Hlavní obsah
Lidé a společnost

40. léta: Rozjařené „na zdraví“ stálo pětici Týňáků život, zrádce skončil v oprátce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Czeva/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Dnešní Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou - půvabné městečko na jihu Čech - má ve své historii celou řadu dramatických momentů. Jeden z nich mu přisoudil před bezmála dvaaosmdesáti lety nevítané prvenství.

Článek

Za heydrichiády, která vypukla po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (27. 5. 1942) stačila maličkost, abyste zaplatili cenu nejvyšší. A to kdekoliv, po celém tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, jak zněl oficiální název zbytku Československa po 15. 3. 1939.

Za „schvalování atentátu“ byli prvními odsouzenými a popravenými na jihu Čech zaměstnanci Okresního úřadu v Týně nad Vltavou. Měli smůlu, že právě 27. května přizvali k soukromé oslavě v místním hostinci předsedu správní komise Emila Pisingera. Chtěli mu tak projevit úctu coby svému nadřízenému. Pisinger v té době zastupoval starostu města, který byl - spolu s dalšími členy rady - hned po roce 1939 zatčen a uvězněn v koncentračním táboře.

Majitel elektrozávodu a příležitostný básník byl v té době v městečku už celkem známou „firmou“. Po zatčení na začátku války a následném překvapivém propuštění z vazby se stal horlivým přisluhovačem nacistického režimu. Dokonce v rodném Týně založil pobočku organizace českých fašistů Vlajka, kterou i řídil.

To si jeho kolegové ale hned neuvědomili, když rozhlas oznamoval spáchání atentátu. V povznesené náladě se neudrželi a rozjařeně připili „na zdraví“ atentátníkům. Pisinger neváhal a vše za tepla oznámil gestapu do Českých Budějovic, které si pro milé oslavence hned druhý den došlo.

Všech šest provinilců bylo převezeno do sídla gestapa v Českých Budějovicích na tehdejší Lannově třídě (později Malinovského, dnes opět Lannově). Po krutém výslechu bylo 5 mužů hned 30. 5. 1942 zastřeleno ve sklepě budovy. Stalo se tak na horlivý rozkaz místního velitele gestapa Adolfa Fuchse, který využil vyhlášení stanného práva a rozhodl se ukázat, jak má jižní Čechy pevně v rukou. Vyvázla jediná žena mezi zatčenými, která se dostala „jen“ do vězení.

Foto: Czeva/wikimedia.commons/CC-BY-SA-3.0

V místech dnešních domů č. 43 a 45 na českobudějovické Lannově třídě sídlilo během 2. světové války gestapo

To byl ale jen úvod – i na jihu Čech se rozjela mašinerie zatýkání. Od 3. 6. 1942 se začalo popravovat „oficiálně“ – a to v budově dělostřeleckých kasáren v Táboře.

Historické město spojované s českým vojevůdcem Janem Žižkou, což byla pro Němce „persona non grata“, mělo původně v protektorátu sehrát stejnou roli jako Terezín. Židovské ghetto tu nakonec nevzniklo, ale husitská sláva byla „pošpiněna“ alespoň tím, že se místní kasárna proměnila v popraviště pro celý jihočeský kraj.

Svůj poslední okamžik tu za heydrichiády prožilo celkem 156 lidí (včetně žen) do 3. 7. 1942, kdy bylo stanné právo odvoláno. Mezi popravenými byli dokonce i dva konfidenti, kterých se gestapo potřebovalo zbavit.

Ještě 3. července přišlo mezi posledními na táborském popravišti o život 8 mužů z Krásetína pod Kletí, kteří byli na udání svého souseda zatčeni pro údajné přechovávání zbraní.

Těla všech popravených v Táboře byla převážena do krematoria městského hřbitova v Českých Budějovicích a jejich ostatky pak gestapo nařídilo podle pamětníků vysypat z obloukového mostu do rybníka Vítek u Třeboně.

Paradoxně se tak stalo na dohled od obce Nová Hlína, kde se narodil nechvalně proslulý parašutista Karel Čurda. Právě on, z obavy o svou rodinu, u které se po atentátu schovával, se rozhodl vyzradit, kdo jsou atentátníci a kde je má gestapo hledat.

Foto: Kralpilot/wikimedia.commons/CC-BY-SA-3.0

Obloukový most u Nové Hlíny, kam byly vysypány ostatky popravených.

Dalo by se říct, že boží mlýny v tomhle případě zasáhly poměrně rychle. Budova gestapa na Lannově třídě se stala „vedlejší škodou“ při mohutném bombardování Českých Budějovic na konci války a byla téměř srovnána se zemí.

A týnský kolaborant Emil Pisinger se stal počátkem roku 1946 jediným odsouzeným k trestu smrti oběšením při mimořádném lidovém soudu v Týně nad Vltavou. Na svědomí totiž neměl jen své spolupracovníky, ale řadu dalších Čechů z Týna a okolí.

Pro další informace:

Michal Kadlec: Český fašismus v období protektorátu v Českých Budějovicích, diplomová práce, Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2014

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz