Slovenský král Svatopluk, vlastenec Husák… Proč mnozí Slováci vnímají historii a různé její protagonisty jinak než Češi?
Seriál Přepište dějiny: Když se slovenský premiér Robert Fico vydal společně s předsedou Slovenské národní strany Andrejem Dankem a místopředsedou vlastní strany Směr Ľubošem Blahou s věncem ke hrobu Gustáva Husáka, člověka zodpovědného za normalizaci a totální podřízení se sovětskému politbyru, vyvolalo to v českém prostředí udivené reakce. Tedy nejen udivené, ale pochopitelně i odmítavé a kritické. Proč vlastně mnohým Slovákům nevadí, že si Fico pohrává s dějinami, jak se mu zrovna hodí?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Desátého ledna, tedy v den výročí Husákova narození, nešlo o nějaký Ficův ojedinělý exces. Fico a jeho lidé v poslední době tímto směrem postupují kontinuálně, jejich kroky vycházejí z politického potenciálu, který v přihlášení se k někdejšímu vůdci československých komunistů a pozdější hlavě státu Fico cítí. Jeho přístup navíc dokonale ukazuje, jak rozdílné jsou slovenské a české dějiny, respektive jak rozdílný je pohled české a slovenské společnosti na vlastní relativně nedávnou minulost.
Robert Fico se bezesporu vyznačuje velkým talentem pro populistickou politiku, v tomto kontextu musíme také chápat jeho politické kroky. Před volbami je schopen přeskakovat potok v Modre, aby odkázal na
