Před 140 lety, v lednu roku 1884, zemřel Gregor Johann Mendel. Ten se zapsal do dějin především jako zakladatel genetiky, uplatnil se však i v dalších oborech – například meteorologii nebo včelařství.
Přesné datum narození Johanna Mendela je nejisté, v pramenech i literatuře se objevují dva údaje – 20. nebo 22. července 1822. Pravděpodobné vysvětlení těchto nepřesností je takové, že se Mendel narodil 20. července a o dva dny později byl pokřtěn. Jakožto katolický kněz později sám považoval jako svůj příchod na svět logicky den křtu, kdy byl přijat mezi křesťanskou společnost a pod Boží ochranu.
Mendel pocházel z chudé rolnické rodiny německého původu, z malé slezské vesničky s názvem Hynčice. Již v útlém dětství se ukázalo, že je velice chytrý a svědomitý chlapec, proto se mu rodiče i přes svou nepříznivou finanční situaci rozhodli dopřát kvalitní vzdělání. Základní školu navštěvoval malý Johann v rodné vísce, poté absolvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a maturoval na gymnáziu v Opavě. Nedostatek finančních prostředků vyřešil student tak, že za úplatu doučoval své méně bystré spolužáky.
V roce 1840 byl Mendel přijat ke studiu na univerzitu v Olomouci. Zde již trpěl akutním nedostatkem peněz, který šlechetně vyřešila jeho sestra Terezie, když na potřeby studia svého nadaného bratra darovala celé své věno. Díky tomu mohl Johann zdárně dostudovat a také se později zapsat do historie jako zakladatel genetiky. Na univerzitě totiž navštěvoval přednášky význačného přírodovědce Johanna Karla Nestlera, který se zabýval šlechtěním zvířat i rostlin, což se za pár let odrazilo v Mendelově odborné práci. Vliv na Mendelovo další směřování měl také fyzik, matematik a duchovní Bedřich Franz, na jehož doporučení vstoupil do augustiniánského kláštera na Starém Brně. Právě na tomto místě Mendel po nějakém čase učinil geniální objev, když objasnil základy dědičnosti. V kněžském semináři byl vzdělán v oboru teologie, přijal řeholní jméno Gregor a stal se knězem. Svou primici, tedy první mši svatou, sloužil dne 15. srpna 1847 v klášterním kostele sv. Michala.
Kromě duchovní služby působil Mendel jako učitel na gymnáziu ve Znojmě, zde vyučoval řečtinu, latinu, němčinu a matematiku. Univerzitní učitelské zkoušky však nesložil, paradoxně pohořel v oboru přírodovědy. Na tuto oblast však nezanevřel, právě naopak – rozhodl se znalosti prohloubit dalším univerzitním studiem. Ve Vídni tak studoval fyziku, matematiku a přírodní vědy, ovšem závěrečné zkoušky opět neabsolvoval úspěšně. Mendel byl totiž zřejmě velký trémista. Jak se ale později ukázalo, získané vědomosti dokázal výborně uplatnit v praxi.
Po nepříliš úspěšném vídeňském studiu se Mendel vrátil k učitelské profesi, kterou pak vykonával takřka 15 let. Poté se stal opatem starobrněnského augustiniánského kláštera. Jak již bylo zmíněno, právě zde se věnoval výzkumu principů dědičnosti. Konkrétně prováděl pokusy s křížením rostlin, jako vzorek mu posloužil hrách setý. Svou práci v tomto oboru detailně popsal, vydal knižně, o svých pozorováních přednášel svým kolegům z řad přírodovědců na odborných konferencích. Tehdy však jeho přínos nebyl plně doceněn, to se stalo až na počátku 20. století, kdy se o Mendelovi začalo hovořit jako o zakladateli genetiky.
Mendel se věnoval také jiným oborům. Již v dětství našel zalíbení ve včelařství, které mu vštípil jeho otec, vášnivý včelař. U kláštera tak měl několik včelstev a také v této oblasti experimentoval. Byl členem včelařských spolků, v časopisech uveřejňoval rady dalším včelařům, své poznatky zjištěné vlastním pozorováním. Rovněž v tomto oboru uplatnil znalosti genetických zákonů. Moc dobře věděl, že včely jsou pro život člověka potřebné, a proto přišel s myšlenkou vysázení akátů coby vhodných rostlin pro včelstva při hradu Špilberku. Na celou akci poskytl své finanční prostředky, a mohla tak být úspěšně zrealizována.
Několik let působil jako meteorolog, spolupracoval s vídeňským meteorologickým ústavem, kterému poskytoval výsledky svých každodenních pozorování. Ta byla velmi odborná a přesná, zahrnul je i do některých svých publikací. Fascinovaly ho především zvláštnosti počasí, tedy například přírodní pohromy v podobě vichřice a tornád. V knize nesoucí výstižný název „Smršť z 13. října 1870“ detailně popsal řádění mimořádně silného větru v Brně. To sám prožil na vlastní kůži, protože se smršť prohnala i klášterem a zanechala na něm značné škody.
Gregor Johann Mendel se dožil 61 let, zemřel dne 6. ledna 1884 po krátké těžké nemoci. Na poslední cestě ho doprovodil mimo jiných skladatel Leoš Janáček, který dirigoval orchestr na jeho zádušní mši.
Související
Zakladatel genetiky a kněz Gregor Mendel působil v Brně
Brnem se kutálí obří hrášek. Připomíná výročí Mendela
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zákaz evropské vlajky na Eurovizi způsobil poprask. EK žádá vysvětlení
před 41 minutami
Blinken nečekaně přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny
před 2 hodinami
Výhled počasí až do června: Meteorologové řekli, kam vyšplhají teploty
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
Švédský premiér Ulf Kristersson v pondělí uvedl, že je otevřený tomu, aby povolil rozmístění jaderných zbraní na území Švédska v době války. Uvedla to agentura AFP. Podobná prohlášení přišla před několika dny z Polska.
Zdroj: Libor Novák