redakce | Články / Sloupky/Blogy | 01.01.2024
Kdo byl nejmladším umělcem/umělkyní na titulní stránce Full Moonu? A kdo natočil desku, kterou by měla hrát nejen všechna tuzemská rádia? A pak je tu ještě limuzína vezoucí kapelu na předávání na Mercury Price... Redakční hlasování o nejlepších nahrávkách uplynulého roku, stoupáme pořadím.
Domácí
4. Amelie Siba – Gently Double A (vl. náklad) 62 bodů
Pražská písničkářka Amelie Siba je nejmladší umělkyní, která se dostala na titulní stránku Full Moonu. Potenciál, který demonstrovala v naší soutěži 1band2play, zúročila na dlouhohrajícím debutu Dye My Hair (2020), od té doby Siba vydala další nahrávky, posbírala několik Cen Anděl, Apollo a dalších nominací a letos odvážně vykročila od svého převážně klidného rukopisu dál. Její písničky jsou jiné, živelnější, neklidnější, je tu nový zvuk i nový label. A pozitivní ohlasy na tento vývoj nezůstávají pozadu.
„Amelie v rozhovorech zmiňuje, že je to její pokus odstřihnout se od teenagerské persony, například sladkobolného přemýšlení o světě i o sobě. Jde vstříc dospělejší a sebevědomější osobnosti, procesuje svoje potřeby. Je to trochu jako uklízení si stolu a prosazování vlastní agendy v životě na úkor toho, že jsi hodná holka pro druhý. Některé písničky působí možná agresivně, ale sebevědomě je lepší slovo. Neříkám, že mě starší desky nebavily, ale přišel čas něco změnit a posunout se i zvukově. A myslím si, že tohle je deska evropských parametrů, tohle album by měli hrát všude.“ (Karel Veselý, Soundsystem, podcast deníku Alarm)
Zahraniční
4. Lankum – False Lankum (Rough Trade) 27 bodů
Deska dublinských Lankum patří k nejzmiňovanějším albům letošního roku zcela oprávněně. Nejen, že dokonale následuje linii ostrovní lidové hudby se vší hloubkou, gotickou přísností i přelétavou romantikou, ale zároveň ji dokáže posunout ke generaci, pro kterou je akustická hudba něčím zcela novým. Limuzína vezoucí kapelu na předávání na Mercury Price už byla jenom pověstnou třešničkou na dortu. Čtveřici samotnou to ostatně spíše pobavilo, než aby se jí slávou rozklepala kolena.
„Lankum, pojmenováni po jedné z nejděsivějších a nejvíce krví potřísněných písní v anglickém lidovém kánonu, jsou si plně vědomi tradic, ze kterých si vypůjčují. Z dvanácti skladeb v této sbírce jsou tři části z jediné improvizace, dva originály a sedm lidových písní, jejichž původ je doložen ve sleevenote s věnováním jejich předchůdců na folkové scéně konce 50. a 60. let. Právě jejich příběhy připomínají, jak nejistá a náhodná je hrstka písní, které nazýváme kánonem.“ (Rob Young, Uncut)
foto © archiv
Michal Pařízek 17.05.2024
„It’s not big and it’s not special.“ Nevím, proč mě ten slogan takhle chytnul, ale běží mi hlavou už týden. Spolu s Pocahontas rodinou, Big Special a dalšími.
redakce 10.05.2024
Krátká anketa pro pianistku švýcarské kapely Glaston, před pražským koncertem.
Michal Pařízek 09.05.2024
Na smíchovském břehu proběhnou dvě akce, které stojí za to neminout, v rámci určitého zrychleného režimu snad půjde oběhnout MeetFactory i Underdogs‘. A zítra do Brna!
redakce 07.05.2024
Kanadská avantgardní písničkářka, producentka a kytaristka Vicky Mettler vystoupí za týden v MeetFactory. Co dělá ve volném čase a na čem nejvíce pracuje?
Michal Pařízek 03.05.2024
Festivaly, svátky, narozeniny. Jako by toho nebylo málo samo o sobě a teď se k tomu přidalo i mistrovství světa ve snookeru...
redakce 01.05.2024
Donaufestival 2024 opět potvrdil komplexnost dramaturgie a genius loci historického rakouského městečka na břehu Dunaje.
redakce 29.04.2024
Odjíždíme dojatí a tento rok i trochu hladoví, ale rozhodně ne po zážitcích, těch máme plné kapsy.
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.