Jak jsem potkal brouky (Díl L. - Škůdcovský speciál)
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.
Dnešní speciál jsme si nadělili k abrahámovinám. Jestliže výroční díly byly ve znamení krásy či mimořádné vzácnosti, dnes to bude spíše přehlídka nepůvabnosti těla i ducha nebo přinejmenším mravní zpustlosti. Mnoho druhů je obecně známých, představíme ale i některé obskurnější padouchy.
Chřestovníček obecný patří k těm škůdcům, kteří se nás snaží ošálit luzným zjevem. Tento výrazně barevný druh v souladu se svým pojmenováním opravdu tráví celý život na chřestu. Přezimuje jako dospělec v dutých stvolech rostlin a vylézá zjara, kdy si pochutnává na mladých výhoncích:
Mandelinku čili amerického brouka jistě představovat nemusíme. Přes své jednoznačné pojmenování hoduje mandelinka bramborová nejen na bramborách, ale i jiných lilkovitých rostlinách, třeba rulíku. Je zajímavé, že právě uplynulo 200 let od jejího objevu, přesněji od jejího taxonomického zařazení a pojmenování. Uvádí se, že objevena byla v roce 1811 a v roce 1823 nebo 1824 oficiálně popsána podle jedinců nalezených ve Skalistých horách v Coloradu. Z poměrně neškodné kuriozity, žijící na lilku ostnitém, se stal s rozvojem pěstování brambor skutečný postrach farmářů:
Potemník moučný je další notoricky známý škůdce. V minulosti byl jeho status nežádoucího druhu jasný, dnes je situace poněkud odlišná. Larvy potemníka slouží jako krmení pro zvířata a jest se obávati, že výhledově zaujme potemník čestné místo i na našich talířích:
Méně známý je potemník písečný. Dospělý brouk škodí na vinné révě nebo stoncích slunečnic, larvy si zase pochutnávají na koříncích rostlin:
Tesařík skladištní je příležitostný technický škůdce dřeva. Specializuje se na listnáče, takže na rozdíl od tesaříka krovového alespoň není noční můrou stavebníků. Napadá především dřeviny poškozené suchem či dožívající, jimž zpravidla dává ránu z milosti, neboť se neomezuje jen na práci pod kůrou, ale propracovává se hlouběji a narušuje běl. S oblibou také škodí na neodkorněném složeném dřevu:
"Českých knížek hubitelé lítí ..." Kožojedi, jak název napovídá, jsou škůdci napadající živočišné materiály - kůže, kožešiny, entomologické sbírky, ale i vycpaná zvířata. Chutnají jim také kožené knižní vazby. Určitou roli mají ve forenzní entomologii, kdy mohou pomoci určit dobu smrti. Dr. Hodgins tedy jejich přítomnost v pozůstatcích spíše vítá:
Kožojed Smirnovův pochází původně z Afriky, ale popsán byl v Rusku. Dle délky tykadel je na našem snímku zachycena samička. Kožojed Smirnovův bývá častým nezvaným hostem v našich domácnostech a trpí úchylkou na koberce - živí se buď přímo kobercovou tkaninou či tím, co jsme pod koberec zametli:
Rušník muzejní - stejně jako kožojedi, s nimiž je příbuzný - napadá sbírky přírodnin a podobné pochutiny. Škodlivé jsou hlavně jeho larvy:
Škůdci jsou i mezi nosatci. Obávaný je pilous černý, žijící ve skladech obilnin. Živí se obilnou drtí a moukou, obilná zrna navrtává a klade do nich vajíčka. Dospělec se dožívá až osmi měsíců a může mít i čtyři generace za rok. Co to znamená pro skladiště, které má tu pochybnou čest hostit ho pod svou střechou, je zřejmé:
Pilous rýžový, vzhledem i nekalým způsobem života podobný černému příbuznému. Liší se od něho pouze čtyřmi oranžovými skvrnami na krovkách:
A konečně král škůdců, lýkožrout smrkový. Původně byl doma ve vyšších polohách, teprve s výsadbou smrkových monokultur se všeobecně rozšířil. Pro nehorázné škody mu právem spíláme, zároveň bychom si měli uvědomit, že potíže jím způsobené jsme si do značné míry přivodili sami. Za normálních okolností napadají lýkožrouti starší a nemocné stromy, teprve při přemnožení se vrhají i na mladé porosty. Stromy poškozují vyžíráním lýka a vytvářejí při tom charakteristické chodbičky:
Neškodí jen brouci, hříšníci se najdou i mezi motýly. Atraktivní housenka bekyně velkohlavé vypadá jako učiněné neviňátko, ale zdání klame. Samička dokáže naklást ohromné množství vajíček chráněných chloupky, které vypadají jako plst. Přemnožené housenky pak škodí v lesích, parcích i v sadech, kde způsobují holožíry listů. Vítanými pomocníky v boji s bekyní jsou krajníci, pro něž je larva i kukla vyhledávanou kořistí:
Zavíječe paprikového známe spíše jako "potravinového mola", i když to opravdový mol není. Napadá nejrůznější sypké potraviny, ale nepohrdne ani čokoládou. Umí škodit také knihám, na nichž mu chutnají textilní potahy i papír. Jeho přítomnost se pozná podle "pavučinek" a shluků drti:
Nástěnku hanby uzavírá zavíječ zimostrázový, nepůvodní druh zavlečený z Asie. Tento škůdce buxusů už se u nás bohužel docela zabydlel. Dílo zkázy pášou hlavně housenky, které okusují jak listy, tak kůru:
Dospělci mají hned dvě barevné varianty:
Příště se decentně rozloučíme s končícím kalendářním rokem.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXX. - Břeclav - Obora Soutok 2024)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXIX. - Rokycany 17)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXVIII. - Rokycany 16)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXVII. - Rokycany 15)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXVI. - Rokycany 14)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Na Zličíně srazil vlak člověka, provoz na trati Praha-Hostivice stála
Na pražském Zličíně v neděli odpoledne srazil vlak člověka za železničním přejezdu. Muž utrpěl...
Bouří a dál vydatně prší. Nejezdí vlaky u Plzně, ve městě zavřeli náplavku
Na většině Česka se během neděle objevují bouřky. Vydatné deště zastavily odpoledne provoz na...
Topící se děti s dospělým zmobilizovaly k řece všechny, vrtulník i potápěče
Záchranáři v neděli vyjížděli do Hlásné Třebaně na Berounsku ke třem lidem, kteří se topili v řece...
Osudné focení příliš zblízka. Dvě ženy a muže v Itálii strhl divoký proud
Dvě ženy zemřely na severu Itálie poté, co je strhla v pátek rozvodněná řeka Natisone. Jejich těla...
- Počet článků 137
- Celková karma 19,23
- Průměrná čtenost 1218x
Kybernetik, milovník blues a jižanského rocku, hledač pravdy a harmonie.