„Předsevzetí si zásadně nedávám, ale něco zhubnout bych chtěla,“ komentovala novoroční popřání jedna moje kolegyně. Zbavit se kil, která považujeme za nadbytečná, stojí na špičce všech odhodlání, jimiž chceme každoročně naplnit svůj život po 1. lednu. Jak dokazují zkušenosti majitelů fitness center, většina nováčků vydrží pravidelněji chodit asi tak do března.
Ježíšku, dones mi spaní
Když se podíváme na seznamy dalších nejčastějších předsevzetí (ale i přání, co bychom rádi viděli na Vánoce pod stromečkem), najdeme tam od kouření přes pití alkoholu až po výuku dalších jazyka leccos. Co však neobjevíme téměř vůbec, to je přání, že konečně začneme lépe a více spát. Nebo ho najdeme zastrčené někde zcela vzadu.
Spánek je totiž činností, která významně ovlivňuje naše celkové zdraví, stejně hodnotně jako když vynecháme alkohol a tabák.
„Nedostatek spánku je také spojen se zvýšeným rizikem srdečního infarktu,“ vysvětluje Stephen Kopecky, uznávaný americký kardiolog s českými kořeny. Jedna hodina spánku denně navíc může toto nebezpečí snížit až o dvacet procent, protože chronické nevyspání přispívá k rozvoji zánětu v těle.
Zdravé snění je bez pohybu
Karel Šonka, významný český „spánkolog“ z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a 1. lékařské fakulty UK Praha, tvrdí, že na škodu není spát denně sedm až devět hodin. „Spánek je jedním ze základních lidských potřeb. A navíc ze spánku lze odhalit některá onemocnění,“ říká Šonka. Neurolog připomíná, že například zdravý člověk i v tom nejbláznivějším snu, kde létá nebo utíká, se v posteli nehne. „Pokud ale děláte i jako spící člověk to, co ve snu prožíváte, může to naznačovat počátky Parkinsonovy choroby nebo demence,“ vysvětluje Karel Šonka. A to ještě dříve, než viditelné příznaky odhalí lékař při vyšetření.
Změnit najednou spánkový režim do plusu neznamená, že jmenovaná onemocnění zmizí, ale lze je spolu s léčbou, úpravou životosprávy a dalšími tréninky třeba paměti zpomalovat.
Chytré hodinky nás mohou stresovat
Našli jste pod stromečkem vysněné chytré sledovací zařízení? Budete konečně podrobně znát všechny své tělesné pochody, uchozené a uběhané kilometry, tepy? Neustálé sledování toho, co děláme a neděláme zdravě prostřednictvím chytrých hodinek nebo jiného sportovního zařízení podobného typu, může vést k opaku. „Přílišné soustředění na údaje narušuje i spánkovou pohodu, zvláště úzkostným pacientům tato zařízení nedoporučujeme,“ varuje neurolog Šonka.
Ve spánku regenerují buňky
Ovlivnit spánek, a tím pádem přes něj i zdraví celého organismu, může i volba stravy. „Střevní mikrobiální flóra, takzvaný mikrobiom, má totiž vliv na mozkové funkce,“ radí Janet Ježková, která ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR zkoumá souvislost mezi mikrobiomem a nadměrnou spavostí, tedy centrální hypersomnií.
“Podařilo se nám zjistit, že pacienti trpící centrální hypersomnií mají odlišné zastoupení střevních bakterií oproti zdravým kontrolám,“ dodává Ježková a upřesňuje, že odhalení efektu konkrétních mikrobiálních produktů látkové přeměny na regulaci spánku by mohlo pomoci v léčbě spánkových poruch.
Pokud jste po letošním Novém roce típli svou poslední cigaretu nebo si už nenalili žádného panáka, stálo by za to přidat i jindy chybějící minuty či hodiny spánku. „Spánek poskytuje našim buňkám důležitý čas na jejich obnovu, hraje významnou roli při tvorbě buněk nových,“ upozorňuje kardiolog Stephen Kopecky.
Češi a spánek
|
