Hilšerová: Válek neuměl měsíce najít řešení, premiér s šéfem VZP ho našli hned

  • 38
Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti, snížení počtu přesčasů a zvýšení základní mzdy. To byly loni základní požadavky protestujících lékařů. Zda se jejich dohoda s premiérem Petrem Fialou (ODS) dodržuje, o tom v Rozstřelu hovořila zakladatelka Sekce mladých lékařů České lékařské komory Monika Hilšerová.

Podle Moniky Hilšerové teď nastává nejdůležitější etapa nově dohodnutých poměrů ve zdravotnictví – vyjednávání s nemocnicemi. „Nemocnice teď skutečně vyjednávají podmínky s lékaři a s odbory. Uzavírají se nové kolektivní smlouvy a v rámci tohoto vyjednávání se stanovují podmínky.“

V Rozstřelu lékařka řekla, že je zatím příliš brzy na konečné zhodnocení nové situace. Ale ona sama věří, že dohoda s nemocnicemi bude možná. Na druhou stranu připustila, že řada lékařů ještě nestáhla své výpovědi kvůli přesčasům.

Výpovědi ještě nestáhli všichni

„A to vzhledem k tomu, že se zatím definitivně nedohodli. Těmito výpověďmi mají nějakou páku na to, aby se s nimi vedení nemocnic bavilo. Takže výpovědi skutečně ještě nestahují, třeba ani u nás ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Stáhnou je až ve chvíli, kdy se podepíše nová kolektivní smlouva.“

Co se přesčasů týče, ještě před vánočními svátky Hilšerová varovala, že ve druhé polovině příštího roku hrozí to, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů. Stávající řešení je tedy podle ní pouze dočasné a ministerstvo zdravotnictví musí přijít s dalšími konkrétními kroky.

Podle lékařky proto zatím není ani zdaleka zažehnaný další možný protest nemocničních lékařů. „S panem ministrem Válkem se teprve sejdeme. On předběžně říkal, že s námi bude jednat a chce spolupracovat. Teď předloží do Sněmovny nějaké zákony, které by měly přispět k řešení současné situace.“

„Uvidíme, zda se za půl roku opravdu něco stane, zda se něco změní. Uvidíme, jestli přijdou změny k lepšímu. Ale pokud ne, pokud třeba pan ministr řekne, že se už s námi bavit nebude, nebo nebude vůle se dohodnout, tak jsme ochotni znovu protest zopakovat,“ varuje Hilšerová s tím, že lékaři sami by rádi jednali zejména o zefektivnění českého zdravotnictví, kdy by například byrokratické úkony nemuseli vykonávat přímo lékaři, ale administrativní pracovníci.

Kabátka to prý napadlo na jednání

Monika Hilšerová se následně vrátila k napjaté situaci loni na podzim. Ministerstvo zdravotnictví v čele s Vlastimilem Válkem z TOP 09 bylo lékaři kritizováno za to, že nepřichází s konstruktivními návrhy a následně se proto musel do jednání vložit přímo premiér Fiala, který hned na první schůzce dohodl s lékaři kompromis.

„Pan ministr Válek sice předložil pro nás přijatelné návrhy ohledně zákoníku práce a vzdělávání lékařů, ale nedokázal najít mechanismus, jak rozdistribuovat peníze nemocničním lékařům. A pak přišel premiér Fiala s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem a mechanismus našli,“ vzpomíná lékařka.

Podle Moniky Hilšerové to mělo napadnout Zdeňka Kabátka přímo na onom klíčovém jednání lékařů s premiérem. „Ano, pan Kabátek skutečně říkal, že ho to zrovna napadlo přímo na tomto jednání. A představil nám ten mechanismus.“

Předhodit výsluhy nebylo šťastné

Ona sama netuší, zda to tak skutečně bylo, nebo premiér s šéfem VZP byli domluveni dopředu a s návrhem přišli narychlo kvůli pozitivnímu mediálnímu obrazu. „To jednání trvalo asi dvě hodiny a my lékaři jsme pouhými pěšáky. Víc vám k tomu asi neřeknu. Snad jen to, že výsledek v tomto smyslu vnímám pozitivně.“

Válek se dohodl s lékaři, slíbil jim přidat od ledna až 15 tisíc měsíčně

Monika Hilšerová se pak pozastavila i nad dalším aktérem podzimních jednání, prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Překvapilo ji, když šéf ČLK přišel s požadavkem, že by lékaři měli podobně jako vojáci, policisté nebo hasiči inkasovat výsluhy.

„To načasování požadavku na výsluhy bylo opravdu nešťastné. Kdyby diskuse o výsluhách pro starší lékaře, kteří pracovali přesčas, vznikla až postupem času, tak proč ne. Ale takhle říct rovnou: chceme výsluhy a mluvit zároveň za všechny lékaře, to asi nebylo úplně šťastné,“ povzdechla si lékařka.

Jakými dalšími změnami by mělo projít české zdravotnictví? Měla by se v Česku zjednodušit možnost, aby zde mohli pracovat lékaři z Ukrajiny? A měly by univerzity přijímat více zájemců o studium medicíny? I o tom hovořila hovořila v Rozstřelu zakladatelka Sekce mladých lékařů České lékařské komory Monika Hilšerová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video