Já jsem stát a budu si šikanovat jak chci

Každý kdo je nucen spolupracovat se státním aparátem dnes a denně zažívá šikanu a házení klacků pod nohy těm, kteří tvoří přidanou hodnotu, za kterou tito byrokraté žijí. Jen za poslední dobu mám několik příkladů z mé praxe.

Případ 1.

Kontrola OIP, kontrolor chce předložit dokumenty a proto volá podnikatelovi. Stal se pracovní úraz, vše je jasné, vina prokázána, de facto se jedná o formální věc. Podnikatel říká, že není problém a že je pošle datovkou. Kontrolor oponuje, že nemá rád tyhle technické věci a že si osobně přijede pro vytištěné dokumenty v ten a ten den….Podnikatel utratí peníze a čas za tisk, OIP utratí peníze za cestu a čas kontrolora. Podnikatel se bojí oponovat, protože by si kontrolor mohl „něco najít“ . Však z jiných kontrol známe jejich vyhrožování a nátlaky. Nakonec se kontrolor rozhodne, že provede ještě šetření na místě a to pozítří. Okamžitě potřebujeme zajistit plné moci pro zaměstnance, jež budou přítomni. Jednatel na druhé straně republiky utíká na czech point, dělá konverzi, posílá. V den kontroly volá kontrolor, že to přesune. Plná moc v konverzi úplně zbytečná, protože kvůli ochraně jednatele tvoříme plné moci vždy jednorázové. Za 14 dní absolvujeme czech point, konverzi a poslání znovu. Kontrolor se již dostaví. Kontrola probíhá 6 hodin. Řeší pracovní úraz, který není nijak rozporovaný, ale psaní ukazováčkem chvilku zabere. Podnikatel tak má vyčleněny 2 lidi na celý den jen pro zábavu kontrolora. Po měsíci se ozývá kontrolor, že to má sepsané a že ať přijedeme 100km se na to podívat.

Případ 2.

MVČR na požádání GŘÚP provádí kontrolu odpovědného zástupce v personální agentuře. Personální agentura zasílá čisté výpisy z RT odpovědného zástupce. MVČR vydává negativní stanovisko neboť odpovědná osoba je stíhána pro podezření z TČ daňových úniků a to od roku 2018. Žádný pravomocný rozsudek není, soud věc zkoumá, posuzuje, vyslýchá…MVČR přesto vydalo ortel a odpovědnou osobu připravuje o práci. Dotyčnému musíme ukončit smlouvu, vypadává mu příjem a nadále pro nás pracuje, ale část příjmu je nenávratně pryč. Je úplně jedno, že podle zákona máme presumpci neviny a rozhoduje soud. MVČR neodsouzeného považuje za živel, jež by mohl ohrozit obecný zájem (pozn. Snad netřeba zmiňovat, že jsme měli řadu let obviněného ministra a premiéra a nikomu to nevadilo). Podnikatel ani odpovědná osoba nemá časové a ani finanční prostředky na to, aby se šikaně bránilo, musí se totiž věnovat primárně své práci, aby mohli odvézt daně. Napíše odpověď, reakce opět negativní…GŘÚP krčí rameny, my nic, s tím nic neuděláme. Klopíme uši, zaskřípeme zuby a jdeme dohnat ztracený čas.

Případ 3.

GŘÚP komunikuje s podnikatelem pomocí datovky a uvádí aktuální adresu (v obchodním rejstříku je samozřejmě správě a včas změněná, je to veřejný údaj, ale stát k němu asi nemá přístup). Podnikatel si všimne, že v registru na GŘÚP je ale uvedena stará adresa. Zasílá GŘÚP oznámení o změně adresy, jen pro forma, neboť komunikace probíhá jinak správně. Chce zkrátka, aby i registr byl opravený. GŘÚP reaguje tak, že zahájí řízení o odejmutí povolení. Je jedno, že má sám chaos v registru a že podnikatel sám upozornil na nesrovnalost. 1.200 lidí, kteří živí rodiny je v ohrožení. 3 měsíce nejistoty, utraceno skoro 100.000,- Kč za advokáty a podnikatel nakonec vyhrává odvolací řízení. Dalších 6 měsíců trvá, než se změny do registru propíší (přesto, že GŘÚP tvrdí, že aktuálnost dat v registru je klíčová). Po 8 měsících přichází pokuta od OIP…pozdě jste nahlásili změnu adresy. Podnikatel jde na jednání na OIP a vysvětluje celou anabázi. Nahlíží do spisu, který poslal GŘÚP a kde kupodivu chybí rozhodnutí v této věci od MPSV. Podnikatel doplňuje spis. Kontrolor na OIP se sice tváří, že celou věc chápe, ale že s tím nic moc není schopen udělat a že ve státě moc nefunguje předávání informací.

