Babiš, Feri i vřava na Peterkové. K soudům se dostaly přelomové kauzy

Zvraty v kauze Čapí hnízdo

V lednu padl rozsudek v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu na Benešovsku. Obžalobě čelí bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Obžaloba viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Babiš měl zajistit vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky; Nagyová pak úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba vinu popírají.

Chyby v kauze Čapí hnízdo nešlo opravit, vysvětluje soud, proč případ vrátil

Senát Městského soudu v Praze 9. ledna nepravomocně zprostil Babiše i Nagyovou obžaloby s tím, že skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Vrchní soud však v září rozsudek zrušil a kauzu bude znovu projednávat městský soud.

Nepodmíněné tresty v kauze Bereta

V dubnu, po dvou letech projednávání, vynesl Okresní soud Praha-východ nepravomocný rozsudek v kauze Bereta, která se týká vynášení informací. To se mělo dít v letech 2013 až 2016 a měli se ho dopustit pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová, bývalí policisté Igor Gáborík, Vladimír Zmrhal, příslušník protikorupční jednotky Radek Holub a bývalý celník Pavel Šíma.

Nejpřísněji byla potrestaná Máchová, kterou soud potrestal třemi roky a čtyřmi měsíci vězení. Gáborík má jít podle nepravomocného verdiktu za mříže na tři roky. Holub dostal 2,5 roku vězení. Šíma a Zmrhal vyvázli s podmínkami. Obžalovaní vinu odmítli.

Soud rozdal v kauze Bereta tresty několika let vězení. Avšak nepravomocně

Máchová, Holub a Šíma podle obžaloby poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi neveřejné informace z trestních řízení, například v kauze pražského dopravního podniku.

Gáborík a v jednom případě i jeho kolega Zmrhal je pak předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby. V některých případech za to podle obžaloby společnost inkasovala peníze. Odsouzení vinu odmítli.

14 let za vraždu učitele mačetou

V květnu dospělo k závěru soudní řízení s devatenáctiletým Jaroslavem Řehákem, který v březnu 2022 zavraždil svého učitele mačetou na učilišti v pražské Michli. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze mu zvýšil trest na 14 let za mřížemi, rozsudek je pravomocný. Původně mu Městský soud v Praze vyměřil 12 let vězení a ambulantní psychiatrickou léčbu.

Mladík podle soudu zavraždil učitele, který ho o den dříve oznámkoval nedostatečnou v předmětu sdělovací technika. Řehák měl pocit, že si na něj učitel zasedl. Do školy se vydal s mačetou, kterou učiteli zasadil několik ran do hlavy, boku a krku. Pak utekl oknem.

Soud zvýšil trest studentovi, který zavraždil učitele mačetou. Odsedí si 14 let

Řehák u jednání prvoinstančního soudu střídavě brečel či vyjadřoval zlost nad zkoušením, při kterém ho měl zabitý pedagog zesměšnit. Státní zástupce upozornil, že mladík až do rozsudku neprojevil lítost.

Vřava na soudu s Peterkovou

V květnu odvolací senát Městského soudu v Praze pravomocně uložil bývalé novinářce a aktivistce Janě Peterkové dvouletý trest s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v období koronavirové pandemie. Peterková proti rozsudku podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

Peterková dostala za poplašné zprávy dvouletou podmínku, stráž musela krotit dav

Na sociálních sítích mimo jiné tvrdila, že vojska NATO obsadí Česko a budou střílet na děti. Odvolací senát musel rozhodnout s vyloučením veřejnosti. K soudu se dostavily desítky podporovatelů Peterkové, které se vlámali do soudní síně. Vysadili dveře z pantů a začali proudit do místnosti, kde pořvávali na soudce. Na justiční stráž a policisty řvali, že jsou „gestapo“.

Na místě byli zadrženi dva muži a policie v říjnu obvinila osm lidí z výtržnictví. Pět stíhaných – jedním z nich by měl být i aktivista Pavel Zítko – dále policie viní z násilí proti orgánu veřejné moci, jeden je navíc obviněný i z pohrdání soudem.

Další epizoda v kauze trafik ODS

V červnu padl rozsudek nad bývalým premiérem Petrem Nečasem (ODS) v dlouho se vlekoucí kauze trafik pro poslance ODS. Nečas dostal za podplácení 2,5 roku vězení se čtyřletou podmínkou. Verdikt zatím není pravomocný.

Odsouzená byla i jeho manželka Jana Nečasová (tehdy Nagyová), kterou soud potrestal dvěma lety vězení se čtyřletou zkušební dobou a desetiletým zákazem činnosti ve státní správě, a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Tomu soud uložil dva roky vězení s podmínkou na dva roky.

Podmínky a pokuty. Expremiér Nečas s manželkou dostali trest za trafiky

Obžaloba tvrdí, že Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nečasová a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili.

Šnajdr se po schválení balíčku stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého aeroholdingu. Tři odsouzení celou dobu odmítali vinu. Nečas se obhajoval, že se snažil jen o vnitropolitickou dohodu a nepožadoval jejich rezignaci výměnou za funkce.

Zásah policie na úřadu vlády, ministerstvu obrany i řadě dalších míst, který se odehrál v noci na 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS.

Dlouhá kauza Mostecké uhelné nekončí

V červnu byl – po 25 letech – vynesen rozsudek v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Její někdejší manažer Antonín Koláček a exředitel Oldřich Klimecký se podle rozsudku pražského Městského soudu dopustili zneužití postavení v obchodním styku a podvodu.

Koláček dostal trest vězení 7,5 roku a propadnutí majetku ve výši zhruba 290 milionu z jeho účtů, akcií a sběratelských předmětů. Dostal také zákaz činnosti ve vedení firem. Verdikt není pravomocný, odsouzení se odvolali.

