SERIÁLOVÝ FENOMÉN "BABYLON BERLÍN" - SKRYTÉ POZADÍ (1)

Inspektor Rath vyšetřuje

V nočním klubu Moka Efti se stmívá. Na pódiu stojí Psycho Nikoros - umělá postava, androgynní, napůl muž, napůl žena, s nalepenými vousy. Její temný hlas dýchá stejně zlověstnou písní: "Na popel, na prach,/vytržen ze světla,/ale ještě ne."  Máte pocit, že mezi řádky slyšíte výkřiky mrtvých ze světové války. Na to hosté - pánové v tmavých fracích, dámy v krátkých charlestonových šatech - nesmyslně tančí v lávovém proudu času. Tady to je, "smyslná panika", kterou historik Mel Gordon charakterizoval patnáct let Výmarské republiky - zhuštěná do jedné scény. Titulní píseň zpívá žena - Světlana Sorokina (Severija Janusauskaite), jejíž zrada má být zkázou skupiny trockistů...

Adenauerovo tajemství

Již první sezóna seriálu "Babylon Berlin" zaujme napínavým dějem. Na rozdíl od Kutscherova románu "Der nasse Fisch" (2008) je však skutečnou hvězdou město. I pro Alfreda Döblina byl Berlín živou bytostí, která dýchá, pulzuje, horečkuje, je v neustálém pohybu - a pohltí přitom nejednoho člověka. Režie sice nenabízí žádné složité podtexty, ale zato nabízí množství populárních vizuálů - na rozdíl od Döblinova "Berlína na Alexanderplatzu" (1929) a jeho filmové adaptace Rainera Wernera Fassbindera (1980) ukazují Tom Tykwer, Hendrik Handloegten a Achim von Borries nejen ponuré dvorky a rozrušené obyvatele, ale také opojnou, hýřivou, prostorovou atmosféru doby. Minulost je vzkříšena za pomoci nejmodernější digitální techniky, v jejímž labyrintu se divák až příliš rád ztratí.

Případ kolínského detektiva Gereona Ratha (Volker Bruch) je vyprávěn. Válečné trauma ho přivedlo k závislosti na morfiu. Podobně jako soukromí detektivové v amerických filmech noir bloudí antihrdina životem a potácí se bez orientace. Přijel do Berlína na tajnou misi. Vyděračská skupina tajně natáčela vlivné politiky a úředníky v submisivních pózách při sado-maso sexuálních hrátkách. Mezi nimi údajně i Konrad Adenauer, tehdejší starosta Kolína nad Rýnem. Během svého vyšetřování se Rath zaplete do početných sítí berlínského podsvětí, včetně pučistických generálů, sdružení zločineckých kruhů a ruských emigrantů, kteří v exilu pokračují v boji o moc mezi Stalinem a Trockým. Komisař nemůže věřit ani svým nejbližším spolupracovníkům.

Navzdory všemu je fascinován vibracemi, temným podhoubím města. Velkou roli v tom hraje i jeho asistentka Charlotte Ritterová (Liv Lisa Friesová). Mladá žena nejprve pracuje jako stenografka u policie, po nocích si pak přivydělává jako servírka a prostitutka v Moka Efti a věnuje se vlastnímu výzkumu. Brzy to mezi nimi zaskřípe. Charlotte je vlastně vedlejší postavou, ale Liv Lisa Friesová se své životní role zhostila úspěšně, všechny hlavní postavy hraje při zdi s talentem, krásou a charismatem. V Kutscherově románu je divoká Charly (v seriálu se jmenuje Lotte) studentkou práv ze střední třídy, v "Babylon Berlin" patří k proletariátu. Její zaměstnání jí zachraňuje život a chrání ji i její rodinu před úplnou chudobou.

Porno a proletáři

Ritterova sociální gradace umožnila tvůrcům silněji rozehrát sociální spektrum města. Zvláště proto, že proletářské prostředí dostalo od komunistů silný politický význam. Komunisté v té době produkovali filmy jako "Die da unten" (1926) nebo Zilleho film "Mutter Krausen's Fahrt ins Glück" (1929), který již ukazuje scény rudé demonstrace, téma, které "Babylon Berlin" přebírá tématem Blutmais 1929. Tyto studie prostředí na celuloidu dodnes zprostředkovávají představu o tehdejším způsobu života nižších vrstev. Při natáčení filmu "Babylon Berlin" zhlédl tým řadu dobových filmů. Některé z nich jsou zařazeny jako přímé citace. Například ve čtvrté epizodě první série sleduje Charlotte v kině němý film "Menschen am Sonntag" (1929) - klasiku o dvou mladých párech, které tráví neděli u berlínského jezera Nikolassee. Natáčelo se s amatérskými herci, za kamerou stáli budoucí hvězdní režiséři Robert a Curt Siodmakovi, Edgar Ulmer a Billy Wilder. Film působí jako manifest nové věcnosti - estetické výstřelky dadaismu a expresionismu ustoupily střízlivému, částečně deziluzivnímu pohledu na každodenní život v posledních letech Výmarské republiky. Po obsahové stránce nahrazuje "Menschen am Sonntag" jakýkoli konfliktní patos konvenčními třenicemi. Protagonisté zůstávají v citové rovnováze. Jen nic nepřehánějí.

Také ve čtvrtém díle spěchá Gereon Rath do kopírky Geyer, jejíž budovy v Neuköllnu stále stojí. Inspektor hledá negativ Adenauerova filmu - a narazí na zkušební promítání "Modrého anděla" (1929) s Marlene Dietrichovou, jednoho z prvních zvukových filmů UFA. Přechod od němého ke zvukovému filmu měl mimořádný hospodářský a kulturní význam. Podrobně o tom pojednává třetí Kutscherův román "Gereona Ratha Der stumme Tod" (2009), který posloužil jako předloha pro třetí sérii seriálu "Babylon Berlin".