Případ 4.

Nový rok, závěrky, mzdy, plánování…do toho přichází 2 dotazníky od ČSÚ. Jeden chce vědět na 8 stránkách data, jež dostává během celého roku od podnikatele ČSSZ a druhý se zajímá o využívání ICT technologií a to na 11 stránkách. ČSÚ sděluje, že to vyplnit a poslat musíme, nebo bude pokutka. Celkem nezájem, že stát ta data má. Podnikateli, vyplň znovu. 1 člověkoden zaplacený z kapsy podnikatele. V tom samém období je třeba odevzdat kontrolní hlášení. Změna vyšla ve sbírce 31.12.2023 a na odevzdání máme 30 dní, jinak hrozí odebrání licence. Data, která chce hlášení nemáme, nevěděli jsme, že je stát chce a sami je pro sebe nepotřebujeme (sbíráme jen taková data, která využijeme). 3 člověkodny a je hotovo.

Případ 5.

Opět žádáme o změnu odpovědné osoby. Odpovědná osoba má prokázat praxi. Více než dva roky je její náplní práce starání se o agenturní zaměstnance od A po Z. Řešení pracovněprávních dokumentů, hlášení úřadům, zařizování, řešení nestandardních situací. Již půl roku provádí samostatně školení pro manažery týkající se pracovněprávních předpisů v agenturním zaměstnávání. Daná osoba má zákoník práce a zákon o zaměstnanosti v malíčku, dostává pravidelně přidáno na mzdě. To vše vykonává pro mateřskou společnost, která má sice povolení dle zákona o zaměstnanosti, ale funguje na základě servisních smluv jako servisní společnost pro dceřiné agentury práce. Odpovědná osoba se stará o zhruba 1800 zaměstnanců. Pan doktor z GŘÚP vyhodnocuje praxi jako nedostatečnou, neboť právě tato servisní společnost podle statistik vykazuje nulové přehledy…Samozřejmě, že vykazuje, vždyť vysvětlujeme, že se jedná o servis pro dceřiné společnosti, v podstatě něco jako holding, kde jedna firma poskytuje servis backoffice těm, co se starají o obchod. Pan doktor neakceptuje toto vysvětlení (jak by mohl, netuší, o co jde, nikdy v praxi nebyl, od školy je na úřadu a asi ani neví, kde se peníze vlastně berou).

Případ 6.

Velice podobný předchozímu případu. Navrhnutá odpovědná osoba je právník, 8 let se staral o 1000 zaměstnanců v továrně, řídil vztahy s agenturními zaměstnanci, kontroloval a revidoval dokumentaci a plnění zákonných povinností. Několik měsíců se pracovní agendě věnoval v rámci zástupců zaměstnavatelů, byl členem mezirezortního orgánu pro potírání nelegální práce, skoro 2 roky je šéf právního oddělení skupiny, která se věnuje agenturnímu zaměstnávání v celé střední Evropě a má přidělených 5000 zaměstnanců. Zná podmínky agenturního zaměstnávání v několika sousedních státech. Mimo to, má státnice z pracovního práva. Přesto pan doktor na GŘÚP vyhodnocuje praxi jako nedostatečnou. Voláme, vysvětlujeme…nic, nezajímá, já mám razítko a končím v práci ve tři. Po 4 měsících od podání žádosti přichází oficiální datovka, že je dokazování ukončeno a že praxe byla shledána jako nedostatečná.  

Poslední navržený odpovědný zástupce má všechny případy na starosti, večer odchází domů naprosto frustrovaný. Skoro 50% pracovního času tráví ne vyděláváním peněz, ze kterých by odvedl daně, tráví čas tím, že odráží šikanu státu, vyplňuje data, která stát dávno má. Vlastně tvoří náplň práce úředníků, kteří si vytváří práci pro práci a někteří i prostor pro to, nechat se „motivovat“.

Abych však nebyl nesprávně pochopen, naprosto chápu funkci státu a souhlasím s ní. Nemám vůbec nic proti tomu platit daně a mít nějakou regulaci. To, proti čemu se vymezuji je otevřená šikana ze strany státu a nemožnost s tím cokoliv udělat. Nemůžeme se pak divit, že legální podnikání stagnuje a naopak bují šedá sféra. Ostře se vymezuji proti korupci a proto chci tímto příběhem upozornit na fakt, že se úřednící zejména v ústředních orgánech pomalu, ale jistě utrhují ze řetězu a stále více jsou vzdáleni reálnému životu.