Nová polská vláda se pustila do demontáže struktur, které vytvořila její předchůdkyně, konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Proces, skrze nějž chce nová vláda obnovit právní stát a získat zpět zablokované evropské dotace, se neobchází bez kontroverzí. Co reformy obnáší a podaří se díky nim Polsku odblokovat evropské fondy?
Po letech vlády PiS se v Polsku ujal moci Donald Tusk, lídr Občanské koalice, předseda strany Občanská platforma a bývalý předseda polské vlády i Evropské rady.
Vláda PiS byla dlouhodobě kritizovaná za podkopávání principů právního státu v zemi, a to zejména v oblasti nezávislosti soudnictví a médií, kterou narušily její reformy. Kvůli tomu země čelila řízením na úrovni Evropské unie a Evropská komise jí zablokovala prostředky z unijních fondů.
Neplnění Listiny základních práv EU Polsku uzavřelo přístup ke kohezním fondům, špatný stav justice jej zase odstřihl od fondu obnovy, který EU vytvořila v reakci na pandemii covidu-19.
„Nesplnění horizontální podmínky týkající se Listiny ovlivňuje veškeré kohezní financování pro Polsko, tj. téměř 76 miliard eur,“ upřesnila mluvčí Komise na dotaz redakce.
Co se týče fondu obnovy, z něj má Polsko získat ve formě dotací a půjček necelých 60 miliard eur. Země už požádala o první platbu ve výši 6,3 miliardy eur a Komise nyní její žádost hodnotí. Unijní exekutiva nicméně zopakovala, že „vyplacení peněz na základě žádosti o platbu není možné, dokud Polsko uspokojivě nesplní tři super milníky“.
Milníky obsahují posílení nezávislosti justice, konkrétně reformu disciplinárního režimu pro soudce. Kromě toho unijní exekutiva vyžaduje používání IT nástroje Aranche, který umožňuje shromažďovat údaje o konečných příjemcích finančních prostředků, dodavatelích, subdodavatelích a skutečných vlastnících a na požádání je zpřístupnit, čímž se má posílit boj proti podvodům.
Co se v Polsku nyní děje?
Tuskova vláda začala podnikat kroky, které mají napravit stav právního státu a v důsledku i odblokovat finance z evropského rozpočtu, což slibovala voličům. Její kroky jsou terčem kritiky nynější opozice v čele se zástupci Práva a spravedlnosti, podle kterých je to právě nová vláda, které dnes v Polsku nectí principy právního státu.
Politici PiS například hovoří o Tuskově vládě v souvislosti s „Tuskovým režimem“ a totalitou. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński na nedávném protestu, který PiS svolala a na který přišly nižší desetitisíce Poláků, mluvil o „plánu na zničení polského státu“. Za plánem podle něj stojí kromě Tuska i Berlín a Paříž, informovaly Seznam zprávy.
Vláda už vyměnila vedení veřejnoprávní televize a chystá legislativní balíček, který by měl justici, médiím a dotčeným institucím vrátit nezávislost a zároveň naplnit požadavky Evropské komise. Právě rychlá výměna ve vedení média, které dříve sloužilo PiS k šíření propagandy, je podle kritiků protiprávní. Takové hlasy zní z opozice a od prezidenta Andrzeje Dudy – bývalého člena PiS, který je straně loajální. Sporná je i podle některých právníků.
„K čemu má vláda nakročeno, je v současné době těžké posoudit. Legislativní snahy o obnovení zásad právního státu jsou ve stádiu návrhu a jejich přijetí bude v současné situaci obtížné. Vláda totiž musí počítat s obstrukčním přístupem nejen ze strany parlamentní opozice, ale též s případným vetem prezidenta a nepříznivým rozsudkem ústavního soudu (ten je považován za zpolitizovaný a dle rozsudku Soudního dvora EU není nezávislý – pozn. red.),“ popsala současnou situaci v Polsku expertka z Varšavské univerzity Jana Plaňavová-Latanowicz.
„Jakékoli změny v právu budou tedy spíš výsledkem umění možného než toho, co by mělo být,“ dodala na dotaz redakce.
Podle ní se proto vláda bude snažit „vést obratnou legislativní politiku“. To může vypadat tak, že do zákonů zanese takové předpisy, které kdyby opozice či prezident odmítli, znamenalo by to pro ně politické ztráty. Příkladem může být rozpočtový zákon, který počítal s navýšením platů učitelů a peněz pro dětskou onkologii a psychiatrii. Ten prezident nicméně v prosinci vetoval a v lednu předal k Ústavnímu soudu. Premiér Tusk v reakci na zablokovaný politický proces pohrozil předčasnými volbami. Ty by totiž pro něj mohly dopadnout dobře, neboť průzkumy vládní Občanské platformě připisují nárůst voličských preferencí.
Vedle legislativních snah, popsala Plaňavová-Latanowicz, se vláda snaží zároveň dělat změny na základě podzákonných norem vydávaných vládou či přímo ministrem spravedlnosti. “Z tohoto důvodu například změny v justici zatím probíhají především na kádrové úrovni, protože nelze smysluplně očekávat, že vedení resortu jmenované předchozím ministrem spravedlnosti bude s radostí realizovat očekávané změny,“ dodala odbornice ke komplikované politické situaci středoevropské země.
