Co přispělo k tomu, že se císařovna stala tak idealizovanou postavou?
Přispěla k tomu především její krása a pohádková svatba s rakouským císařem v dubnu 1854. Nevěstě bylo tenkrát pouhých šestnáct let a ženichovi dvacet tři. Tvořili velice pohledný pár. Jejich svatba se stala událostí číslo jedna 19. století. Po revoluci z let 1848-1849, kterou mladý panovník násilně potlačil, v době restriktivních opatření tzv. Bachova absolutismu (Alexandr Bach byl ministrem vnitra, pozn. red.), bylo třeba, aby noviny psaly o něčem pozitivním, něčem, co všechny zaujme. Pozornost se soustředila na půvabnou nevěstu a tisk nešetřil chválou.
Dagmar Beňáková
|
Její krása byla opravdu velkým tématem. Sám ženich, František Josef I., o své nastávající prohlásil, že je svěží jako čerstvá mandle, má něžné oči, rty jako jahody a nádhernou korunu vlasů. Máte pravdu. Básníci o ní skládali verše, nazývali ji „Růží z Bavorska“. O svůj mediální obraz se pak starala i Sisi samotná. V šedesátých letech 19. století se nechala mnohokrát vyfotografovat – se svým charakteristickým účesem a útlým pasem – a tyto nádherné, často trochu retušované snímky z ateliéru Ludvíka Angerera a další z ateliéru Emila Rabendinga pak kolovaly po celé monarchii.
Od sedmdesátých let, kdy bylo Alžbětě 33 let, se už nikdy nenechala fotografovat ani portrétovat. Její pozdější fotografie, až na pár snímků pořízených tajně tehdejšími paparazzi, byly pouze upravenými variacemi předchozích snímků.
Tak se tedy zrodil mýtus nestárnoucí císařovny?
Podobizna Jejího Veličenstva visela v holičstvích i v hostincích. Legenda byla pochopitelně umocněna její násilnou smrtí rukou anarchisty, kdy se z císařovny stala takřka mučednice, a mýtus byl oživen po mnoha letech slavnými filmy s Romy Schneiderovou.
V nové knize Dopisy od Sisi slibujete odhalení nových tajemství. Co nového se dá stále objevovat o člověku, který je tak dlouho po smrti?
Pokusíme se nahlédnout do tajů Alžbětiny duše. Čtenáři a čtenářky mají jedinečnou příležitost začíst se do listů, které psala Sisi samotná svým blízkým. V dopisech odhalíme dosud neznámé zajímavosti o její rodině, třeba kde a s kým Alžbětina starší sestra Helena, zvaná Nené, trávila léto, nebo s kým se mladší sestra Marie, budoucí královna neapolská, učila italsky. Dozvíme se o radostech mladé císařovny, například o jejích prvních pocitech v těhotenství i v mateřství, a také o hluboké bolesti, kterou prožívala po smrti prvorozené dcery.
Císař si přál dózu na sušenky, říká o Vánocích u Habsburků spisovatelka |
Hektické poslední minuty
Zůstaňme u smrti. Říká se, že si přála zemřít, je to pravda?
Císařovnu stihlo v životě mnoho tragédií. Nejvíce ji zasáhla smrt dvou z jejích čtyř dětí. Císařskému páru se nejprve narodila dcera Žofinka, která zemřela k žalu celé rodiny v pouhých dvou letech na Budínském hradě na úplavici. Druhým dítětem byla dcera Gisela. Následoval dlouho a toužebně očekávaný korunní princ Rudolf, jediný syn císařského páru. Naději do něj vkládalo obyvatelstvo celé monarchie.
Ten byl ale ve třiceti letech v lednu 1889 nalezen na svém loveckém zámečku v Mayerlingu s prostřelenou lebkou.
Oficiální verze zněla a zní dodnes: sebevražda. Císařovna se z této rány osudu nikdy nevzpamatovala a ani nejmladší a nejmilovanější dcera Marie Valerie jí nedokázala přinést dostatečnou útěchu. Mnohokrát se Sisi vyjádřila před císařem i před Giselou a Marií Valerií, že by si přála zemřít a setkat se s Rudolfem. Za takové myšlenky ji pochopitelně manžel káral; dcery se o matku velice obávaly.
Můžete přiblížit okolnosti císařovniných posledních minut?
Posledních pár minut Alžbětina života – onoho osudného 10. září 1898 - bylo velice hektických a dramatických. Místo činu: nábřeží Quai du Mont-Blanc v Ženevě. Jako vždy rázovala císařovna se svou dvorní dámou ostrým krokem, tentokrát aby stihla odplouvající parník. Zpoza stromu najednou vyskočil jakýsi mladý pobuda a černě oděnou útlou ženu prudce udeřil pěstí v oblasti hrudníku.
Sisi si myslela, že jí chtěl ukrást kapesní hodinky. Za pomoci své dvorní dámy a nějakého místního kočího se zvedla ze země a spěšně nastoupila na loď. Až když parník vyplul, byla odhalena rudá skvrna na její košilce. Císařovna byla bodnuta přímo do srdce. Loď se musela vrátit ke břehu, umírající dámu donesli na provizorně vyrobených nosítkách do hotelu Beau Rivage, kde ve dvě hodiny čtyřicet minut odpoledne vydechla naposledy.
Probodnuté srdce císařovny Sissi. Vídeň si nezískala, její kult začal až po smrti |
Měla nespoutané i písmo
Hned ze začátku knihy se věnujete vztahu Sisi s matkou. Jaký byl?
