Novela zákoníku práce, která mimo jiné přináší změny pro dohody o provedení práce (DPP), vyvolává obavy u eventových firem a pořadatele festivalů. Organizátoři se obávají kromě vyšších nákladů na brigádníky a administrativu také růstu cen u dodavatelů, část z nich navíc čelí dlouhodobě nedostatku lidí. Novelizace podle části firem nepřinese mnoho výhod ani samotným brigádníkům. „Za posledních 12 let s vlivem inflace na ekonomiku se nenavýšil limit pro měsíční výdělek 10 000 korun, který měl v minulosti úplně jinou hodnotu, než má dnes,“ říká spoluzakladatel platformy pro nárazové pracovníky OnSinch David Suslik.
Část nových pravidel platí už od ledna. Ty, které organizátorům jednorázových akcí způsobují největší starosti, by měly vstoupit v účinnost od července. Pokud se novela zákoníku práce po kritice ze strany kulturních a sportovních organizátorů nezmění, dotkne se většiny letních podniků.
„Důvodem změn v oblasti dohod o provedení práce byla snaha zamezit jejich zneužívání, kdy měl jeden zaměstnanec více dohod paralelně a nedovoleně čerpal jejich výhody,“ říká partnerka společnosti Deloitte Kateřina Novotná. Řešení, které novela zákoníku přináší, ale podle ní není příliš šťastné. Zavádí totiž například povinnost hlásit všechny dohody České správě sociálního zabezpečení. „I kdyby se souběh dohod prokázal, stane se tak s časovým zpožděním a není vůbec jasné, jak mají zaměstnavatelé v těchto případech postupovat,“ myslí si Novotná.
Hlavní novinky u dohod o provedení práce 2024
- Limit hodin: Limit pro DPP zůstává 300 hodin za rok. Mění se však limity pro povinné odvody
- Limity pro odvod pojistného: Pro jednoho zaměstnavatele limit 25 procent průměrné mzdy (10 992 Kč v roce 2024), pro více zaměstnavatelů 40 procent průměrné mzdy (16 130 Kč v roce 2024).
- Povinnost hlášení dohod: Zaměstnavatelé budou muset všechny DPP registrovat u České správy sociálního zabepečení.
- Možnost přechodu na hlavní pracovní poměr: Po 180 dnech práce na DPP může zaměstnanec požádat o převod na HPP.
- Práce na dálku a home office: Nově ji lze vykonávat jen na základě písemné dohody a zaměstnavatel ji může nařídit pouze výjimečně. Zaměstnavatel musí hradit zaměstnanci náklady spojené s prací na dálku.
- Placená dovolená: Od 1. ledna 2024 právo na placenou dovolenou při překročení minimálně 28 pracovních dní a zároveň odpracování alespoň 80 hodin. K výpočtu poslouží fiktivní délka pracovní doby 20 hodin týdně a vzorec: (TPD) / 52 × TPD × výměra dovolené.
Podle Suslika mohou nová pravidla navýšit náklady na brigádníky o více než třicet procent, počítají navíc také s příplatky za svátky nebo práci o víkendu. „Je to pro eventový sektor devastující, jelikož přesně v tyto dny se akce odehrávají nejvíce,“ upozorňuje.
Příplatky za noci i víkendy
„Pokud brigádníky firmy vyplácí průběžně, pak novela hází zaměstnavatelům klacky pod nohy nesmyslným počítáním průměrné dovolené. Například vypočítat dovolenou a konečnou mzdu každému studentovi na festivalu prakticky nelze,“ dodává Suslik. Právě placená dovolená je jednou z hlavních novinek novely zákoníku práce. Brigádníci na DPP na ni budou mít nárok v případě, že u jednoho zaměstnavatele odpracují alespoň 80 hodin a současně 28 pracovních dní.
Příplatky na ně čekají také za práci v hlučném nebo prašném prostředí. „To se týká řady festivalů i dalších typů venkovních akcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí tím zasáhlo do zažitého režimu s minimem úniků, proto budeme, věříme, že společně s pořadateli sportovních akcí, požadovat v rámci novely výjimku,“ uvádí výkonný ředitel festivalové asociace FESTAS Jiří Hlinka.
Očekává, že v případě kulturních akcí budou pořadatelé muset změny promítnout i do cen vstupného. Protože přes předpokládaný pokles inflace podle něj mohou nová pravidla pro DPP navýšit náklady u jejich dodavatelů o desítky procent. „Bude třeba najmout další účetní kapacity a pořizovat také drahé softwarové programy sledující a vyhodnocující požadované parametry,“ dodává Hlinka.
Pomůže jen další novela
„Nedostatky navrhovaného znění jsou pravděpodobně zákonodárcům již známy. Dá se očekávat, že oblast dohod o provedení práce bude brzy opětovně novelizována,“ je přesvědčena Novotná. Ve sněmovně se problematice věnuje poslankyně Marie Jílková z klubu KDU-ČSL, možné změny ale zatím příliš komentovat nechce. „Ještě vedeme debatu. Nyní čekáme na paragrafované znění, abychom se zaměstnavateli mohli probrat úpravu v detailu,“ řekla pro e15.
Případné změny nevylučuje ani mluvčí MPSV Jakub Augusta, resort ministra Jurečky ale podle něj za přijatou úpravou v této podobě stojí. „Klíčové je, aby tento typ zaměstnání nebyl využíván u více zaměstnavatelů jako jediný zdroj příjmu,“ napsal Augusta e15. „Důležitá bude shoda mezi MPSV a dalšími subjekty, zejména Ministerstvem financí, ohledně konkrétní podoby návrhu.“
