Článek
Ačkoliv před necelými 4 lety jsem prožil mrtvičku a z mé blbosti jsem nedostal léčbu, a tudíž už navždycky mám v mozku „díru“ mrtvé tkáně. A díky tomu jsem měl depresi, kde mě klasické léky ohrozily, takže jsem i tu musel vyléčit konstelacemi, bez pomoci klasické medicíny.
Moje žena se mě ptala, co bych chtěl k narozeninám a moje odpověď byla, že bych se chtěl cítit jako ve 20. Ale uvědomil jsem si, že právě v tom věku jsem ochrnul. Naštěstí vratně, a právě tento Damoklův meč, který nade mnou visel, vedl k tomu, že jsem začal hledat, co mi pomůže, abych znova neochrnul. Klasická medicína si s touto nemocí ani dnes neví rady. Může ji zastavit, může způsobit, že člověk neumře, ale neví, jak to udělat, aby znovu nepřišla. Sama příroda se pak většinou postará o to, že je většinou ochrnutí vratné. A já nechtěl znova ochrnout, takže jsem nakonec odešel z medicíny a skončil u konstelací.
Zatímco bych chtěl, aby mi bylo 25 let, tak bych se nechtěl do toho věku vracet. Protože tehdy jsem nebyl šťastný. Byl jsem normální kluk-muž. Nebyl jsem nešťastný, ale nebyl jsem ani šťastný.
Ani do věku 30 let bych se nechtěl vracet, protože tehdy jsem ještě pracoval na tom, aby se nenaplnilo to, co jsem hodně cítil: Že umřu do 40 let věku. Díky tomu jsem chodil každý víkend na kurzy, měl jsem ženu, byla dnešníma očima úžasná, ale nebylo to ono a oba jsme byli trošku nespokojení, ale ne moc. Většina lidí by v tom vztahu zůstala. Ale já jsem cítil, že je možné, abych žil líp. A až do skoro 50 let trvalo, než jsem si našel nejúžasnější ženu.
Ani do věku 35 let se nechci vracet. Tehdy se mi dařilo, už jsem věděl, že neumřu, měl jsem spousty lidí na kurzech. Ale byl jsem ve vztahu, ve kterém mi bylo normálně, ale bylo to na můj úkor. Dělal jsem pro ženu skoro všechno a pořád jí to nebylo dost. Až jsem nakonec od zubaře mé ženy uslyšel, že nejsem muž a já tomu nerozuměl. Ale díky němu jsem pak pochopil, co musí udělat muž, aby se stal MUŽEM a pak po mé čtyřicítce jsem zjistil, že to umím, ale umím to i naučit druhé.
Ale ani do toho věku se nechci vrátit. Měl jsem všechno, úžasnou ženu, vydělával jsem skoro milion za rok, měl jsem úžasné bydlení i místo na kurzy. Ale pořád ten vztah nebyl on. Ale to vím až teď.
Teď mám skutečně úžasnou ženu
Můj příjem za minulý rok byl asi 13 tisíc měsíčně. To nejcennější pro svou práci, totiž můj mozek, paměť, vyjadřovací schopnosti a schopnost mluvit je o 1000 % lepší, než po mrtvičce, ale až teď začínám mít pocit, když mluvím s někým, kdo mě nezná, že si nebude myslet, že jsem kretén. Ale už mohu mít kurzy, ale ještě to není tak dobré, jak bych chtěl a jak jsem byl zvyklý. Prostě ve všem jsem na tom hůř, než před 10 či 20 lety.
A přesto jsem právě teď nejšťastnější. Určitě z velké míry je to dáno tím, že jsem na sobě pracoval. V podstatě já jsem ta nejlepší reklama na svou práci, i když to nebylo mým cílem, já jen nechtěl odejít po padesátce do důchodu. Ale bez své ženy bych to nezvládl nebo by to bylo podstatně těžší.
Vím, že mám takovouto úžasnou ženu, protože na sobě pracuju. A moje žena říká, že jsem také úžasný, ale já vím, že to není úplná pravda. Protože ona je o 1000 % lepší a úžasnější, než jsem já. A tak chci všem říct, že úžasný vztah je to nejcennější, co máme. Žádné peníze, úspěch, moc, ocenění, exotické dovolené, střídání milenek a cokoliv dalšího nemůže nahradit to podstatné: Když je vztah víc než v pořádku.
I když bylo mediálně zneuctěno Láskyplné zkrocení ženy, tak i kdybych teď měl o vše přijít, tak mám pořád ten skoro nejlepší vztah, jaký si dovedu představit (skoro, protože se vždy dá něco zlepšit). A mám ho právě i proto, že jsem přišel na to, jak osvobodit ženu i muže skrze Láskyplné zkrocení ženy.
Hodně štěstí, ať už ho máte nebo zatím ještě ne.
