Článek
Otec ji bil a matka spáchala sebevraždu
Lásku k nacismu jí vtloukali do hlavy už od dětství. V jejích deseti letech se v Německu dostal k moci Adolf Hitler a s nacistickou ideologií se žáci seznamovali povinně ve školách. Nejinak tomu bylo i v malém městečku Wrechen, které leží v dnešní německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Právě tam se 7. října roku 1923 narodila Irma Grese. Otec pracoval jako dělník v zemědělství a o svou matku Irma brzy přišla. Kvůli manželským problémům totiž spáchala sebevraždu. Třináctileté dívce zbyl jen násilnický otec, který nešel pro ránu daleko, a čtyři sourozenci. Únik od rodinných problémů a podprůměrných výsledků ve škole brzy našla ve Svazu německých dívek, což byla nacistická organizace určená ženám a dívkám, která byla obdobou chlapecké Hitlerjugend.
Z Ravensbrücku do Osvětimi
Její až fanatická víra v ideologii nacismu ji v roce 1942 přivedla k práci v pomocných jednotkách SS. Ještě téhož roku se z ní stala jedna z dozorkyní v německém koncentračním táboře Ravensbrück, který byl určen především pro ženské vězně. S otcem se kvůli tomu pohádala a rozešli se ve zlém. Předtím si Irma vyzkoušela několik krátkodobých zaměstnání. Chvíli pracovala v mlékárně a dva roky asistovala zdravotním sestrám v sanatoriu pro důstojníky SS. Z Ravensbrücku, kde vedla menší pracovní týmy, se brzy stěhovala do Polska, kam byla v roce 1943 převelena. Ve svých teprve dvaceti letech se tam Irma Grase stala jednou ze dvou nejvýše postavených ženských dozorkyň v místním nechvalně proslulém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka.
Šaty na míru a drahé parfémy
Jedna z přeživších vězeňkyň vzpomínala na Irminy modré a nevinné oči. Nechápala, jak mohla být tato na první pohled křehká mladá blondýnka schopná spáchat tolik hrůz. Netrvalo dlouho a Irma Grase se díky svému sadismu a krutosti proslavila po celém táboře. Vězeňkyně se před pohlednou a vždy upravenou dívkou třásly strachem. Za drobnou dozorkyní se vždy táhl omamný opar drahých luxusních parfémů a své šaty si nechávala šít na míru. Zvláště si oblíbila modré sako s tmavě modrou kravatou. Modrá jí totiž ladila k jejím blond vlasům, nad jejichž úpravou strávila denně mnoho času. Díky svému bezchybnému zjevu se podle svých slov cítila jako filmová hvězda a byla přesvědčená, že její krása ji po skončení války skutečně dostane na stříbrné plátno. Není divu, že měla Irma v Osvětimi spoustu obdivovatelů. Měla románek i se samotným velitelem tábora Josefem Kramerem, a dokonce se spekulovalo o jejím milostném vztahu s doktorem Josefem Mengelem, který na zdejších vězních prováděl své nelidské pokusy, u nichž mu Irma Grese několikrát asistovala.
Zuřiví psi a bič s korálky
Mladá, ale neskutečně krutá dozorkyně se pravidelně účastnila výběrů do plynových komor. Vězeňkyně bila a kopala do nich často tak dlouho, dokud nezemřely. Doprovod jí dělali dva velcí psi, které s oblibou poštvávala na své oběti. Po boku nosila pistoli, kterou sama zastřelila několik vězeňkyň. Irma si také pořídila speciální bič z celofánové fólie, který vypadal jako skleněný. Jeho rukojeť zdobily barevné korálky a na špičce byl zapletený drát, který při úderu trhal obětem kůži. Tímto bičem sadistická dozorkyně ráda švihala ženy přes prsa. Jejich rány se většinou zanítily a ony musely podstoupit operaci, při které byla Irma Grese vždy přítomná. Podle svědectví ji tato podívaná sexuálně vzrušovala. Zvláště se zaměřovala na mladé a hezké Židovky, na jejichž krásu žárlila. Zvrácené uspokojení jí také přinášelo svazování nohou právě rodících žen. Když umíraly, ona se bavila.
Musela pohřbít mrtvé vězně
Hyena z Osvětimi nebo Blonďatá bestie. Své přezdívky prý dobře znala. Říkalo se, že denně Irma Grese zabila až třicet lidí. ,,Bylo to mou povinností,“ tvrdila po válce. V lednu 1945, když se k táboru blížila Rudá armáda, vedla jednadvacetiletá osvětimská dozorkyně transport vězňů na sever Německa do koncentračního tábora Ravensbrück a odtud ještě dál do tábora Bergen-Belsen. Působila tu jako vedoucí pracovní služby. I zde denně projevovala svou neuvěřitelnou brutalitu a sadisticky týrala vězně. Když v dubnu 1945 tábor v Bergen-Belsenu osvobodili britští vojáci, nevěřili svým očím. To, co zde viděli, si nepředstavovali ani v těch nejhorších snech. Britové za zdmi tábora našli 60 000 zubožených přeživších a přes 10 000 mrtvých vězňů. Irma Grese byla spolu s ostatním personálem zatčena a vojáci je donutili rozkládající se mrtvoly jejich obětí pohřbít do hromadných hrobů.
Před smrtí si zpívala
Proces se 46 funkcionáři a členy strážních jednotek z koncentračního tábora v Bergen-Belsenu se konal v Lüneburgu v Dolním Sasku mezi 17. zářím a 17. listopadem 1945. Dvaadvacetiletá bývalá dozorkyně Irma Grese byla britským válečným soudem za své zločiny proti lidskosti, které spáchala v táborech v Osvětimi a Bergen-Belsenu, odsouzena k trestu smrti. Během procesu se chovala arogantně a neustále si upravovala své blond vlasy, aby vypadaly perfektně. Irminy krásy si všimla i většina zahraničních médií a ona se díky svému pohlednému vzhledu a mládí dostala na přední stránky novin. Svých činů ani trochu nelitovala a až do smrti zůstala oddanou nacistkou. Otec se své zvrácené dcery definitivně zřekl poté, co její nelidské zločiny vyšly na světlo. To jediné ji dokázalo vehnat slzy do očí. Irma Grese zkusila požádat o milost, ale ta byla zamítnuta. Před popravou napsala báseň na rozloučenou a zpívala si nacistické písně. Trest měl být vykonán v německém Hamelnu, který se proslavil svou legendou o krysaři, který unesl zdejší děti jako pomstu za to, že hamelnští radní nesplnili svůj slib a nevyplatili mu odměnu, kterou krysaři slíbili za zbavení města všech krys. Po nástupu Hitlera k moci zde fungovalo vězení pro politické vězně, homosexuály a Židy. A 13. prosince 1945 tu kolem desáté hodiny dopoledne anglický kat oběsil nejmladší osobu popravenou Brity ve 20. století. Byla jí Irma Grese.