Dalším detailem z filmové historie, i když z undergroundu, je námět první epizody 1. série - v dějové linii, která v románu neexistuje - policie vtrhne do ilegálního studia pornografických filmů a zabaví tam uložený materiál. Policisté však kotouče nedodají na úřad, ale prodají je na černém trhu. Ve skutečnosti byla výroba a distribuce těchto sprostých filmů v oněch letech oficiálně zakázána, a přesto byla jejich produkce mimořádně vysoká. Městská kronikářka Susanne Everettová v 70. letech 20. století uvedla:

"V Berlíně dvacátých let se točilo více a tvrdších erotických filmů než dnes na 42. ulici v New Yorku".

Jedovatý plyn a zlato

Zpět k filmovým citacím. Už první záběr - otevře se černý kruh (postup z éry němého filmu) a ukáže vlak projíždějící lesem. Scéna je snímána z ptačí perspektivy, lokomotiva se blíží ke kameře. Vlak přijíždí z Leningradu a jeho cílem je Berlín. Jeho náklad je nelegální - jedovatý plyn a zlato. Také ve filmu Fritze Langa "Dr. Mabus, hazardní hráč" (1921) se na začátku otevře černé kruhové plátno, na němž jsou vidět železniční vagony projíždějící zalesněným terénem. Také z ptačí perspektivy se vlak blíží ke kameře. V něm jsou převáženy cenné papíry, které jsou krátce nato ukradeny. Tato formální souvislost s Dr. Mabusem není náhodná. V Kutscherových románech vystupuje doktor Johann Marlow, který je označován jako "doktor M.". Zkratka je samozřejmě narážkou na dva filmy, v nichž Lang dokumentoval Výmarskou republiku, kromě "Dr. Mabuse" také kriminální film "M - Eine Stadt sucht einen Mörder" (1931) s Peterem Lorrem v hlavní roli.

V rozhovoru pro "Deutschlandfunk" se Kutscher zkratkou Dr.-M zabýval jednou větou: "Konotace k Fritzi Langovi a Dr. Mabusemu je pak samozřejmě ta tam". Tato souvislost je však nesmírně hluboká. Dr. Mabuse, hazardní hráč ukazuje přesně ty noční kluby a nudokluby, znuděné aristokraty, lehkovážné gangy vyděračů a vyprovokované burzovní krachy, které inspirovaly i Kutscherovu a Tykwerovu berlínskou vizi. Pro režiséra Langa byl zlověstný doktor "Nietzscheho dítětem", jehož vůle k moci se realizuje v podněcování chaosu a teroru. "Neexistuje láska, existuje jen touha. Není štěstí, je jen vůle k moci," hlásá Mabuse v první části. Co může být pro takového člověka přirozenějšího než se v roce 1933 připojit k legalizovanému teroru nacistického režimu? Přesně to Kutscherův doktor M. udělá a jeho teroristické plány si v ničem nezadají s Langovým ďáblem.

Po pokračování filmu "Testament doktora Mabuseho" (1933) odešel Fritz Lang do exilu. Ve filmu se objevily paralely mezi šíleným doktorem a nacisty, a proto Goebbels nechal film zastavit ještě před premiérou. Teprve o 27 let později natočil režisér po návratu do Německa svůj poslední film "Tisíc očí doktora Mabuseho" (1960). V něm se arcizloduch snaží zmocnit atomové bomby. Co mohl Mabuse dělat v mezidobí, zejména mezi lety 1933 a 1945, zůstávalo vždy záhadou. Kutscherův Dr. M. to odhaluje - dělá kariéru u SS a dál kuje zvrácené plány... Notabene: Zkratka pravděpodobně pochází od Clauda Chabrola. Jeho aktualizovaný remake filmů o Mabusovi se jmenuje Dr. M. (1990).

Nihilismus ve své nejhorší podobě

Je třeba poznamenat, že Langův Mabuse se o vlastní obohacení stará jen málo. Cílem jeho zločinů je čirá touha po vůli k moci a - ve filmu z roku 1933 - nastolení toho, co je v podtitulu nazýváno "vládou zločinu", která nonstop vyvolává v lidech paniku a podporuje nihilismus. Toto aktivní popírání všeho existujícího, všech hodnot a norem, je v současné kinematografii nejzřetelněji vidět na postavě Jokera ve stejnojmenné filmové adaptaci Todda Phillipse z roku 2019. V tomto ohledu není Dr. Mabuse německým Al Caponem, neproměňuje Berlín v "Chicago na Sprévě" (Walther Rathenau), ale pokouší se proměnit město v místo nihilismu.

Možná se Tykwerovu týmu zdálo jméno Dr. M. příliš umělé, a tak se gangsterský boss v "Babylonu Berlín" neobjevuje. Místo toho se postava podle něj jmenuje jednoduše - Armén (Misel Maticevic). Tento velký zločinec provozuje Moka Efti a luxusní restauraci, kam chodí podvodníci. Jeho přesné motivy nejsou známy, ale má prsty prakticky ve všech významných kriminálních případech, které má Gereon Rath od nynějška vyšetřovat. I zde se nabízí paralela s Langem - stejně jako v jeho prvním filmu Mabuse je Armén udán drogově závislým zaměstnancem - protože policie podmiňuje vykupitelskou injekci udáním.

-pokračování-