Mířím ke hvězdám, o tom žádná. Otázkou je, jestli zcela oprávněně, nebo jsem prostě magor. „Jsi posedlý! Co řešíš, když má kvalitní složení a hezký obal? Vždyť je to jenom balzám na rty,“ představuji si někdy, co se honí hlavou ostatním, zatímco mě konsternovaně sledují při nákupu. Nemůžu si pomoct. Jsem guilty as charged, usvědčený právě tímto malým předmětem, který podle mě skýtá daleko víc než jen to, co vidí oko…
Pokud máte balzám na rty, proč máte balzám na rty? Prostá otázka, po které může a nemusí následovat odpověď, co se větví jako strom. Záleží, jestli jste magor také.
Sedím právě ve střešním baru innsbruckého hotelu Adlers a čekám na odvoz na letiště. Znáte to, ten vzácný moment, kdy máte pár dlouhých minut jenom pro sebe. Pracovat se nevyplatí, scrollovat Instagramem vás už nebaví, a tak se necháváte unášet nejstarší zábavou na světě – vlastními myšlenkami. Sleduji večerní tmou zářící zasněžené špičky hor a město, které se pod nimi slavnostně třpytí. Vlastně docela podobně jako pouzdro balzámu na rty RMS, co si přitom protáčím mezi prsty jedné ruky, jako bych trénoval na mažoretku. Je mým věčným plus jedna. Tichým svědkem.
Je to talisman, který můžete svírat pro štěstí, když se s vámi letadlo (nebo celý svět) začne nečekaně houpat. Vlastně je úplně jako antistresový míček nebo fidget spinner, jenom s tím rozdílem, že na veřejnosti nepředstavuje společenskou sebevraždu. Je na tom něco uklidňujícího, vklouznout rukou do kapsy, nahmatat ho, svírat ho, jako by byl schopen vás dobít energií. Hladit ho, jako by to byla kouzelná lampa, která co nevidět vypustí džina a ten vám splní i to nejtajnější přání.
Balzám na rty je módní doplněk. Můžete ztělesňovat tichý luxus, nebo být z hlediska módy oněmělí docela, a přesto o vás něco prozradí. Postavte ho před sebe na stůl a sledujte, jak vám nastavuje zrcadlo. Nevypadá snad, jako byste měli život pod kontrolou? No, nebo aspoň rty. Což je prakticky to samé.
Je to mikrofon, do kterého můžete během pondělního rána v koupelně lip-synkopovat na Strong Enough od Cher. Připomínka, že máte chvilku věnovat Kegelovým cvikům. Dobré řešení, když tak nějak nevíte, co s rukama. Je to rozdíl mezi dobrým a špatným dnem.
Nepotřebuji, aby můj balzám jenom hydratoval, vyživoval, regeneroval. Nepotřebuji, aby měl jen přirozený finish. Aby byl příjemný na rtech, aby chutnal. A je mi upřímně jedno, jestli líbá nejlépe. Potřebuji víc. Potřebuji, aby byl na první pohled krásný. Aby z něj ostatním padala brada. Aby mě zastavovali a ptali se, kde ho seženou. Aby si mě kvůli němu ostraha při letištní kontrole vzala stranou. Aby mi ho čirou touhou zabavila. Potřebuji balzám, co způsobí skandál. Konec civilizace. Opravdu požaduji příliš? Dobrá, dobrá… Tak chci alespoň balzám, co změní vše k lepšímu. Poslední dílek skládanky, řešení nevyřešitelného rébusu, moment, na který jsem čekal, teď to přijde, díky tomuto balzámu, co musím mít!
Když se nad tím takto zamyslíte, třeba také dojdete k tomu, že balzám na rty je především zdroj naděje. Přinejmenším dokud ho neztratíte, ale nejspíš i potom. Protože jediná lepší věc, než když ho máte po ruce, je dostat dobrý důvod pořídit si další.
A teď mě prosím omluvte. Dost bylo slov. „Ještě ke všemu kvůli něčemu tak obyčejnému, jako je balzám na rty,“ říkáte si určitě. Musíte si teď myslet, že jsem opravdu magor. Mea culpa! Třeba máte pravdu. Už si raději budu dávat pozor na pusu. Tak. Či onak…
