Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie se ve čtvrtek 1. února setkají v Bruselu, aby na mimořádném summitu Evropské rady rozhodli o osudu 50miliardové finanční pomoci pro Ukrajinu. Kromě toho mají řešit Evropský mírový nástroj a očekává se i debata o Blízkém východě.
Podpora ruskou agresí zasažené země ve výši 50 miliard eur bude hlavním tématem vrcholné schůzky. Předmětem jednání byla už na prosincovém summitu Evropské rady, tehdy ale kvůli vetu maďarského premiéra Viktora Orbána neprošla.
Ukrajina nicméně finance od svých partnerů potřebuje rychle. Lídři se proto dohodli, že otázku dořeší hned zkraje letošního roku. Pokusí se o to právě ve čtvrtek 1. února, původně se měli sejít už v lednu.
Peníze, které by směřovaly na Ukrajinu, jsou součástí návrhu revize evropského rozpočtu. Maďarsko s tím ale nesouhlasí. Podle dřívějších vyjádření maďarských politiků není země proti podpoře Ukrajiny a sama by na ní i přispěla, nesouhlasí ale s jejím začleněním do unijního rozpočtu. Podle Maďarska by měla obálka pro Ukrajinu stát mimo evropskou kasu.
Na tom maďarský premiér Orbán ještě během ledna trval a hrozil, že i na únorovém summitu podporu v rozpočtu odmítne. Deník Financial Times nicméně přinesl informaci, že v Bruselu koluje dokument se strategií ekonomického nátlaku, který by měl Maďarsko přimět k souhlasu. To posléze unijní činitelé popřeli.
Nyní už je Maďarsko otevřeno souhlasu s pomoci Ukrajině i v rámci víceletého finančního rámce, svůj souhlas ovšem podmiňuje údajně čtyřmi požadavky. Finanční podporu by například rádo každý rok přezkoumalo a znovu jednomyslně potvrdilo. Zatímco víceletý finanční rámec, jehož je obálka pro Ukrajinu součástí, se v Unii schvaluje každých sedm let (nebo po revizi) jednomyslně, každoroční rozpočet se schvaluje pouze kvalifikovanou většinou. To by se tedy v praxi při naplnění maďarského požadavku mohlo změnit.
Mezi dalšími požadavky Maďarska má být také prodloužení lhůty pro využití peněz z fondu obnovy. Země EU tyto peníze mohou využít totiž jen do roku 2026, jinak o ně přijdou. Maďarsko je má ale zablokované kvůli porušování principů právního státu. K penězům tak zatím nemá přístup, a pokud ho v budoucnu získá, hrozí, že je kvůli termínům nestihne využít.
Během lednových vyjednávání mělo Maďarsko zmiňovat také požadavky na další odblokování zmrazených evropských peněz či více peněz na řešení migrace.
Mezi ostatními lídry šestadvacítky však zatím není ochota na maďarské požadavky přistoupit. Diplomatická vyjednávání pokračují a zatím není jasné, zda se blíží kompromisu a jakou by mohl mít podobu.
Co může být výsledkem summitu?
Unijní činitelé zatím nespecifikovali, co bude dalším krokem v případě, že Maďarsko víceletý rozpočet opět odmítne. Variant je hned několik, na detaily toho, co bude po potenciálním vetu bezprostředně následovat, je však brzy.
Není nicméně vyloučeno, že revizi víceletého finančního rámce odhlasuje celá sedmadvacítka, jenže bez obálky pro Ukrajinu.
Pokud by na druhé maďarské veto skutečně došlo, konec 50 miliard eur pro Ukrajinu to neznamená. Evropské země by mohly Ukrajinu podpořit na základě bilaterálních dohod. Detaily provedení zatím známé nejsou. Toky peněz by to ale minimálně a nezanedbatelně zpozdilo. V některých zemích by totiž pomoc Ukrajině musely schválit národní parlamenty.
Ideálním výsledkem podle vyjádření unijních činitelů zůstává dosáhnout dohody nad schválením pomoci v rámci víceletého rozpočtu, právě tímto směrem tak směřují diplomatické snahy. Podle informací ČTK však v tuto chvíli už nezbývá, než nechat otázku dořešit samotné lídry.
„Nyní jsme dospěli do stadia, kdy je to už na lídrech, aby rozhodli, co dál,“ citovala agentura unijní zdroj.
Dosažení shody podle informací redakce podporuje i Česko.
Mírový nástroj, ruská aktiva a Blízký východ
Ačkoliv je 50miliardová pomoc pro Ukrajinu hlavním předmětem čtvrtečního mimořádného summitu, na jednacím stole bude místo i pro další témata.
Lídři by se měli bavit o navýšení Evropského mírového nástroje – fondu stojícího mimo unijní rozpočet, který mimo jiné částečně proplácí členským zemím jejich dodávky vojenských materiálů na Ukrajinu. Dle očekávání by se mohlo v závěrech summitu objevit navýšení stropu tohoto nástroje o dalších pět miliard eur (asi 123 miliard korun). Zda pětimiliardové navýšení lídři posvětí, ale zatím není jasné, podle informací The Guardian na něm zatím nepanuje jasná shoda a částka zůstává v návrhu závěrů stále v hranaté závorce. Může se tedy změnit.
V případě, že se ale lídři na pěti miliardách eur shodnou, Česko by podle informací ČTK mělo do fondu poslat zhruba 2,3 miliardy korun. Do nástroje totiž přispívají jednotlivé členské země na základě klíče dle hrubého národního důchodu.
Vedle toho by se měli lídři zabývat bezpečnostními a obrannými otázkami včetně vojenské pomoci Ukrajině a zmrazených ruských aktiv. Výnosy z nich by se mohly použít na financování obnovy Ukrajiny. Cesty, jak by se to mohlo legálně zrealizovat, zatím Unie hledá.
Lídři k tomu Evropskou komisi vyzvali už po summitu v říjnu loňského roku: „Je třeba dosáhnout rozhodujícího pokroku, pokud jde o možné způsoby, jak by veškeré mimořádné příjmy soukromých subjektů, které plynou přímo z imobilizovaného ruského majetku, mohly být směrovány na podporu Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, a to v souladu s platnými smluvními závazky a při dodržování práva EU a mezinárodního práva. Evropská rada vyzývá vysokého představitele a Komisi, aby urychlili práci za účelem předložení návrhů“.
Od závěrů, které vzejdou ze čtvrtečního jednání, se tak očekává, že v nich premiéři a prezidenti vyzvou k pokračování této práce. K pokroku v této otázce už dnes na síti X vyzvala estonská premiérka Kaja Kallas.
We need to press ahead with using #Russia's frozen assets for #Ukraine.
Glad my calls are being met with steps forward not only within the EU but also among the G7, including the U.S. Congress and the UK.
Prominent legal and economic scholars have endorsed the idea. 1/— Kaja Kallas (@kajakallas) January 30, 2024
Zopakovat by měli lídři také pokračující podporu vojenským dodávkám na Ukrajinu. „Evropská rada rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ citovala ČTK aktuální podobu návrhu závěrů Evropské rady, které se mohou ještě změnit.
Očekává se také, že některé z hlav států a vlád budou chtít se svými evropskými protějšky probrat situaci na Blízkém východě. Tedy bezpečnostní, humanitární i politickou perspektivu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a napětí v Rudém moři.
Neformálně jednání odstartuje už zítra večer, kdy se předseda Evropské rady Charles Michel sejde s některými lídry na neformální večeři.