Článek
…Plavba po Labi má tradici, lodě po proudu pluly s pomocí plachet či vesel, proti proudu lodě vlekli nádeníci z polabských vesnic, první parník z Drážďan do Ústí n/L vyplul r. 1838, první český parník BOHEMIA o šest let později…
Plavba po řece Labi má na Ústecku svoji tradici. Možná od doby bronzové, ale určitě po vzniku římské říše. O rozvinutém obchodě kontrolovaném panovníky svědčí středověké listiny. Po Labi se vozila sůl, koně, dobytek, keramika, obilí, víno, platilo se clo. Obchodníci lodní dopravy byli zřejmě i zakladateli prvních měst na severu Čech. Po proudu lodě pluly s pomocí plachet či vesel, proti proudu vlekli lodě placení nádeníci z polabských vesnic. Centrem stavby lodí byl Děčín, stavěly se jezy. První parník po Labi proplul z Drážďan do Děčína v roce 1838. O šest let později už začal provozovat dopravu po Labi Praha - Drážďany první český parník BOHEMIA. A cesta trvala jeden den. V polovině 19. století se Ústí nad Labem stalo vývozem uhlí největším přístavem Rakouska - Uherska. Přístavní čtvrť byla významnou částí města s mnoha pracovními příležitostmi, restauračními, ubytovacími a zábavními podniky, tedy i veřejnými domy a doplňovala tak kolorit významného města na Labi. Po 2. světové válce došlo v lodní plavbě k určité stagnaci. V současné době se hledá nejlepší řešení mezi zintenzívněním labské dopravy stavbou plavebních stupňů a ochranou životního prostředí. Došlo k rozšíření veřejné dopravy po Labi lodí Porta Bohemica a dochází k oživení píšťanského jezera u Litoměřic, jako důležité rekreační zóny regionu.
Vrátíme-li se ještě jednou k dějinám plavby, nejstarší plavidla byla tzv. monoxyly vydlabané z jednoho kmene používané v pravěku, které převzali i staří Slované. Později plavba po řece Labi souvisela především s obchodem se solí. Zajímavostí je také o hodně pozdější systém řetězových parníků, které, ač to zní neuvěřitelně, se posouvaly po řetězu položeném na dno řeky od Hamburku až po Mělník v délce 720 km.
Dnes je největším přístavem na severočeském Labi děčínské Loubí. Je to i největší český přístav s překladištěm. Tonáž děčínské obnovené Československé plavby labské, která vznikla už v roce 1922, ale později zde docházelo k různým reorganizacím a změnám, je v současnosti 66 812 tun a společnost vlastní 102 plavidel. Zboží vozí především do přístavů Severního a Baltského moře a do vnitrozemských přístavů Německa, Belgie, Švýcarska a Francie. Nákladní dopravu po Labi ale zajišťují i jiné společnosti. V Děčíně také funguje Střední škola lodní dopravy a technických řemesel. A v Muzeu Děčín po několika letech, kdy byla expozice uzavřena z důvodů rekonstrukce, se nyní znovu nabízí návštěvníkům možnost seznámit se s bohatou historií lodní dopravy v Čechách i s více než třemi desítkami lodních modelů, které prezentují vývoj lodního stavitelství. Hlavním provozovatelem výletní plavby po severočeském Labi je dnes společnost Labská plavební, která pořádá výlety po Labi z Ústí nad Labem nebo z Děčína směr Hřensko, Bad Schandau a Drážďany. A pronajímá svou loď i na svatby, soukromé párty, oslavy a firemní večírky. Pravidelné plavby začaly letos už 1. dubna. Jedinečné pohledy na krajinu Českého středohoří se tak dají vychutnat i z lodní paluby. Z největší české řeky linoucí se napříč Ústeckým krajem, která vytvořila ojedinělou krajinu s hlubokým říčním údolím, spíše kaňonem, lze pozorovat překrásné panorama Českého středohoří s typickými kužely kopců dávno vyhaslých sopek a s vinicemi na labských březích. Milovníci cyklistiky mohou kombinovat jízdu na kole s plavbou lodi. Mezinárodní Labská cyklostezka vede totiž okolo celé trasy lodních linek.
Přesto nelze jen obdivovat krásy přírody, zachována by měla být samozřejmě nákladní doprava, která je sice pomalejší, ale ekologičtější a levnější než železniční a hlavně silniční při přepravě materiálů, které nepodléhají zkáze. K nákladní lodní dopravě uveďme dvě naprosto rozdílná stanoviska:
Stanovisko lodníků: „Hladina Labe zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem. Doprava místy buď stojí, nebo lodě plují bez nákladu. Nízký stav vody někdy prakticky zastavuje lodní dopravu: Plavba se stává nerentabilní, protože lodě nemohou být plně naloženy. Plují nevytížené a hrozí až jejich poškození. Podporujeme proto výstavbu jezu u Děčína, který se plánuje již téměř tři desítky let.“
Ochrana přírody sdružení ARNIKA: „Vyzýváme členy vlády a zejména ministra životního prostředí, aby odmítli jakékoliv stavby na českém dolním Labi i v ostatních evropsky významných lokalitách. Jsme přesvědčeni, že naši potomci ocení a budou považovat za moudré, pokud dáme přednost perspektivě živoucí řeky Labe jako evropsky chráněného území, představující útočiště pro řadu ohrožených druhů a magnet pro cestovní ruch, před technickými plány patřícími do minulého století.“
A tak zaznívá na závěr otázka: Bude největší česká řeka, na níž kdysi ležel největší přístav celého rakousko-uherského mocnářství významnou dopravní cestou nebo hlavně rejdištěm a královstvím bobrů? A dají se vyřešit ke spokojenosti představitelů obou skupin, tedy ekologů a zastánců lodní dopravy, ale hlavně obyvatel Česka a především Ústecka protichůdné názory či najít kompromis? Tož Vávro, mudruj, že…
