154 km dlouhá jednorázovka Trofeo Serra Tramuntana zavedla závodníky do nejtěžších a nejznámějších mallorských kopců, cyklisté museli zdolat výjezdy Coll de Sóller a Puig Major. A právě v těchto dvou stoupáních se rozhodli o tom, kdo se zapojí do boje o vítězství. Na začátku závodu poměrně dlouho trvalo, než se vytvořil dlouhý únik dne. Nakonec odjela osmičlenná skupina ve složení: Alexis Renard, Baptiste Planckaert, Jonas Gregaard, Sebastián Mora, Dylan Vandenstorme, Louis Leidert, Samuel Boardman a Andrea Garosio.

Jenže uprchlíci neměli velkou naději na úspěch, peloton vedený týmy Bora-Hansgrohe a UAE Emirates kontroloval průběh závodu a už na Sólleru zbyl na čele sám Gregaard. Dán byl dostižen jako poslední uprchlík 36 km před cílem, ještě před nájezdem do stoupání Puig Major (14 km, 6 %). 

Vlasov zaútočil na Puig Majoru

Zde se peloton brzo rozpadl a tempo stále udávali jezdci Bory a UAE. Aktivními domestiky byli především Igor Arrieta z UAE Emirates a Giovanni Aleotti z Bory. A byl to Aleottiho lídr Aleksandr Vlasov, kdo se vydal do rozhodujícího úniku. 24 km před cílem zaútočil a udrželi se zpočátku jen Brandon McNulty (UAE Emirates), Lennert Van Eetvelt (Lotto Dstny) a Tobias Johannessen (Uno-X Mobility). Posledně jmenovaný nedokázal držet Vlasovovo tempo a propadl se do druhé skupiny k Ilanu Van Wilderovi (Soudal Quick-Step) a Yannisi Voisardovi (Tudor). 

Rozdíl mezi vedoucí trojicí a triem pronásledovatelů pomalu narůstal a na vrcholu Puig Majoru už bylo jasné, že o vítězství jedou opět Vlasov a McNulty a tentokrát i Van Eetvelt. Na rozdíl od Carra, který ve středu Američanovi a Rusovi nestřídal, dvaadvacetiletý Belgičan byl zapojen do práce na čele a to i ve sjezdu do cíle. 

sprintcyclingagency_0759953_1_2000px.jpg

10 km před cílem byl rozdíl mezi prvními dvěma skupinami jedna minuta a do té druhé si zezadu dojížděli další cyklisté. Nejdříve sem dorazil Arrieta, následně taky Lucas Nerurkar (EF Education-EasyPost) a Iván Romeo (Movistar). Ale posílená skupina byla příliš daleko za lídry, aby je mohla ohrozit. Ani útok Voisarda v závěrečných kilometrech nemusel první trojku znervózňovat. 

Všichni tři závodníci v první skupině čekali na spurt a nikdo se v klesavém závěru nechtěl pouštět do nejistého útoku. McNulty začal spurtovat první a rozjel to svým soupeřům. Van Eetvelt ukázal, že má v sobě dobrou rychlost, udržel za sebou dorážejícího Vlasova, který opět skončil druhý a McNulty třetí. Voisard si dojel sólo pro čtvrté místo, spurt druhé skupiny o pátou příčku vyhrál Van Wilder.

Pro Van Eetvelta, vítěze Závodu míru U23 z roku 2022, to bylo teprve druhé profesionální vítězství a první v jednorázovém závodě. Před rokem byl ve stejném závodě druhý za Kolem Goossensem, tuto trať si tedy evidentně oblíbil. 

Dojezd na hovno, postěžoval si Vlasov

Druhý Vlasov byl z další těsné porážky hodně rozladěný a nelíbil se mu závěr závodu. "Posledních pět kilometrů už jsme nemuseli šlapat. Kdybychom to udělali a jeli naplno, bylo by to nebezpečné. Proč tu lajnu nedají do stoupání?" rozčiloval se do kamer Eurosportu. 

"To prostě nedává smysl. Udělali chybu, že cílovou pásku dali sem," zkritizoval místní pořadatele. "Sám jsem ve sprintu čekal příliš dlouho a pak jsem byl v pasti. Byl jsem na špatné straně a musel jsem je objíždět. Ale dobře, nohy mám v pořádku. To je nejdůležitější."

McNulty si opět postěžoval na křeče, kterého ho zastavily už ve středu. "Byl to těžký závod. Zkusil jsem jít do spurtu 200 metrů před cílem, ale nohy se mi zastavily. Měl jsem opět křeče. Je to tak, jak to je. Chtěl jsem vyhrát, ale jinak to byl dobrý den."