na ty hezké chvíle. Třeba jak ho učil rybařit, za což mu je vděčný.
Jeho maminka byla velmi hodná, taková rodinná pečující duše. Herec a vypravěč vyrůstal v harmonické a krásné rodině. To si v sobě uchoval. I on si své rodiny a rodinného zázemí nesmírně váží a jsou pro něho důležité.
Jednou z něho bude skvělý herec a vypravěč
Malý Miroslav s rodiči
Bouřlivé mládí
Pan Donutil s úsměvem vypráví, že se stal hercem proto, že musel v posledním ročníku gymnázia dělat reparát z francouzštiny a ruštiny. Kromě vypravěčského talentu ale zdědil i herecký, a to po své mamince, která byla nadšená ochotnice. I on sám jako středoškolák hrál v ochotnickém divadle. Studovat činoherní herectví bylo nasnadě, i kdyby měl maturitu v kapse.
Poznáte ho?
Na svá studentská léta na brněnské JAMU vzpomíná jako na krásné období. Všichni spolužáci od prvního po čtvrtý ročník byli jedna velká parta, která táhla za jeden provaz. Z jeho vyprávění také víme, že k nějaké té srandičce neměli daleko.
Jeho spolužáky byli například Dáša Veškrnová, Eliška Balzerová, Bolek Polívka, Jiří Bartoška, Pavel Zedníček, Pavel Trávníček, Karel Heřmánek…
Již během studií začal pan Donutil hrát v divadle Husa na provázku, kde po ukončení akademie v roce 1973 získal stálé angažmá. Na jeho prknech stál sedmnáct let. Mladý, pohledný a talentovaný herec na první úspěchy nemusel dlouho čekat. Spolu s nimi přišel i obdiv fanynek, který si náramně užíval a prý mohl mít každou holku, na kterou si pomyslel. Jeho srdce si získala dívka, která ani netušila, že ji „balí“ již v té době poměrně známý herec.
Dle spolužáků i herců je Miroslav Donutil skvělý kamarád
„Konvalinková“
Pan Donutil v jednom ze svých vyprávění říká, že věří na lásku na první pohled, a že „… oči jsou naprosto nejpodstatnější součástí seznamování.“ Vysvětluje, že když se jeho oči střetly s očima oné dívky, byl jejich první pohled „… natolik intenzivní, že nás vrhnul do víru lásky, a láska nám vydržela dodnes.“ Tou dívkou byla osmnáctiletá Zuzana.
Láska na první pohled, láska na celý život
Potkali se na večírku, kde pan Donutil zpíval a hrál na kytaru, ač tam ani neměl v plánu jít. Ona tam byla s klukem, se kterým se znala jen krátce. Když se na chvilku vzdálil, pan Donutil toho využil a pozval ji na rande, na které však přišel o hodinu déle. Osud tomu chtěl, že se přesto potkali. Jak se říká, ti dva si prostě byli souzeni. Po půlroční známosti se dne 30. prosince 1977 vzali.
Novomanželé Donutilovi
Vysněnou svatební kyticí paní Zuzany byly konvalinky. Ty jí její nastávající nějakým zázrakem dokázal v té době sehnat. Od svého muže je dostává každý rok v den výročí svatby.
Vztah Donutilových je i po letech krásný. Jeden druhého si váží a jsou k sobě tolerantní. Mají spolu syna Tomáše (*1979), který je počítačový odborník a vlastní reklamní studio. Mladší Martin (*1991) jde ve šlépějích svého otce. Po ukončení studia herectví na Pražské konzervatoři začínal tam, kde je otec – v brněnském divadle Husa na provázku. Můžeme milé a sympatické paní Zuzaně a „našemu“ herci přát, ať je těch kytiček konvalinek ještě hodně.
Šťastní rodiče. Syn Tomáš se narodil po dvou letech
Zdroje: zeny.iprima.cz, www.idnes.cz, zeny.iprima.cz, www.ceskatelevize.cz, www.youtube.com
