Když ani Abdulrahman Garíb ve čtvrté sérii rozstřelu pokutový kop neproměnil, Roberto Mancini se otočil a kráčel do tunelu, který vede ke kabinám.
Přitom ještě hotovo nebylo, Koreji chyběl ještě jeden gól. „Já myslel, že už je rozhodnuto. Omlouvám se,“ tvrdil Mancini na tiskové konferenci.
Jeho tým ve vyřazovací fázi Asijského poháru proti Koreji nejdřív ztratil vedení v deváté minutě nastavení a při penaltách jeho střelci selhali v třetí a čtvrté sérii.
Korejci byli stoprocentní. Když z poloviny hřiště do pokutového území jako čtvrtý v pořadí kráčel útočník Hwang Hi-Čchan, který pak svůj tým úspěšným pokusem poslal do čtvrtfinále, Mancini už na lavici nebyl.
Dřív podobnými manýry zaujal José Mourinho během svých působení v anglických klubech. Když během nastavení začal tušit, že se výsledek zásadně nezmění, přišel za svým protějškem, podal mu ruku a odešel ze scény, aniž by počkal na závěrečný hvizd.
Manciniho gesto však bylo jiné v tom, že šlo o postup mezi nejlepších osm zemí Asie na vrcholném turnaji a rozhodnuto nebylo. Co kdyby Hi-Čchan nedal a v páté sérii by Saúdové srovnali?
Nebo se Mancini, někdejší vynikající útočník a poté kouč italských mistrů Evropy u roku 2021, nechtěl dívat na očekávanou euforii soupeře? V jeho chování kritici jistě najdou i nedostatek respektu k soupeři.
Když historický úspěch provází úzkost. Palestinští fotbalisté: Chceme být slyšet! |
„Byl to opravdu omyl, nechtěl jsem nikoho urazit,“ ujistil. Lze mu to věřit, devětapadesátiletý Ital dosud ve fotbale vystupoval vždycky jako gentleman.
„Chtěl bych poděkovat všem hráčům za to, co tady odvedli. Hodně se zlepšují,“ prohlásil.
Národní mužstvo Saúdské Arábie převzal minulé léto poté, co po pěti letech skončil u italské reprezentace. Smlouvu tam má až do června 2027. První jeho akce úspěchem neskončila, následujícím cílem je postup na mistrovství světa 2026.