Velšský podnik mistrovství světa byl oblíbenou soutěží nejen mistra světa 2003 Pettera Solberga. Bohužel se na tamních šotolinách, které se v podzimním termínu často měnily v bahenní lázně, naposledy soutěžilo v roce 2019. S návratem na legendární rychlostní zkoušky Rhondda, Rheola, Resolfen nebo Margam Park to moc nadějně nevypadá ani v blízké budoucnosti. Walesu se s asfaltovou JDS Machinery Rali Ceredigion pro příští rok podařilo dostat alespoň do kalendáře mistrovství Evropy. Svět Británii zůstává uzavřený a aktuálně to vypadá, že se do něj dříve vrátí Rally Ireland. Možná už v roce 2025.

Po vyhrané Rally Japan 2004 Pettera Solberga čekala oblíbená soutěž, která v jeho kariéře hrála strašně důležitou roli. Ve Walesu totiž Nor v roce 2002 získal své první vítězství na světové půdě a o rok později na tamních tratích oslavil zisk titulu mistra světa. V roce 2004 tam chtěl pilot Subaru dokončit rozehraný hattrick a získat tím důležité body do vyrovnaného souboje o post vicemistra. Možnost obhajoby titulu se tou dobou už nacházela jen v teoretické rovině. Sébastien Loeb přijel zpátky do Evropy s mohutným třicetibodovým náskokem a mohl začít se svými rivaly uzavírat sázky na to, v které soutěži svůj hon na světový titul úspěšně zakončí. Jeho týmový kolega Carlos Sainz se namočil do bojů o druhou příčku, ale do Walesu, kde rok předtím ještě bojoval o titul, zrovna rád necestoval. Tato soutěž k němu byla už tolikrát tak nemilosrdná. Marcus Grönholm si předešlé dva ročníky britského podniku také moc neužil, ale mohl si za to zásadními chybami sám. Na druhou stranu právě tam v roce 2000 vybojoval svůj první titul a o rok později i vyhrál samotný podnik. S novou 307 to stále nebylo ono, ovšem velšský podnik kombinaci rudého vozu a dvou Finů, kteří tam před třemi lety pro francouzskou značku vybojovali double, měl sedět. Divákům se stejně jako v Japonsku nepředstavily tovární speciály Mitsubishi, do hry se naopak znovu zapojila škodovka.

Markko Märtin ještě neměl jistotu, v jakém voze bude sedět následující rok, ale jeho cesty se hodně přibližovaly k Peugeotu. Teď ale ještě seděl ve Fordu, byl druhý v hodnocení šampionátu a potřeboval důležité body. I když se soutěž přesunula ze závěru kalendáře, tak se zářijové podmínky moc nelišily od klasického Walesu. V pátek ráno posádky přivítala mlha a zablácené úseky. Märtin svým Fordem vymetal příkopy, očesával okolní stromky, ale držel se na nejnižší pódiové příčce a pak těsně pod ní. Všechny jeho divoké kousky se obešly bez významnější ztráty, přičemž divákům podél trati a také těm u televizních obrazovek aspoň přichystaly hodně pěknou podívanou. Francois Duval s druhým vozem vyhrál úvodní čtvrteční superspeciálku, ale v lesích už se mu tolik nedařilo. Na závěr dne mu navíc odešly brzdy a Belgičan šel přenocovat na sedmém místě. Mikka Hirvonena trápil přehřívající se motor jeho Subaru, ale i tak se Fin držel v bodované osmičce. Problémy soupeřů v závěrečné zkoušce ho však vynesly na šesté místo. Na osmé naopak spadnul Harri Rovanperä. Napřed jej o čas připravil porouchaný posilovač řízení a pak se ještě v posledním testu objevil druhý nejčastější rozmar nové 307. Převodovka. Ta se mu zasekla na dvojce a Fin mohl být rád, že se mu vůbec poštěstilo etapu dokončit.

Druhý Fin v továrním Peugeotu byl dopoledne nejbližším soupeřem vedoucího Loeba, ale pak v RZ 6 chyboval a Velšanovi zbořil sloupek. Naštěstí to odnesl jen levý zadní blatník jeho Peugeotu a klika jezdcových dveří. Dovnitř vozu se Grönholm mohl dostat jedině za pomoci spolujezdce Tima Räutiainena, ale to byla drobnost. Solberg, který bojoval stejně jako týmový kolega Hirvonen s přehříváním motoru, vyhrál závěrečné tři zkoušky první etapy a Fina přeskočil. Loeb vedl od první ranní zkoušky, ale jeho náskok se postupem dne začal tenčit. Solbergovi se závěrečným útokem podařilo snížit manko na 8,4 sekundy. Škoda Motorsport se po Schwarzově kolostřešní kombinaci musela spolehnout na dvojici mladých Finů. Ani Toni Gardemeister, ani Jani Paasonen se však během pátku nedokázal vecpat do elitní desítky. Když v pátém testu do top ten vstoupil nováček za volantem továrního Peugeotu 307 WRC Daniel Carlsson, vypadal jeho tovární debut nadějně. Hned v další zkoušce ale zaparkoval svůj vůz mimo trať a při snaze jej vyprostit spálil spojku.

