Praha - Bývalou mistryni světa v běhu na 800 metrů Ludmilu Formanovou už nebavilo přemlouvat během hodin tělocviku žáky, aby sportovali, a tak dala ve škole výpověď. U atletiky ale zůstala, dokonce si v mateřské Čáslavi založila vlastní klub. "Převážně trénuji děti a dělám i individuální kondiční tréninky, takže u atletiky jsem víceméně pořád," řekla ČTK s tím, že úterní padesátiny oslaví obědem s nejbližší rodinou v místní restauraci.
Její nejslavnější chvíle přišly v roce 1999, kdy se nejprve v Maebaši stala halovou mistryní světa a o pár měsíců později triumfovala také na dráze v Seville. Nejcennější medaili vybojovala svěřenkyně legendární Jarmily Kratochvílové i o rok dříve na halovém evropském šampionátu ve Valencii.
"Samozřejmě se mě nejvíc lidi ptají na největší úspěchy, ale já mám v povědomí i překážky a to, že jsem se třeba nějakými výkony ještě dokázala vrátit," připomněla Formanová čtvrté místo z mistrovství Evropy 2002 v Mnichově.
To už ji brzdila různá zranění, kvůli nimž na olympiádě v Sydney musela jako jedna z adeptek na medaili vzdát. "Později jsem si říkala, jestli mělo cenu tam vůbec odjíždět. Setkala jsem se pak totiž i s komentářem, že jsem tam odjela, ač jsem byla zraněná," vzpomínala Formanová na potíže s bolavým kotníkem. Trápily ji rovněž zánět v tříslu, kostní úlomky z holeně, vyhřezlá ploténka nebo ostruha na patě.
"Bylo to prostě vykoupené tím, že jsem potom neustále lavírovala na hraně toho, že budu zdravá, nebo nebudu. Někdo je zraněný celý život, někdo ne. Já jsem byla tak nějak na hraně," doplnila.
Časté zdravotní potíže si vysvětluje kombinací několika faktorů. "Byly jsme na malém městě, kde bylo málo možností regenerace, ze začátku vůbec nic. Tréninky byly na hraně toho, co člověk unese. A k tomu ještě moje dispozice," uvedla Formanová.
Už nyní se těší, že bude sledovat atletické přenosy z her v Paříži. "Když je jak letní, tak zimní olympiáda, tak u nás v podstatě nic jiného neběží. Sleduju i sporty, na které se běžně nekoukám nebo ani tolik neznám pravidla. Zajímá mě všechno, takže koukat budu každopádně," uvedla matka osmnáctiletého Petra.
Ten dal nakonec před atletikou přednost hokeji a hraje za juniorku Kutné Hory. Ke "královně sportu" si nicméně občas odskočí během letní přestávky. "Jsem ráda, že v 18 u sportu stále je, má nějaký zájem a sportuje," řekla Formanová.
