Na otázku, kam až jsme ochotni zajít, abychom si uchovali bezpečí, domov, a klid, se ve svém historickém románu Ty chladné oči snaží najít odpověď Scarlett Wilková. Při psaní čerpala ze skutečných vyprávění pamětníků. Ve středu jejího příběhu se nachází hrdinka, která kolaborovala s nacisty a celý život se to snaží utajit.
„Kladných hrdinů je v literatuře hodně, ale mě víc baví rozporuplné osobnosti, tak jsem si jednu takovou vymyslela,“ říká autorka, která letos vydala ještě jeden román. V Desetkrát a dost vypráví o třech ženách, jednom muži a internetové seznamce. „Chtěla jsem změnu, tak jsem si tentokrát vybrala téma ze současnosti a žánr, který bývá nazýván oddechovým. Spousta lidí středního a vyššího věku řádí na seznamkách, v padesáti i výše stále hledají lásku a rozvádějí se,“ uvádí.
V říjnu na pulty knihkupectví zamířila kniha šéfa čtvrtečního Magazínu DNES + TV Martina Moravce Mezi nebem a pacientem. Lékaře letecké záchranky Marka Dvořáka se v ní ptá třeba na to, jak vypadá práce doktora ve vrtulníku, na které vzlety nikdy nezapomene nebo kdy měl při zásahu strach. „Oslovilo mě více zájemců o sepsání knihy. Někdy prostě intuitivně poznáte, že zrovna tenhle krok je správně a u Martina Moravce to byl přesně ten případ. Znal jsem jeho předchozí tvorbu a při osobním setkání jsem si řekl: Jo, to je ten člověk,“ odůvodnil Marek Dvořák svůj souhlas se sepsáním knihy.
Kolega ze sportovní redakce, reportér Jan Palička, se znovu podepsal pod populární ročenku Fotbalové hvězdy 2024. Dočíst se v ní můžete o osudech Lionela Messiho, Erlinga Haalanda nebo Roberta Lewandowského.
Hned dvěmi fotbalovými knihami letos do výběru přispívá editor Petr Nečada. V publikaci Mistři z Ďolíčku popisuje chvíle, kdy se fotbalisté Bohemians stali před čtyřiceti lety mistry československé ligy.
V druhé knize Přemysl Bičovský: Kanonýr, kapitán, fotbalista pak vypráví o kariéře i soukromé životní cestě této jedinečné osobnosti českého fotbalu. „Přemysl Bičovský je výraznou osobností našeho fotbalu. Stal se členem Klubu ligových kanonýrů. První ligu hrál šestnáct let. Loučil se jako kapitán Bohemians, které dovedl k titulu. Poté působil úspěšně v Rakousku. Je mnohonásobným reprezentantem, v kategoriích do 18 a do 23 let se stal dvakrát mistrem Evropy,“ přibližuje Bičovského Nečada.
Výlety za Járou Cimrmanem
S nápady na výlety může dopomoct cestopis Slavná místa Járy Cimrmana. „Je to už moje třetí knížka na toto téma, v níž mapuji místa spojená s géniem Járou Cimrmanem, která u nás v republice objevují jeho obdivovatelé. Našli už třeba na Litoměřicku mistrovu nejmenší rozhlednu nebo největší celoroční houby, které už rozhlednu dorůstají. Na začátku mého mapování byl seznam pana Zdeňka Svěráka, jemuž nadšenci svá nalezená místa s Cimrmanovými stopami hlásí,“ říká Radek Laudin z jihlavské redakce MF DNES.
Na knize o fotografovi Vladislavu Galgonkovi se podílela redaktorka a editorka Lenka Muzikantová. „Jeho dokumentární fotografie se řadí ke zlatému fondu České tiskové kanceláře. Jeho reportážnímu hledáčku neunikli Václav Havel, papež Jan Pavel II. či Ivan Lendl,“ připomíná nakladatel. Titul celistvě mapuje jeho předrevoluční fotožurnalistickou tvorbu z let 1973–1989. Publikace vyšla v rámci edice Olomoučtí fotografové.
Při nehodách nejvíce potřebují pomoc ti, o kterých nevíme, říká záchranář Dvořák |
Spolupracovník ostravské redakce Martin Jiroušek se podílel na vzniku dvou knih, které vyšly v regionálním nakladatelství Protimluv. První je transgenderový román Nalezené ptáče Fundvogel od Hannse Heinze Ewerse.
„Geniální a nespoutaný kosmopolitní autor, bisexuál a průkopník kinematografie, se zapletl s nacisty a komunisté jej celou dobu ignorovali, stejně jako naše porevoluční nakladatelství, která pouze recyklovala Ewersovy zastaralé předválečné překlady, zatímco o tento nadčasový a stále aktuální titul neměl více jak 80 let po smrti autora nikdo zájem. Knihu bylo třeba náročně produkovat, zajistit kvalitní překlad od přední české germanistky Ingebor Fialové-Fürstové, napsat předmluvu, doslov a vytvořit obrazovou přílohu. Kniha vyšla před několika dny,“ přibližuje práci Jiroušek.
Druhým titulem, na kterém se podílel, je vydání 100 let starého českého překladu okultní divadelní hry Vila nad mořem od Stefana Grabińského.
Nejeden titul pak vyšel i redaktorovi Martinu Trdlovi, který se ve své druhé básnické sbírce Tvrdá data „stává pozorovatelem, co se nad jevy vůkol tam pousměje, jindy pozvedne obočí a někdy zádumčivě krabatí čelo.“ Jeho jméno můžete najít i pod publikacemi Z obou břehů / Z obu brzegów a Poezie není žvýkačka - almanach druhého ročníku 1. libereckého festivalu poezie.
A ještě jeden příspěvek z jižních Čech: tamní redaktor Antonín Pelíšek vydal letos svou osmou knihu s názvem Dlouhý most. Líčí v ní své dětství v 60. letech minulého století a tragický osud babičky, která za války zemřela v koncentračním táboře. „Je to částečně autobiografie o mém dětství, kdy jsem začal poznávat osudy mé rodiny. Doma jsem objevil schované lístky, háčkované pantoflíčky a další suvenýry z Terezína. Postupně jsem se začal dozvídat o osudu mé babičky, která zemřela v lednu 1945 v koncentračním táboře Ravensbrück. Dostala se tam kvůli banální příhodě. Pohádala se na ulici s proněmeckou sousedkou. Babička byla prostořeká, vždycky říkala, co si myslela. Pohanila sousedku, že nosí německý dirndl. Pohádaly se a po udání se dostala na gestapo,“ popisuje její osud Pelíšek.