V sobotu ráno se Švéd v rámci SupeRally vrátil zpátky na scénu, ale pak doplatil na umanutost místních dopravních policistů. Ti o sobě dávali vědět každým rokem a vždy si pečlivě vybrali nějakou oběť ze špičky, na které si chladili žáhu. Když v roce 2003 znemožnili pokračovat v jízdě Grönholmovi s vylomeným kolem, to se ještě dalo pochopit. Ale že na přejezdu zastaví Carlssona kvůli tomu, že měl na jednom kole trochu víc sjetou pneumatiku. Naštěstí už po pátečním odstoupení stejně neměl moc co ztratit. Horší ztrátu si tovární Peugeot připsal po druhé ranní zkoušce. Grönholm už na start prvního testu přijel s porouchaným vozem. Jako obvykle byla na vině převodovka, ze které mu zmizel čtvrtý rychlostní stupeň. Fin i tak dokázal zajet skvělý druhý čas a udržel se na třetím místě. V další zkoušce ale chyboval a o kovový sloupek vylomil pravé přední kolo své 307. Soutěž pro něho skončila a Peugeotu zůstal ve hře pouze sedmý Rovanperä, který do večera zvládnul předstihnout Hirvonena a posunout se do šestky. Technické problémy v sobotu dopoledne postihly i Märtinův Ford. Estonec se sice díky Grönholmovu odstoupení posunul na bednu, ale zase ji málem opustil. Jeho Focus ztrácel výkon a Märtin mohl jen mluvit o štěstí, že jej dotáhnul do servisu a o své umístění nakonec nepřišel.

Po vcelku povedených podnicích ve Finsku a Německu český Škoda Motorsport polila opravdu studená sprcha. Rychlejší ze zbylých dvou finských jezdců vstoupil do sobotního klání dobře a po dvou testech se posunul do top ten. Pak ale Gardemeister chyboval na trati ten den posledního přírodního úseku a dlouhé minuty se svou Fabií WRC strávil v příkopu. Diváci dokázali vůz vrátit zpět na trať, ale pád do třetí desítky posádku určitě moc nepotěšil. Paasonen mezitím musel svou Fabii odstavit s porouchanou hydraulikou. Loeb se nadále držel na čele, ale situace pro něho nevypadala zrovna růžově. Posádky podle nových pravidel musely už na začátku týdne nominovat pneumatiky na soutěž a tehdy Loeb ještě netušil, že i v září bude ve Walesu tolik bahna. Měkké pneumatiky mu teď začaly docházet a Francouz se musel ubrat k jejich recyklaci. Solberg situaci využíval ve svůj prospěch, ovšem počasí se v sobotu odpoledne přeci jen umoudřilo a dokonce začalo svítit slunce. Loeb si tak vedení udržel a do nedělní etapy šel s náskokem 7,3 vteřiny.

Solberg byl ale pevně rozhodnutý zvrátit průběh soutěže ve svůj prospěch. Do první ranní zkoušky vlétnul jako hurikán, ale čas zaznamenal o něco pomalejší než Loeb. V průběhu zkoušky totiž Nor chyboval, vylétnul mimo trať a mohl být rád, že trefil jen malé stromky, které jej nezastavily. Märtin se po dvou dnech vymetání příkopů v neděli ukázal v klidnější formě. Pomalu jet ale rozhodně nemohl, za zády mu číhal zkušený mazák Sainz. Estonec se jím však nenechal vyprovokovat a bronzový stupínek si vzít nenechal. Čtyřicátý podnik v řadě, ve kterém bodovali mezi značkami, Fordu neuniknul. Ve druhé nedělní zkoušce konečně Solberg dokázal vedoucího Francouze porazit a přiblížil se už 3,5 vteřiny za jeho záda. Před dlouhým přejezdem na závěrečnou superspeciálku v Cardiffu se posádky musely podívat do slavného Margam Parku. Závěrečná pasáž odehrávající se v zámeckém parku doslova psala historii MS. Sainz na ní po roce 1998, kdy tam musel svou Toyotu odstavit a přišel tím o třetí titul, nevzpomíná zrovna v dobrém. Grönholm se tam naopak v roce 2000 radoval ze svého prvního titulu, to samé tam zažil o rok později Richard Burns a v roce 2003 v Margam Parku slavil Solberg. Teď právě tam chtěl získat třetí triumf v britské rally v řadě. Ještě než do parku přijel, ale za Loebem na mezičasech mírně zaostával. Nebylo divu, když po předcházejícím testu na svém Subaru diagnostikoval problém s ložiskem levého předního kola. Ložisko nakonec vydrželo a v závěrečné části předposlední zkoušky Solberga ani výrazně nezpomalilo. Nor tam Loeba doslova vymazal a na závěrečnou superspeciálku už jel jako lídr s náskokem 5,7 sekundy. Loeb už mohl jen doufat v zázrak, taková ztráta se na krátké paralelní trati stahuje hodně těžko. Diváci si přišli na své, když oba borce bojující o vítězství mohli sledovat v intenzivním přímém souboji. Loebovi se tak ve Walesu nepodařilo vyhrát ani tentokrát.