Článek
Bojiště země – Sága roku 3000
Píše se rok 3000. Na zemi již 1000 let vládne mimozemská civilizace přerostlých a dlouhoprstých Psychlů, kteří dokázali porazit lidstvo během trapné devíti-minutové války kolem roku 2000 (je vidět, že se autoři nesnažili o nějaké komplikované ročníky). Poslední přeživší lidi se následně schovali do oblastí se silným radioaktivním zářením, protože tato radioaktivita způsobila mimozemšťanům akutní případy syndromu vybuchující hlavy.
A právě zde, v nyní nebezpečně zářících kalifornských horách, se schoval Jonnie Tyler (Barry Pepper) a jeho klan před těmi vesmírnými „démony“. Během 1000 let mimo civilizace lidská rasa ztratila veškeré informace z minulosti a stali se hloupými opicemi žijící jako jeskynní lidi. Jenže jediný aspoň trošičku chytřejší Homo sapiens triamiliatis Tylera už nebaví schovávat se před těmi třímetrovými tyrany a na svém oři se vydá na dobrodružství. Trvá to zhruba pět a půl minut, a už je společně s dvěma dalšími, několik dnů nemytými napodobeninami neandertálců odchycen mocnými Psychlony.
Obvykle jsou tyto náhodně unešené příležitostné oběti využívány pro podřadné otrocké práce, jenže Tyler se ukázal jako výjimečný odchyt. Dokázal něco, o čem si mimozemští migranti mysleli, že je nemožné – lidská opice zabila zdaleka vyvinutějšího Psychlona. Zemský šéf ufounů Terl (John Travolta) je ohromen a chce využít Tylera pro jeho super geniální plán. Terl je totiž nesmírně nešťastný z toho, že musí být na naší špinavé planetě. Donutí Tylera naučit se všechno o lidské historie, řeč mimozemšťanů, a hlavně vše o zlatě. Pokud totiž Terl získá dostatek zlata pro jeho domovskou planetu, bude moci Zemi opustit jako hrdina.
Tyler se rozhodne svou novou inteligenci využít proti Terlovi. Během toho, co Tyler sbírá zlato z Fort Knox, společně se svými kumpány vypracuje plán, jak mimozemskou invazi definitivně porazit. Naučí se letět s armádními letadly (které i po jednom celém tisíciletí v zaprášené hale stále fungují výtečně), postaví vlastnoručně atomovou bombu a vysvětlí ostatním uvězněním lidem, že revoluce stojí za dveřmi.
Díky pomoci Kera (Forest Whitaker), mimozemšťan, který je neustále Terlem šikanován, se revoluce skutečně podaří, znovu se koná válka lidé vs. Psychloni, tentokrát ale se šťastným koncem pro nás. Navíc, díky teleportaci se jeden z našich statečných vojáků dostal na fialovou domovskou planetu Psychlonů, kde pomocí atomové bomby vyhladil celou původní civilizaci. Terlovi byla ustřelena pravá ruka a následně byl zavřen do malého vězení uvnitř Fort Knoxu, kde ho hlídá Ker.
S čím tu budeme mít problémy
Název „Bojiště země – Sága roku 3000“ nám slibuje dvě věci: Napínavou intergalaktickou bitvu a ponurou sci-fi z budoucna. Ale to, co následně dostaneme, je masivní zklamání ve všech ohledech. Skutečné rysy filmu ukáží svou nelíbivou tvář ihned na začátku – nezdravě často použitý holandský úhel, oči rvoucí barevné filtry, a především směšné postavy.
Charisma tu budeme hledat zcela zbytečně. Nejlepší postavu stoprocentně ztvárňuje John Travolta, ale ne kvůli jeho skvělému herectví nebo mazaně diabolickým plánům. Jeho bizarní interpretace zemského šéfa mimozemšťanů, které vypadají jako nemanželská mláďata rastafariána a Predátora, je jediná postava, co nás během úmorně dlouhých 118 minut svou nechtěnou podivností aspoň tu a tam rozesměje. Ker, role Foresta Whitakera, se celý film vlastně jen blbě směje a blbě šilhá, a Barry Pepper v tomto filmu kompletně zapomněl, že obličej obvykle umí víc než jen jeden výraz.
A proč pro Boha vypadají lidé v roce 3000 jako neandertálci? Jen, protože nás Psychloni během devíti minut porazili, proč jsme hned ztratili jakékoliv oblečení z moderní doby, příbory, ručníky, nůžky, takové ty ne technické věci? Opravdu máme věřit tomu, že lidé se evolučně vrátí zpět do doby kamenné, když se jim vezme internet?