Zloděj křičí: Chyťte zloděje!
Kromě výše uvedeného došlo v Polsku také na výměnu šéfa státní prokuratury. Právě tento postup byl podle Plaňavové-Latanowicz ilustrativním obrázkem toho, jak se „současná vláda snaží využít chyb, ať už faktických či domnělých, svých oponentů a interpretovat právní předpisy tak, aby jejich právní kroky byly legitimní nebo alespoň při troše dobré vůle takové zdání budily“.
„Politici PiS proti tomu přirozeně hlasitě protestují a zloděj volá, chyťte zloděje,“ dodala akademička. Prezident Duda kvůli reformám prokuratury z rukou ministra spravedlnosti poslal premiérovi dopis, ve kterém kroky označil za protiústavní.
Na začátku ledna se pak v zemi odehrála téměř politická kovbojka, když policisté museli vniknout do sídla prezidenta, aby tam zatkli dva politiky této strany. Jedná se o Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika, kteří se vyhýbali pravomocnému dvouletému trestu odnětí svobody. Opoziční tábor se proti jejich zatčení začal bouřit a označovat je za „politické vězně“. Prezident Duda jim následně udělil již druhou milost.
Podle Plaňavové-Latanowicz lze pokusy o obnovení právního státu v Polsku popsat jako „vytloukání klínu klínem“. V zemi podle ní tak pokračuje „účelové ohýbání práva, a to jak politiky současné vlády, tak i politiky či institucemi pod vlivem současné opozice“.
„Ve veřejné diskuzi se otevřeně objevuje názor, že znovuvytvoření právního státu nemůže být dosaženo v souladu s existujícími právními normami,“ popsala.
Podle polského novináře a šéfa think tanku Res Publika Nowa Wojciecha Przybylského jsou reformní kroky Tuskovy vlády nicméně stále v souladu s principy právního státu.
„Vláda prokazuje, že respektuje ústavu a aktivně pracuje na obnovení autonomie a nestrannosti soudů, čímž z jejich strany zajišťuje dodržování ústavy. Vláda má navíc potřebnou právní expertízu a praktické zkušenosti, aby mohla tento proces efektivně vést,“ řekl pro EURACTIV.cz.
Blíž penězům?
S kultivací právního státu by pak měly přijít i peníze z evropské kasy. Aby Polsko získalo peníze z kohezních fondů, musí naplňovat ustanovení Listiny základních práv EU týkající se nezávislosti justice. K tomu už podle Tuskovy vlády došlo a 17. ledna o tom informovala Evropskou komisi. Ta situaci stále analyzuje, má na to tři měsíce, sdělila její mluvčí redakci.
Co se týče odblokování peněz z fondu obnovy, podle Plaňavové-Latanowicz není jasné, kolika milníků Polsko dosáhlo. Polská vláda nicméně očekává, že úspěch sklidí relativně brzy a do konce roku obdrží z obálky na obnovu 18,5 miliardy eur. Do první poloviny 2025 pak dalších 12,7 miliardy. Motivace je velká, peníze z fondu obnovy totiž musí členské státy využít do roku 2026, jinak o ně přijdou.
Jak očekává Przybylski, chystaný legislativní balíček s klíčovými změnami bude podle očekávání připraven k předložení Sejmu a následně prezidentovi do léta.
V případě, že by jej Duda vetoval, není podle Przybylského vyloučeno, že se v Sejmu najde dostatek hlasů, které by prezidentovo veto přehlasovaly. „Bude se to totiž pravděpodobně odehrávat během kampaně do eurovoleb. Tedy v době, kdy by jakékoliv kroky poškozující polské ekonomické zájmy nebyly přijaty dobře,“ vysvětlil.
Redakcí oslovení experti se shodují, že Evropská komise by měla trvat na tom, že peníze dostane Polsko zpět jen po naplnění stanovených podmínek.
„Změna uvažování Evropské komise z uvažování založeného na podmínkách na uvažování založené na politice, by byla nebezpečná,“ míní ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.
„Komise nemůže ohledně milníků dělat kompromisy. Nakonec je Polsko – stejně jako všechny další členské státy – musí splnit,“ zdůraznil Przybylski. Podle něj se bude vláda snažit, aby Komise interpretovala milníky z pohledu praktického fungování právního státu a zohlednila dopad na ekonomickou bezpečnost EU.
Plaňavová-Latanowicz ovšem očekává, že Komise bude vůči Polsku mírná. „Podle mého názoru se Komise spokojí s dílčími změnami, které jsou v této chvíli možné. A politický pragmatismus převáží nad požadavkem koncepčních změn v obnově právního státu, které jsou v současné situaci neprůchodné,“ míní.
„Evropská komise bude patrně přehlížet, že právní stát je jako příslovečný král: málo oděný,“ dodala.
Kromě odblokování peněz Polsko usiluje také o to, aby bylo vůči zemi zastaveno řízení pro porušení hodnot podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Ministr spravedlnosti Adam Bodnar to oznámil na konci ledna. Konkrétně chce dosáhnout toho, aby řízení skončilo před 20letým výročím polského vstupu do Unie, které připadá na 1. května.