Česká Kamenice (Děčínsko) - Každoročně už 12 let usedá ke svému stolu a píše adventní pohádku. Druhou během 12 měsíců ještě napsat nedovedl, řekl ČTK severočeský spisovatel Rostislav Křivánek. Letos vyšlo druhé rozšířené vydání jeho knížky Adventní pohádky. Příběhy spojené se zvyky a tradicemi předčítá dětem i dospělým. Jeho cílem je rozšířit mezi lidmi povědomí o adventním čase.
Fotogalerie
"Nejsem schopen napsat více než jednu za rok. Když zkusím druhou, tak je vždycky tak pitomá, že ji sám vyhodím. Zůstává jen jedna ročně," uvedl Křivánek, z jehož pera vyšlo už 12 různých příběhů. Každý je o jiném zvyku či tradici. Ta poslední, která zatím není v knižní podobě, vychází z tradic svaté Barbory. V nejnovější pohádce se skrývá poučení pro malé i velké, aby netrávili tolik času na telefonech a počítačích, ale byli víc se svými nejbližšími. "Mám trochu pocit, že ty pohádky nepíšu já, že ke mně nějak přicházejí," doplnil spisovatel, který se zabývá obdobím adventu dlouhá léta.
Do školy i jiných zařízení jezdí Křivánek 11 let. Letos četl své příběhy 33krát. Nejnovější pohádku si poslechli i žáci v základní škole v České Kamenici na Děčínsku. "Ta pohádka se mi líbila a musím říct, že si jí budu pamatovat až do konce života," řekl ČTK po vyslechnutí příběhu Jan Hudec z pátého ročníku. Několik dětí příběh zaujal natolik, že si zakoupili i knihu. Někteří se slovy, že si ji rádi přečtou během čekání na Ježíška.
Advent je podle Křivánka v Čechách, na Moravě a částečně také na Slovenku pro lidi daleko důležitější než pro většinu obyvatel na celém světe. "Je to zvláštní. My ten advent opravdu hodně prožíváme a máme tady zdaleka nejvíc zvyků," uvedl spisovatel, který tak má stále řadu témat, o kterých může psát. Přislíbil, že i příští rok napíše další příběh.
Jeden zvyk Křivánkovi však stále uniká. Jde o zvyk na svatého Ambrože. V noci na 7. prosince čeká u kostela muž se špičatou vysokou čepicí a prořízlým jutovým pytlem plným dobrot. S východem první hvězdy se k němu sbíhají děti z celé vesnice, které honí s pometlem v ruce. "Jak běhá, tak mu dírou padají dobroty a děti se snaží dobrotu sebrat, ale platí to, jen když jí dokážou sebrat dřív, než on je doběhne a praští je pometlem," přiblížil podivný zvyk Křivánek. "Nikdo neví, kde se tenhle zvláštní zvyk vzal. Tuhle tradici jsem ještě nezpracoval," poznamenal.
Ačkoliv spisovatel šíří o různých zvycích, tradicích a celkově o adventním čase povědomí, kde se dá, sám v předvánočním čase zvyky příliš nedodržuje, protože je předčítáním velmi vytížený. "Už bych si zase pomaličku začal užívat advent tak, jak by se užívat měl - v klidu, tichu a temnu, a nelítal jako blázen," řeklspisovatel. A dodal, že ještě nechce s jistotou říct, zda letošní čtení byla jeho poslední. "Uvidím, jestli to dokážu, protože říkat ne je strašně těžké," uzavřel.
