Nástěnná malba v refektáři kláštera Santa Maria delle Grazie v Miláně patří mezi vrchol výtvarného umění. Nad da Vinciho zacházení s prostorem, zvládnutí perspektivy, komplexního zobrazení pohybu a lidských emocí zůstává dodnes rozum stát.
Není tedy divu, že ji odborníci rádi a dopodrobna studují. Díky tomu se Poslední večeře stala terčem mnoha spekulací. Nejslavnější je ta, kterou přestavil spisovatel Dan Brown ve svém bestselleru Šifra mistra Leonarda.
V něm tvrdil, že „milovaný učedník“ po Ježíšově pravici, jehož historikové umění identifikovali jako apoštola Jana, je ve skutečnosti Marie Magdalena. Navíc má obraz v symbolech naznačovat, že právě ona je tajemným svatým Grálem, po němž nadšenci marně pátrají již tisíce let.
Poslední večeře
Každého milovníka výtvarného umění také zarazí geometrické linie a číselné odkazy, včetně čísla tři. Apoštolové sedí ve skupinkách po třech a za Ježíšem jsou tři okna. Tvar jeho postavy navíc připomíná trojúhelník.
Někteří historici si dokonce myslí, že obraz lze interpretovat také pomocí Fibonacciho posloupnosti, v níž je každé číslo součtem dvou předcházejících. Problémem však je, že její účelové využití se začala uplatňovat až na počátku 19. století.
Také ternopilský matematik Anatolij Pasko a italská vědkyně, pracující ve vatikánských archivech, Sabrina Sforzo-Galitzi vidí v díle rovnici. Tak dokonalou, že z ní měli vypočítat přesný datum konce světa. Ten má podle nich začít 21. března roku 4006.
Prorok Da Vinci
„Da Vinciho kód skutečně existuje,” tvrdí historička. „Zahrnuje znamení zvěrokruhu, 24 latinských písmen a 24 hodinový den,” vysvětluje. Objevila ho prý při studii tapiserie kopírující fresku, vytvořené pro francouzského krále Ludvíka XIII.
Anatolij Pasko je konkrétnější. Divák se má zaměřit na počet objektů na malbě. „U stolu je dvanáct apoštolů. Třináctý člověk je Kristus. Za jejich zády je osm sloupů. 13 + 8 = 21. To je číslo v měsíci,” říká a pokračuje.
„Když se podíváme na okna, příroda je zelená. Jsou tři, což naznačuje, že jde o měsíc březen. Máme tedy 21. březen. Zbývá jen určit rok.” Ten matematik vypočetl pomocí deskového stropu, jenž má obsahovat 36 prohlubní, počtu nohou, rukou a prstů, kterých je dohromady 3 250. 6×21 = 756 dní plus 3 250 se rovná 4006. Došel tak ke stejnému datu jako jeho kolegyně.
Geniální umělec se opravdu na sklonku svého života intenzivně zajímal o konec světa a různé katastrofy. Ty zvěčnil v sérii známé jako Visions of the End of the World (Vize konce světa). Scény ukazují ohně pršící z nebe, vařící se moře a bouřlivé mraky.
„Leonardo se během stáří stal posedlý smrtí a destrukcí,” říká historik umění Martin Clayton. „Lze to chápat jako hluboce osobní vyjádření autora, který řadu ze svých největších výtvorů viděl nedokončené nebo zničené, díky čemuž si uvědomoval celkovou pomíjivost věcí, civilizace i pozemského života Božího syna.”
Právě proto zašifroval datum začátku apokalypsy do svého slavného díla. Jak k němu došel a jak ho vypočítal, je však záhadou.
Zdroje: www.iflscience.com, www.express.co.uk, www.ordonews.com
