„Už nyní jsou a v budoucnu budou ještě mnohem větší tlaky na zřizování obnovitelných zdrojů energie. Nemusí se to všem líbit, ale jejich budování bude nevyhnutelné. Od memoranda si slibujeme, že budeme u toho a budeme moci výstavbu ovlivnit. Nechceme totiž, aby podobné elektrárny vznikaly živelně bez ohledu na region,“ uvedl starosta čtyřtisícového města na Havlíčkobrodsku Martin Kamarád (ODS).

„Jsme moc rádi, že jsme našli v regionu Vysočiny partnera, který se nedívá na obnovitelné zdroje jen kriticky. Přibyslav je vidí koncepčně, uvědomuje si, že energetický mix bude potřeba. Věříme, že tento koncept bude inspirací pro ostatní města a obce nejen na Vysočině,“ konstatoval zástupce společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Petr Bartoš.

Startovací čára

Memorandum je rámcový dokument, který bude zastřešovat další detailní smlouvy týkající se jednotlivých projektů. „Je to startovací čára,“ podotkl další z manažerů společnosti Adam Svoboda.

Podle Kamaráda by měl zajistit podnikání kroků, které Přibyslavi do několika málo let přinesou mimo jiné tři hlavní benefity. Jednak by to mělo být zajištění spolehlivých a dost možná i levnějších zdrojů energie pro městská zařízení, časem i pro obyvatele a firmy ve městě. Zároveň přinese snadnější prodej nevyužité energie do sítě. A v neposlední řadě tím Přibyslav získá rozhodující vliv na umístění zdrojů energie v krajině.

„Považujeme za velice pravděpodobné, že bez tohoto memoranda bychom do budoucna neměli takovou možnost ovlivňovat konkrétní projekty, případně by naše možnosti byly velice omezené. Proto se chceme sami angažovat a ponechat si rozhodování o umístění a počtu větrných a fotovoltaických elektráren na našem území,“ vysvětluje Kamarád.

Větrný koridor na Přibyslavsku

Přibyslav tím reagovala na zvýšený zájem ze strany investorů do obnovitelných energií. V jejich hledáčku se ocitla poté, co oblast Přibyslavska vyhodnotily průzkumy jako velice vhodnou pro budování větrných elektráren. Regionem prochází jeden z hlavních větrných koridorů.

„Máme deset místních částí, které dohromady tvoří velice rozlehlý katastr. V něm jsou desítky míst, kde by větrníky mohly stát. Tak nekontrolovanou výstavbu tu ale nechceme,“ dodává starosta.

Memorandum žádné konkrétní lokality nezmiňuje. Umožňuje sice průzkum území, o umístění každého jednotlivého větrníku ovšem nakonec rozhodnou zastupitelé a bude sepsána detailní smlouva. V té bude mimo jiné řešen i provoz elektrárny a rozdělení zisku.

Solární elektrárna na skládce

Co ovšem strategický dokument obsahuje, je rámcový harmonogram týkající se nejbližších let. Z něho vyplývá, že během letošního roku by schválené memorandum měly obě strany podepsat a vzápětí začít s projektováním fotovoltaických elektráren na střechách městských budov.

Zatím se zvažují střechy základní školy a kulturního domu. Investorem těchto menších projektů by nejspíš bylo město. V režii ČEZ by pak velká solární elektrárna mohla vzniknout na rekultivované ploše skládky v Ronově. Pro větrné elektrárny se budou vhodné lokality teprve hledat.

V roce 2025 by měla začít stavba fotovoltaických elektráren. Ohledně větrníků by se měly rozeběhnout povolovací procesy. O rok později už se počítá s plným provozem fotovoltaik a s prvními konkrétními rozhodnutími o stavbě větrných turbín.

Sestavit memorandum nebylo podle zástupců obou stran nic jednoduchého. „Je to vůbec první takový dokument tohoto druhu v republice. Bylo potřeba vyhovět mnoha dalším zákonům a splnit spoustu právních norem. Týmy nad tím strávily desítky hodin práce,“ podotkl Svoboda.

Polostátní firma – větší jistota

I když se to v dokumentu výslovně nezmiňuje, podpis memoranda výrazně ztíží příchod jiných investorů z oboru do Přibyslavi. Město bude podle Kamaráda trvat na tom, aby splnily stejné podmínky, k jakým se v memorandu zavázal ČEZ. Zvláště pro menší firmy to bude nesplnitelné.

„ČEZ jsme si vybrali záměrně. Jako polostátní firma nám dává určitou jistotu, že se spolupráce bude rozvíjet dlouhodobě, třeba v horizontu třiceti let. Nejedná se o soukromého dobrodruha, který by za pět let zkrachoval,“ pravil Martin Kamarád.

Stejné memorandum, jaké schválila Přibyslav, by Kamarád chtěl prosadit i ve Svazku obcí Přibyslavska. To je spolek celkem dvaadvaceti obcí na pomezí Havlíčkobrodska a Žďárska, kterým je Přibyslav přirozeným centrem. Kdo by dokument podepsal, mohl by čerpat stejné výhody. Zisk z provozu elektráren by se ve svazku přerozdělil.

„Na jaře bych to s kolegy starosty chtěl projednat. K podpisu memoranda ale nikoho nebudu nutit. Chápu důvody, které lidé zejména vůči větrným elektrárnám mají,“ řekl Kamarád s tím, že při prvotním seznámení s problematikou pro takový postup hlasovalo 14 obcí.

Velkým odpůrcem větrníků je například starosta Brzkova Aleš Bořil. Jako jediný hlasoval proti vzniku memoranda. „Patnáct let žijeme prakticky pod dvěma stožáry. Víme, jaké to je. Zavázali jsme se, že náš katastr nebudeme ničím podobným zatěžovat a že ho necháme volný pro budoucí generace,“ vzkázal v létě s odkazem na nedaleké větrné elektrárny u Věžnice.