Polsko má strach, poprvé v historii nasadí letouny včasné výstrahy

Polsko s napětím očekává příchod dvou nových letadel Saab 340 AEW, která budou sloužit jako letadla včasné výstrahy. Očekává se, že tyto nové stroje posílí bezpečnost polského vzdušného prostoru vzhledem k možným potenciálním hrozbám. Plánuje se, že dorazí na konci února nebo začátkem března.

Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak loni v létě uvedl, jak tehdy server EuroZprávy.cz informoval, že tato akvizice v přepočtu za 1,25 miliardy korun posílí i celé východní křídlo Severoatlantické aliance.

"Objednané letouny, z nichž prvním bude během několika měsíců vybaveno polské letectvo, výrazně posílí naše schopnosti včasné detekce a varování," sdělil loni na síti X polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Média v letním období vyjádřila naději, že Polsko získá nejmodernější letoun včasné výstrahy od švédské firmy Saab, známý jako Saab GlobalEye. Později se však ukázalo, že aktuálně k dispozici jsou pouze dva starší letouny Saab 340 AEW, které byly již využívány švédskými ozbrojenými silami a slouží jako dočasné náhrady, zatímco se čeká na nové stroje typu GlobalEye.

Polsko dosud nedisponovalo vlastními letouny včasného varování a řízení, spoléhalo na informace ze spojeneckého systému NATO AWACS, který zahrnuje flotilu 14 letadel Boeing E-3A Sentry.

Letadlo včasné výstrahy Saab 340 AEW polských leteckých sil. Letadlo včasné výstrahy Saab 340 AEW polských leteckých sil. Foto: Saab

Letadla mají dorazit do Polska na přelomu února a března, jak informoval portál Gazeta.pl. Výzbroj tohoto formátu bude v Polsku poprvé v historii. Od počátku konfliktu na Ukrajině se Polsko potýkalo s několika případy, kdy rakety dopadly na jeho území nebo narušily jeho vzdušný prostor.

Letadla včasné výstrahy jsou vybavena výkonnými radary, které dokáží detekovat potenciální narušitele vzdušného prostoru. Tyto stroje plní nejen roli sběru informací, ale také řízení a velení operací ve vzduchu i na zemi.

První vzlet letounu Saab 340 AEW proběhl v roce 1994. Letadlo má dolet pět a více hodin a dosahuje výšky téměř 8 000 metrů. Na jeho palubě se nachází radarový systém Erieye, který podle polského portálu Polska Zbrojna dokáže detekovat plavidla v okruhu 320 kilometrů, letadla v okruhu 370 kilometrů a naváděné střely v okruhu 200 kilometrů. Tímto způsobem je schopen sledovat současně až 1 000 námořních a 500 letících objektů.

Související

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Více souvisejících

Polsko letadlo včasné výstrahy Saab 340 AEW armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy