Nejméně od jara roku 1991, kdy josefovskou pevnost po 23 letech okupace opustila sovětská armáda, se do oprav čtvercových kasáren a nemocnice neinvestovalo. Spíš naopak, vše chátralo nebo se rozkrádalo, ve vojenské nemocnici byly tak vyřezány radiátory i futra a zmizela většina rozvodů.

Třiatřicet let po odchodu posledního sovětského vojáka se pevnosti z 18. století otevírá možnost záchrany. Podle zjištění MF DNES je vláda připravena do Josefova v příštích šesti až deseti letech investovat až 1,2 miliardy korun. Nutná však bude finanční spoluúčast, která by měla činit kolem 800 milionů korun. To je pro město Jaroměř coby vlastníka naprosto neúnosné, protože pracuje s ročním rozpočtem 400 milionů a Josefov v něm tvoří jen menší část.

S finanční pomocí ale může přijít Královéhradecký kraj. Do konce března mají o modelu spolufinancování záchranných prací rozhodnout zastupitelstva kraje i města. Hejtman Martin Červíček (ODS) netají, že je velkým příznivcem oprav pevnosti. Podle něj je to „první hmatatelná snaha vlády s Josefovem něco udělat“.

Zatím jen nejnutnější opravy

Podobné plány s obnovou nejen Josefova, ale i Terezína měla už minulá vláda, která do pěti let slibovala do obou pevností investovat až 1,73 miliardy korun. Tyto vize však ztroskotaly na nesplnění požadavků na energetické úspory, tedy na Green Deal.

27 fotografií

Protože pomoc státu počítá jen s řešením havarijního stavu čtvercových kasáren a vojenské nemocnice, je zatím zbytečné uvažovat o jejich budoucím využití. Plány vytvořit z kasáren centrální depozitáře pro krajská muzea, jakož i návštěvnický objekt zatím padají.

„Především oceňuji, že vláda přišla s návrhem, jak řešit stávající havarijní stav pevnosti. Vymyslela dva programy - jeden z ministerstva kultury a druhý z ministerstva pro místní rozvoj. Jsou vytipované i dva objekty a prostředky jsou jen na zajištění jejich havarijního stavu,“ upozornil Martin Červíček.

Podle něj by 70 procent výdajů měly hradit státní dotace a 30 procent včetně DPH kraj ve spolupráci s městem Jaroměř. Kraj v minulosti uvažoval o tom, že by kasárny převzal do svého majetku, to se však podle hejtmana ukázalo jako slepá cesta.

„Majitelem je sice město, ale kraj ho v tom nemůže nechat, protože cítí společenskou odpovědnost. Komplex je velmi výjimečný a stejně jako v případě revitalizace Kuksu cítíme, že je to výjimečná část regionu a jeho historie,“ zdůraznil hejtman.

„Nabídka, která se neodmítá“

Model financování 1,2 miliardy od státu a 800 milionů od kraje a města je v současnosti jedinou nabídkou.

„Ta procenta se mi úplně nelíbí, ale je to nabídka, která se neodmítá. Jsme domluveni s krajem, že bychom se na výdajích podíleli dva (kraj) ku jedné. Jenže je tu navíc ve hře uznatelná či neuznatelná DPH, a to bychom nebyli jen na spoluúčasti ve výši 30 procent, ale rázem už na 51 procentech. Je však pravdou, že bychom neinvestovali najednou, ale v průběhu více let. My každopádně v první fázi musíme připravit projektovou dokumentaci,“ uvedl starosta Jaroměře Jan Borůvka (ANO).

„V dotačním programu ministerstva kultury jsou alokované prostředky na dva určené objekty - na vojenskou nemocnici a na čtvercové kasárny. Žadatelem o dotaci bude město Jaroměř jako vlastník. V prvních žádostech se předpokládá financování oprav střech a krovů,“ sdělila náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (Východočeši).

Sliby se nesplnily

Na Josefov společně s Terezínem dokonce pamatuje letošní státní rozpočet, který prošel Poslaneckou sněmovnou. Na záchranu pevnostních měst půjde již v roce 2024 120 milionů korun.

Více než jedna slíbená miliarda jen pro Josefov bude stačit na záchranu, ale nikoli na celkovou revitalizaci. Jen kasárny a nemocnice by potřebovaly 2,6 miliardy, celá pevnost pak astronomických více než šest miliard.

Co bude se zachráněnými objekty v Josefově dál, je zatím otázka. „Můžeme se bavit o studiích, které by nám napověděly, co se s pevností může do budoucna dělat a co mimo jiné umožní i čerpání dalších prostředků. Nemusí být jen státní, ale i evropské,“ podotkl Martin Červíček.

Podle něj jsou slíbené peníze pouze na řešení havarijního stavu. „Když jsme debatovali o možnosti vybudovat v kasárnách depozit muzea, byla jiná doba. Byly přísliby vlády, že se budou hledat prostředky nejen na záchranu objektů, ale případně i na rekonstrukce. To dnes na stole není. Byly to sliby předchozích vlád, které se nenaplnily,“ uvedl.

Sanatorium? Věznice? Domov?

Své plány s bývalou vojenskou nemocnicí však již má město. „Rádi bychom z ní udělali nějaké sociálně-zdravotnické zařízení. O tom bych však nerad hovořil, protože máme něco rozjednaného a především jsou podepsány smlouvy o mlčenlivosti,“ konstatoval starosta Jaroměře.

V minulosti se mluvilo o proměně na pečovatelský dům pro bývalé příslušníky armády či složek záchranného systému. O čtvercových kasárnách se mimo jiné hovořilo jako o možné věznici.

Město má i nápad financovat opravy formou partnerství veřejného a soukromého sektoru. „Investory intenzivně sháníme, ale na oplátku bychom potřebovali pomoc státu. Někam nás legislativa pustí a tam bychom mohli něco zkusit vyjednat. Nejde tady o stavbu pouhého kilometru dálnice, ale o velmi speciální záležitost s památkovou péčí a ochranou. Ve hře je i nový zákon,“ připomněl Jan Borůvka.

Je to sice jen malý díl, přesto se v Josefově před rokem a půl podařilo dokončit opravy Bastionu IV, kde sídlí umělecká kolonie. Jaroměř za opravy zaplatila přes 152 milionů korun. Z evropských fondů na ně získala necelých 95 milionů. Bez dotace by na opravy neměla, ale i tak zakázka spolkla téměř dvě třetiny ročního rozpočtu na investice v třináctitisícovém městě.

Vládní komise zabývající se záchranou obou pevnostních měst vznikla loni na podzim a jsou v ní i představitelé Terezína, Jaroměře a obou krajů.

„Všichni členové komise si dobře uvědomují, že nám dochází čas. Každá bouřka s sebou nese riziko, že spadne další část střechy nebo se zbortí kus zdiva,“ konstatoval ministr Ivan Bartoš (Piráti).

Zatím k poslední havárii v Josefově došlo těsně před loňským festivalem tvrdé muziky Brutal Assault, který se koná přímo uvnitř hradeb. Z Bastionu IX se tehdy zřítilo několik metráků cihel a ve výšce osmi metrů zůstala jen velká černá díra.