Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.
Zdroj: Hospodářské
noviny 18. 1. 2024
Součástí výuky
by se měla stát témata jako práce s emocemi nebo zvládání stresu. Možnou
podobu takového vzdělávání nabízí projekt neziskové
organizace Society for All (SOFA), která se věnuje duševnímu zdraví a
inkluzi ve školství. Ta připravila příručky pro učitele, v nichž jim
vysvětluje, jak s žáky pracovat z hlediska takzvaného wellbeingu a lépe spolupracovat
s rodiči. Nabízí také soubor cvičení a aktivit, které s nimi můžou vyzkoušet.
Učitelé
totiž doposud nebyli českým žákům dostatečnou oporou. Ukázaly to výsledky
posledního mezinárodního
testování PISA, jehož součástí bylo nově také zhodnocení vztahu
mezi žáky a
učiteli. Vnímání pedagogů je v mezinárodním srovnání pod průměrem. Například s
výrokem, že si učitelé ve škole dotyčného váží, souhlasilo jen 63 procent
českých žáků. Tento údaj je tak téměř o 20 procentních bodů pod průměrem
zemí OECD.
Česká
školní inspekce podle své zástupkyně Dany Pražákové dostává od žáků podněty i
na ponižování ze strany učitelů. Inspektoři ale podle ní nikdy nebyli takového
jednání svědky, když školu navštívili. Věří, že učitelé jsou na práci s
duševním zdravím žáků připraveni i nyní.
Lepší práce
s psychikou by podle ní nicméně mohla vést k celkovému zlepšení studijních
výsledků. Podle zmíněného mezinárodního
testování dosáhli čeští žáci nejhorších výsledků od roku 2003, kdy se
s testováním začalo. Zhoršili se nejvíce v matematice.
„Žáci si teprve
hledají cestu ke spolužákům i k sobě samotným. Měli by vědět, jak si říct o
pomoc,“ říká Anna Hrubá, která je třídní učitelkou druháků ze Základní školy
Kbely. Ta byla jednou ze škol, kde učitelé poslední rok ze zmíněných pokynů
vycházeli. Podle Hrubé byla práce na cvičeních časově náročná, ale vyplatila
se. Její žáci nyní i přes velmi nízký věk dokážou velmi dobře
popsat své emoce.
Podle
příruček SOFA si žáci základních škol můžou vyzkoušet nakreslit své
momentální emoce nebo na konkrétních scénářích natrénují, koho by v jakých
situacích měli požádat o pomoc. U středoškoláků se klade důraz na jejich
osobnostní rozvoj, třeba aby dokázali sebevědomě jednat s lidmi.
Organizace
nyní tuto metodiku nabízí zájemcům z řad škol. A snaží se nyní domluvit na
podpoře s ministerstvem školství. Podle mluvčí úřadu Terezy Fojtové je
zlepšování duševního zdraví žáků v tuto chvíli prioritou.
Metodiku
organizace původně převzala z Austrálie, ale přepracovala ji pro české
prostředí tak, aby odpovídala právě připravovaným vzdělávacím programům, na
nichž pracují odborníci z ministerstva školství a Národního pedagogického
institutu. Vzdělávání o takzvaném wellbeingu má být součástí nové
verze těchto dokumentů, které rámcově určují výuku všech škol.
V tuto
chvíli mají jejich první hrubou verzi. Tu finální by měly školy začít
zavádět od školního roku 2027/2028. Podle Markéty Pastorové z
pedagogického institutu by se témata duševní odolnosti měla objevit v
rámci předmětů, které se zabývají osobnostní, etickou či kariérní výchovou.
0 komentářů:
Okomentovat