Lidé věřili v léčivou sílu pramene svaté Barbory v údolí Želno. Vodu si tu můžete nabrat i dnes
Všimli jste si, kolik je v posledních letech znovuobnovených poutních cest a míst u různých kdysi slavných pramenů, kostelíků nebo památných míst? A i když nějaký kraj důvěrně znáte, často se stane, že jste o nich ještě neslyšeli? Dokladem takového kdysi slavného místa, je údolí s romantickým názvem Želno v jižních Čechách nedaleko Trocnova.
Najdete v něm značenou turistickou trasu, která vás dovede od autobusové zastávky pod Střížovem tam, kam potřebujete. Pokud se na cestu vydáte na přelomu února a března, uvidíte po cestě velké plantáže bledulí. Narazíte také na pramen svaté Barbory nebo na místo, kde stával kostel svatého Bartoloměje. A pokud vyjdete až nahoru do Střížova, objevíte i kostel, ve kterém byl kdysi pokřtěn Jan Žižka.
Pramen svaté Barbory tu prý ze stráně vytéká odpradávna. „Už v 17. století lidé připisovali jeho vodě léčivý účinek. V dobách, kdy nebyla elektřina a svítilo se loučemi, mívali lidé problémy se zrakem. Útěchu nacházeli u různých pramenů s léčivou pověstí,“ vysvětluje vznik poutního místa etnograf Jan Šimánek. Zprvu tu lidé pověsili obrázek svaté Barbory. Roubená studánka byla před několika lety obnovena a přibyly k ní informační tabule a posezení pro turisty.
Několik desítek metrů odtud stával velký kostel svatého Bartoloměje zrušený za reforem Josefa II. „Jednou do roka se tu konala slavná pouť. A byla tak slavná, že si ji lidé i po josefínských reformách chtěli zachovat, takže vybavení kostela si přenesli do Střížova, kde je dodnes,“ dodává Jan Šimánek.
Odměnou po výšlapu z údolí Želno až ke střížovskému kostelu je jednak pohled na kamennou křtitelnici, ve které byl podle pověsti pokřtěn čerstvě narozený Jan Žižka. A také krásný výhled na panorama Novohradských hor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