Technika, produkce a zákulisí
Děj a postavy tedy ve filmu selhávají na celé čáře. Vzhledem k tomu, že inscenace kompletně ztroskotala, mohli bychom čekat aspoň dramatickou akci na konci, smysluplný děj nebo technické krásy, přeci jen stál film 75 milionů dolarů.
Bohužel nic z toho čekat nemůžeme. Děj je neuvěřitelně nudný, bez napětí a uspávající. Vzhledem k tomu, že zápletka filmu je absurdní a perforovaná náhodami či nelogickými zvraty, nikdy nepoznáme, jestli autoři scénáře mysleli tento žblebt ironicky anebo vážně. Tím pádem požitek ze sledování tohoto filmu úplně mizí. Co má šokovat, nešokuje. Tam, kde máme s postavami sympatizovat, jsou nám charaktery jedno. V podstatě celý film znuděně sedíte ve svém křesle a pohráváte si s myšlenkou televizi nebo počítač vypnout a dělat něco mnohem užitečnějšího, třeba vytřít podlahu, dodělat daňové přiznání nebo dívat se na čerstvou barvu na zdi, jak schne. Ke konci se film ukáže z trochu lepší strany a nabídne nám jedinou akci celého snímku, s efekty a spoustou kraválů. Ale i zde, nic není překvapivé, ani uvěřitelné a napětí nijak neroste. Film prostě nemá žádnou postavu, s kterou bychom se mohli identifikovat, které bychom mohli fandit, ať už na začátku, uprostřed nebo na konci.
Kontroverze kvůli Scientologie
„Bojiště země“ je první filmová adaptace románu od L. Rona Hubbarda, zakladatele sekty scientologie. Brzy po jejím vydání v roce 1982 Hubbard plánoval knihu zfilmovat, v říjnu dokonce prodal svá práva společnosti Salem Productions, která chtěla z materiálu natočit dvoudílný epos, jenže projekt nikdy nebyl realizován.
Následně plánoval John Travolta, přesvědčený scientolog, produkovat filmovou adaptaci Hubbardovy knihy, ale nenašel finanční podporu velkých studií. Teprve po úspěchu s Pulp Fiction dokázal Travolta zvětšit svůj vliv v Hollywoodu a získat partnery. Práva k filmu byla prodána společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, ale i tato dohoda nakonec ztroskotala, protože studio mělo obavy z riskantního projektu. Kvůli vysokému počtu speciálních efektů by se natáčení hodně prodražilo, zatímco Hubbardový styl vyprávění byl považovaný za naivní a zastaralý. Jeho scientologická příslušnost byla taktéž brána jako negativní faktor.
V roce 1998 projekt převzala společnost Franchise Pictures, jejíž generální ředitel Elie Samaha se specializoval na produkci požadovaných projektů renomovaných herců za snížené náklady, které větší studia odmítla. Travolta byl najat jako koproducent za snížený honorář a do rozpočtu přispěl pěti miliony dolarů.
Travolta převzal i šéfování konkurzů a dal dohromady celý štáb. Tím se film stal především Travoltovým projektem – dostat do kina scientologický film mělo pro něj absolutní prioritu. Skoro převzal dokonce hlavní roli Tylera, ale nakonec se cítil příliš starý na roli hrdiny a ujal se padoucha Terla. Travolta stojí i za rozhodnutím natočit skoro celý film v tzv. holandském úhlu. Tato technická pomůcka se občas využívá v dobrých filmech pro zdramatizování scény nebo jako ne často používaná změna perspektivy. Natočit takhle takřka celý film je maximálně nepříjemné. Nejlépe film popsala kritika od Paul Clintona z CNN, který pojmenoval snímek jako „Travoltovo miminko – ale velice škaredé miminko.“
Na konci lze jen říct, že ačkoliv ve filmu neskončilo příliš scientologie, chaos a maniacké představy Travolty se postaraly o filmovou huspeninu, kde se známý herec sice snažil o to vyrobit mistrovské dílo, což se mu ale vůbec nepovedlo. Vtipné je, že všichni, od producentů, přes herců až po samotného Foresta Whitakera, litují, že spolupracovali na tomto díle – jen Travolta je dodnes šťastný z výsledku.
Zdroje:
Názor autora
James Parish: Fiasco: A History of Hollywood’s Iconic Flops. Wiley, 2007, S. 275–291, ISBN 0-470-09829-5
