Oteplování & Herculaneum – Týden ve vědě 5. až 11. února 2024

Deštivý týden přinesl vlnobytí vědeckých novinek – některých třeskutě pozitivních, jiných poněkud méně…

Oteplení o 1,5 °C jsme překročili v roce 2023 – a možná i o dekádu dřív. Analýza mořských hub z 19. století, z jejichž kostí lze vyčíst informace o lokální teplotě, naznačuje počátek oteplování ještě před období, kdy začala přesná měření. Také minimálně za posledních 12 měsíců trvale překračovalo 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Oznámila to meteorologická služba Copernicus.

Tetování z grafenu pomáhá korigovat chod srdce (krysy). Grafen by mohl být materiálem, z něhož v budoucnu vzniknout nové kardiostimulátory. Zároveň ale již starší kardiostimulátory máme, nová demonstrace tohoto nápadu tedy není všelék.

Ruský kosmonaut překonal rekord v kumulativním pobytu v kosmu. Oleg Kononěnko strávil v kosmu víc než 878 dní a 12 hodin. Nešlo však o jeden dlouhobý pobyt, ale o součet jeho misí od roku 2008. Kosmonaut zdůraznil, že jeho motivací není lámat rekordy, ale splnit si svůj dětský sen stát se kosmonautem. Kononěnko je součástí mise na ISS, která začala v září loňského roku, a očekává se, že překročí hranici tisíce dnů strávených ve vesmíru.

ESA plánuje lovit gravitační vlny na orbitě, zúčastní se i Češi. Evropská kosmická agentura chystá misi tří satelitů jménem Lisa, laserové detektory pro ní budou pocházet z České republiky. Měřitelné gravitační vlny vznikají při kolosálních nebeských srážkách, jako je například splynutí černých děr. Lisa rozmístí tři identické sondy umístěné ve vzdálenosti 2,5 milionu kilometrů od sebe, jejich lasery budou vlny detekovat. Mise by měla odstartovat v roce 2035.

Umělá inteligence odhalila starověká tajemství herkuleánských svitků. Tým tří univerzitních studentů úspěšně rozluštil část svitků, které před dvěma tisíci lety pohřbil Vesuv. Zásadní při tom byla AI. Youssef Naderov, Luke Farritori a Julian Schilliger použili umělou inteligenci, odborné vedení a pokročilé zobrazování, aby digitálně rozbalili a přečetli přibližně pět procent prvního svitku.

Proběhl první 3D tisk živé lidské mozkové tkáně. Za tisk může inovativní postup využívající biokompatibilní hydrogelovou směs. Postup překonává současné organoidy a poskytuje přesnost v uspořádání buněk. Na biotisk umělých mozků to úplně není, metoda ale může zlepšit tisk tkání pro výzkumní účely a testování léčiv. Je tak příslibem pro rozvoj biologie nervových kmenových buněk a pochopení neurologických poruch.

Bottom

Bakterie upraveny, aby z plastu vyráběly materiál pavoučího vlákna. Geneticky modifikované bakterie Pseudomonas aeruginosa by mohly přispět k tvorbě výrobě umělého vlákna. P. aeruginosa dovedou rozkládat polyethylenové plasty. Díky genové úpravě mohou z atomů uhlíku vytvářet materiál podobný pavoučímu vláknu. Získaný materiál je však třeba ještě „uplést” do podoby vlákna, což bude tématem teprve navazujících výzkumů…

Spalničky se vracejí do Česka, nakaženi jsou i neočkovaní. Od ledna jsou hlášeny čtyři případy mezi neočkovanými osobami. Přestože v letech 2021 a 2022 byla země bez spalniček, po více než dvou letech došlo k jejich opětovnému výskytu. Na palici je pokles proočkovanosti, zejména u rodičů s vyšším vzděláním, která klesla z 94,1 % v roce 2010 na 88,4 % v roce 2020. Vrby si šuškají, že za tím stojí proměna postojů k biomedicínským znalostem a dezinformacím o účinnosti vakcín kolujícím na sociálních sítích, neasik.

Půst může redukovat zánětlivé reakce, zjistila studie. Je půst zdravý? Výzkumníci z Cambridgeské univerzity identifikovali nový mechanismus, díky němuž může půst snižovat zánět, klíčový faktor různých chronických onemocnění. Některé studie půst vyzdvihují, podle jiných může nést naopak riziko pro srdce. Nová práce se zaměřila na kyselinu arachidonovou, která je známá svými protizánětlivými vlastnostmi, a zjistila, že půst zvyšuje její hladinu v krvi.

Fyzili přišli s teorií kanibalské kosmologie, kde se náš vesmír rozpíná tím, že požírá malé vesmíry, s nimiž interaguje. Tato myšlenka vychází z pozorování vzdálených vesmírů a mohla by lépe odpovídat kosmologickým datům. Dvojice badatelů zkoumá i záhadu kosmologické inflace, kterou vysvětlují pojídáním čerstvě zrozených vesmírů.

Fyzik Steven Prohira navrhuje využít lesy jako živé detektory neutrin, téměř nepolapitelných částic. Neutriny jsou obtížně detekovatelné, a vědci obvykle staví masivní detektory pod zemí nebo v Antarktidě. Prohira navrhuje využít lesy jako efektivní „stromové antény“ pro detekci neutrin. Tento koncept by mohl šetřit finanční prostředky a vytvořit spojenectví mezi částicovou fyzikou a ochranou krajiny.

Výzkum vzorků asteroidu Bennu naznačuje, že by mohl pocházet z vodou bohaté planety či pseudoplanety. Hlavní výzkumník Dante Lauretta tvrdí, že asteroid mohl být kdysi oceánským světem s tenkou kůrou tvořenou fosforečnanem bohatým na vápník a hořčík. Tato látka je podobná materiálu na povrchu měsíce Enceladu, který skrývá rezervoár kapalné vody.

Bonusy týdne

POKEC TÝDNE 1: Pokec nejen s Janem Černým o unikátním oboru Science na Karlovce, který se snaží trénovat multioborové studenty budoucnosti.

POKEC TÝDNE 2: A taky pokec s Júlií Starkovou, která na 2. lékařské fakultě UK studuje se svým týmem rakoviny krve, v němž jsme k příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (což je dneska!) probrali i víc o životě vědátorek.

TÉMA TÝDNE: Způsobuje konzumace červeného masa rakovinu? Složení červeného masa i jeho úprava zvyšují riziko rozvoje nádorových onemocnění trávícího traktu – predominantní konsensus výzkumu je starý již 15 let a od té doby jej další studie jenom podtrhávají.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom obou výše zmíněných pokeců výše & tradičního týdne ve vědě jsme si na ve video verzi také prosvištili tři novinky: o organických ledovcích Titanu, detektory AI textů & také vzpomínku na konec vrtulníčku Ingenuity (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz