Mají se pacienti ve Zlínském kraji připravit na to, že éra pohotovostí, jak je znali, skončila?

„To určitě ne. Nicméně praktičtí lékaři vždy doporučovali, aby byla lékařská pohotovostní služba (LPS) vždy u urgentních příjmů nemocnic. Tam je totiž k dispozici laboratorní a diagnostické zázemí pro akutní diagnostiku. Navíc praktici se službám nebrání, jen je potřeba, aby měly smysl, a také je nutné, aby se s nimi nemocnice domlouvaly na podmínkách,“ shrnul krajský předseda Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas.

Ve Zlínském kraji se na pohotovostech podílejí jak praktici, tak lékaři z nemocnic. Funguje v každé krajské nemocnici, čili ve všech okresních městech, a také v nemocnici Agel ve Valašském Meziříčí. Je pro děti i pro dospělé, k dispozici je ve všední dny od 17 do 20, případně 22 hodin a také o víkendech.

Kromě toho mohou dospělí pacienti přijít i na pohotovost ve Valašských Kloboukách, Uherském Brodě, Bystřici pod Hostýnem a Rožnově pod Radhoštěm. V těchto městech ji zajišťuje krajská zdravotnická záchranná služba. Uherskobrodská dětská pohotovost, která byla k dispozici o víkendech, pod ni také patřila. Skončila proto, že z osmi sloužících lékařů dva vypadli.

„Přes veškeré úsilí se vedení záchranky i Zlínského kraje, včetně nabídky nadstandardních finančních podmínek, nepodařil v tuto chvíli zajistit adekvátní počet lékařů. Z jednání vyplynulo, že oslovení pediatři dávají přednost volnému času,“ zdůvodnil uzavření dětské pohotovosti v Brodě ředitel záchranky Josef Valenta.

„Je to neefektivní“

Faktem ale je, že uherskobrodská pohotovost, podobně jako další, které provozuje záchranka, mají i své slabiny.

„My jsme tady neměli k dispozici rentgen, chirurga, laboratoř, někdy ani lékárnu. Proto jsme stejně řadu pacientů posílali do Hradiště. Navíc, moc jich nechodilo. Proto si nemyslím, že teď budou děti v ohrožení. Pro rodiče to bude trochu diskomfort, ale Hradiště není tak daleko,“ vysvětlil pediatr Miroslav Poul, který na pohotovosti také sloužil.

„Už dva roky nesloužím, ale své pacienty se o víkendu snažím saturovat vlastními silami, třeba konzultací online. Řekla bych, že zrušená pohotovost žádná velká komplikace nebude,“ konstatovala dětská lékařka Iva Matušáková.

Lékaři ve Zlínském kraji slouží. Nemocnice řeší, jak mohou fungovat dál

Za 11 měsíců loni ošetřili na šesti pohotovostech záchranky 4 633 pacientů, z toho 663 dětí. Z toho vyplývá, že do Brodu přišlo za jeden den v průměru pět až šest dětských pacientů. „Je neefektivní takovou službu držet,“ domnívá se Nečas.

Otázkou tedy je, jak dlouho bude chtít kraj některé LPS udržet. Ročně na ně doplácí dohromady desítky milionů korun. Změnu může přinést i novela zákona o zdravotních službách, podle které by menší pohotovosti měly nově spadat pod zdravotní pojišťovny, a ne kraje.

Pomoc praktiků

Lékaři také upozorňují, že populace sloužících praktiků stárne, a ne vždy důchodce někdo nahradí. Seznam doktorů, kteří jsou pak ochotni po skončení pracovní doby a vyřízení administrativy odsloužit další hodiny na pohotovosti, se proto krátí.

Problémy s obsazeností měla v prosinci také LPS pro dospělé v Uherském Hradišti. Ve všední dny nefungovala. Zajišťují ji totiž ze tří čtvrtin nemocniční lékaři, kteří v té době odmítali další práci přesčas.

Nonstop dětská pohotovost ve Zlíně končí, fungovat bude jen do večera

Pravdou ale je, že historicky se na těchto službách podíleli i praktici. Zhruba před 14 lety se nemocnice rozhodla, že si bude LPS zajišťovat sama. Problém pak nastal v covidové pandemii, kdy lékaře z terénu oslovila a ti se zčásti do služeb zapojili. Teď by je potřebovala znovu. Podle Nečase je ale potřeba s nimi jednat a komunikovat.

„Dostal jsem asi tři e-maily, zda jsem ochoten se na službách podílet. Jednání s nemocnicí se ale neuskutečnila. Osobně s pohotovostí nemám problém, i v minulosti jsem sloužil,“ konstatoval praktický lékař Dušan Helia.

Teď už by měla být LPS v Hradišti alespoň do konce ledna zajištěná. I kraj ale upozorňuje, že rozsah pohotovostí i podmínky poskytování by měl jednotně nastavit stát.