Švýcarský trest stačí. Český soud zastavil stíhání exmanažerů Mostecké uhelné

Podle obžaloby Koláček, Klimecký a tři někdejší manažeři MUS v roce 1998 skrytě ovládli firmu jejími vlastními prostředky. Napřed z MUS vyvedli peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Poté vyčkali, až cena akcií firmy klesla a za její vlastní peníze je od státu odkoupili. Způsobili tak státu škodu ve výši zhruba 2,4 miliardy korun.

Co se týče tří manažerů MUS, Český soud jejich stíhání zastavil, protože si odpykali tresty ve Švýcarsku, které řešilo zahraniční větev případu.

Čermákova podpora terorismu

V červenci potvrdil Vrchní soud v Praze Tomášovi Čermákovi trest ve výši 5,5 roku vězení za podporu a propagaci terorismu. Je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za tento trestný čin.

Loni v únoru Čermák živě vysílal na Facebooku video, ve kterém se vymezoval proti opatřením při pandemii a zejména proti novele pandemického zákona. Mimo to nabádal své sledující k tomu, aby vypálili Senát, či k blokaci komunikací.

Čermák se hájil, že výrazy, které ve videích použil, byly v nadsázce. „Občas máme každý jiný názor, takové výrazy, když je někdo naštvanej nebo tak, tak je používá,“ řekl soudu před rozsudkem.

Čermák dostal 5,5 roku za podporu terorismu. Prasata a fašisté, křičeli na soudce

Na jednání dorazilo téměř sto Čermákových podporovatelů. Po přečtení rozsudku začali na soudce křičet, že jsou prasata a fašisté.

Do výkonu trestu Čermák nenastoupil; policie po něm vyhlásila 29. srpna celostátní pátrání a později vydala i mezinárodní zatykač. Byl zadržen v Polsku a začátkem prosince byl vydán zpět do Česka.

Dozvuky covidového pronásledování

V červenci skončil dlouhý soudní proces s dezinformátory Patrikem Tušlem, Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem. Ti byli obžalovaní z pronásledování šéfa Lékařské komory Milana Kubka a biologa Jaroslava Flegra.

Soud uložil za nebezpečné pronásledování a výtržnictví Tušlovi trest ve výši 19 měsíců. U Čermáka Obvodní soud upustil od potrestání, protože podle soudu je dostatečný jeho předchozí pravomocný trest 5,5 roku vězení za podporu a propagaci terorismu. Masár dostal za výtržnictví souhrnný trest ve výši 13 měsíců se zkušební dobou na 30 měsíců. Rozsudek je zatím nepravomocný.

Za pronásledování Kubka dostal Tušl vyšší trest. Čermákovi vězení zůstává

Soudních jednání se pravidelně účastnily desítky podporovatelů odsouzených. Kvůli kapacitě se do síně dostával jen zlomek lidí, zbývající museli čekat na chodbě, kde často dělali rámus.

První soud pražské kauzy Dozimetr

V srpnu Obvodní soud pro Prahu 8 schválil dohodu o vině a trestu v případu Zakaríi a Karíma Nemrahových. Jednalo se o první soud v korupční kauze nazvané Dozimetr. Policista Karím v policejních systémech v letech 2021 a 2022 neoprávněně lustroval poznávací značky vozidel, často na popud svého bratra Zakaríi.

Kauza Dozimetr Organizovaná skupina, jejíž hlavou je podle kriminalistů podnikatel Michal Redl, měla pomocí úplatků dlouhodobě ovlivňovat pražské veřejné zakázky. V hlavní větvi kauzy je obviněno přes deset lidí včetně někdejšího pražského politika Hlubučka (STAN).

Jednou je lustroval sám přes služební počítač, ve dvou případech požádal své kolegy. V jednom z případů mu jeho kolega nemohl vyhovět, jelikož šlo o vozidla, k jejichž lustraci je nutná písemná žádost. Jednalo se o auta registrovaná ministerstvem vnitra.

Zakaría bratra o lustrace žádal, protože se skupina obávala, že je sledují policisté.

Pro Karíma dohoda znamená desetiměsíční podmínku se zkušební dobou na 15 měsíců a pětiletý zákaz činnosti u bezpečnostních sborů. Pro jeho bratra zase půlroční podmíněný trest odložený na zkušební dobu jednoho roku a povinnost zaplatit 25 tisíc korun na pomoc obětem trestných činů.

Tři roky pro Dominika Feriho

V listopadu uložil Obvodní soud pro Prahu 3 bývalému poslanci TOP 09 Dominiku Ferimu tři roky vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. Jedné z obětí bylo v době skutku 17 let. Poškozeným má Feri navíc zaplatit nemajetkovou újmu ve výši 300 tisíc, 150 tisíc a 60 tisíc korun.

V roce 2021 Feriho obvinilo několik žen, že je zneužil na domácích večírcích. Poslanec po prvních obviněních rezignoval na svůj mandát.

Celkem se ozvalo osm žen; k soudu se však dostaly jen tři, když ostatní policie odložila pro nedostatek důkazů či kvůli nenaplnění skutkové podstaty znásilnění.

Tři roky vězení pro Feriho. Znásilněným musí zaplatit statisícové odškodné

Po celou dobu soudu se Feri bránil, že obvinění jsou falešná a nedostatkem zájmu žen netrpěl, takže si ho nemusel vynucovat. Jeho obhajoba stavěla na tom, že se dívky snaží zviditelnit, získat pozornost blízkých či získat náhradu škody.

„Jsem odsouzen za něco, co se nestalo,“ řekl po rozsudku Feri. Rozsudek není pravomocný, Feri se na místě odvolal.