Sisi měla se svou matkou velice silný vztah, podobně jako se svými sourozenci. Alžběta i všechny ostatní děti vévodkyně Ludoviky svou maminku hluboce milovaly, dokonce jí i tykaly, což bylo v té době naprosto neobvyklé a svědčilo o důvěrném vztahu mezi matkou a dětmi, František Josef svým rodičům onikal.
Mimochodem na českém venkově bylo i ve třicátých letech 20. století běžné, že děti rodičům vykaly. Vévodkyni Ludoviku její potomci láskyplně nazývali přezdívkou „Mimi“ a celý život se jí svěřovali se svými trápeními, a to jak v dopisech, tak i osobně. Téměř každé léto se vraceli na venkovské sídlo svých rodičů do Possenhofenu, kde se všichni scházeli.
Jaké to je, sestavovat knihu ze staré korespondence?
Rozluštit císařovnin rukopis byla pro mě nesmírně zajímavá a napínavá práce a zároveň velká výzva. Většina dopisů, až na jeden psaný francouzsky latinkou čili písmem, na které jsme zvyklí dnes, byla psána německy, a to písmem zvaným kurent, které se tenkrát v německy mluvících zemích používalo.
Zatímco naučit se číst tištěný švabach nebo frakturu, v nichž se v té době sázely knihy nebo noviny, není složité, psaný kurent je čitelný velmi obtížně. Řada písmen si je v kurentu velice podobná: c, e, i, m, n, u. Liší se pouze počtem takzvaných dříků nebo tím, že nad „i“ se píše tečka a nad „u“ rozlišovací akcent. Jenže pisatelé, a především Sisi, tečky a akcenty často psali nad vedlejší písmena, jak se stává i dnes v našem písmu, v latince, když píšeme rychle, i to je třeba vzít v úvahu.
„Moje písmo je jako já, nedá se spoutat,“ psávala o sobě. Co to přesně znamená?
Málokteré písmeno psala Alžběta tak, jak předepisuje vzor. Psala velice rychle, ledabyle, často na zahradě nebo ve vlaku. Někdy téměř nevynechávala místo mezi jednotlivými slovy, jindy zase naopak udělala mezeru v rámci jednoho slova. A když jí docházel papír, psala přes řádky psané horizontálně další text ještě vertikálně. V knize najdete pro ilustraci celou řadu skenů originálních dopisů, abyste si sami mohli udělat představu, jak Alžbětino písmo vypadalo. Koho zajímá grafologie, ten se může pustit do grafologického rozboru její zajímavé, rozporuplné, nezkrotné osobnosti.
Plněná vydra či cigarety na stromku. Vánoce šlechtických rodů byly plné tradic |
Do Čech se tolik netěšila
Můžete prozradit nějaká nová fakta, která jste se o životě císařovny dozvěděla?
Například že se v dětství podepisovala jako Elise, jak ji v té době nazývali i rodinní příslušníci. Až od věku přibližně patnácti let se podepisovala jako Sisi, a to pouze s jedním „s“. Tak je její jméno uvedeno i v názvu všech tří mých publikací. Tvůrci známé filmové série s Romy Schneiderovou v hlavní roli použili zřejmě kvůli výslovnosti v němčině název Sissi se dvěma „s“. A toto jméno se vrylo do paměti široké veřejnosti natolik, že správně psané Sisi s jedním „s“ působí málem jako chyba.
Co vás při bádání nejvíce překvapilo? A na jaké potíže jste při hledání nových materiálů narazila?
Překvapilo mě, jak Sisi rozebírala s králem Ludvíkem II. Bavorským, svým oblíbeným příbuzným, politické otázky. Nové materiály hledám neustále. A často narážím na potíže, jako například že řada soukromých archivů je badatelům nepřístupná. Naštěstí v Tajném domácím archivu rodu Wittelsbachů mi vyšli vstříc a skeny vzácných dopisů mi se souhlasem pana vévody bavorského za příslušný poplatek poskytli.
Jaký měla Sisi vztah k Čechám? Zanechala zde nějaké stopy?
Co se týká Českých zemí, měla k nim v zásadě stejný vztah jako ke všem ostatním koutům monarchie s výjimkou Maďarska, které nesmírně milovala a považovala za svůj nový domov. Pokud mohla do Českých zemí cestovat a pobývat tu bez jakýchkoli reprezentačních povinností, jela sem ochotně – například na hony nebo do lázní. Pokud ji ale čekaly reprezentační povinnosti, právě se netěšila.
Nutno podotknout, že i v případě Maďarska ráda pobývala především na svém soukromém sídle v Gödöllő, kde nevykonávala žádné reprezentační povinnosti. V Českých zemích navštívila Sisi Prahu, Brno, Ploskovice, Děčín, Pardubice, Hodonín nebo Karlovy Vary. Alžbětin příběh ožívá především na zámcích Kladruby nad Labem a Kroměříž.
Plánujete se jí věnovat dál?
Na jaře 2024 mám v plánu v nakladatelství Grada vydat knihu Záliby císařovny Sisi, v níž chci právě rozebrat pestrost činností, kterými se Alžběta ráda zabývala. Představíme si císařovnu jako velkou sportovkyni, která vynikala v jízdě na koni, v šermu i v plavání, jako milovnici zvířat a přírody, módní ikonu, básnířku, náruživou čtenářku i nadanou kreslířku a hráčku na citeru. A jedna kapitola bude věnována i vztahu císařovny k okultismu.
