Ve 34 letech zažívá co se týče přihrávek průlom, nikdy jich za jedenáct sezon v lize neměl víc a to je teprve v polovině ročníku. Však také až pod koučem Václavem Jílkem v Olomouci hraje mnohem víc na riziko, kolmo, uvěřil, že může být lepším fotbalistou.
A vyplácí se to, byť na první sezonní gól si musí počkat. Proti Plzni se však nevyplatil nakonec ani parádní průnikový pas, neboť minutu po trefě Ventúry hosté srovnali a po chybě gólmana Digani otočili stav ještě do přestávky. „Míč nějak propadl, ale tomu předcházely další situace,“ neházel Breite vinu na brankáře.
Více ho štvalo bleskové vyrovnání prakticky z rozehrávky: „Možná jsme ještě byli v euforii. Jsme dost zkušení na to, abychom dobře zareagovali. Říká se, že po vstřeleném gólu je dalších pět minut nejdůležitějších. Měli jsme to rozkouskovat, ale nezvládli jsme to. To, že Plzeň rychle srovnala, je největší chyba zápasu.“
Po poslední porážce v roce přišel mezi novináře mrzutý. „Šetřete mě.“
Věděl, že ve druhé půli měl na noze, tedy přesněji na kolenu, vyrovnání, leč zblízka poslal kopačák jen nad Staňkovu hlavu, kam reprezentační brankář stihl ještě reflexivně vystřelit ruce. „To je stejná chyba jako u Digani,“ srovnával Jílek.
„Po bodu jsme sahali. Mohl jsem dát na 2:2, to mě hodně mrzí. Bál jsem se, že za mnou někdo je. Mohl jsem si to možná zpracovat,“ litoval Breite.
Začátek sezony jsme měli výborný, pak přišly výkyvy
Do každého mače vnáší zarputilost, sílu v soubojích, spouští ostrý presink a přidává i fotbalovost. A emoce, přirozeně. Leč proti Plzni měl rudo před očima hned od úvodu. Když zajel na půlce do Traorého, rozhodčí Zaoral mu dal žlutou kartu, na což však Breite reagoval dlouhým ironickým zatleskáním a mohl být hodně rád, že nedostal okamžitě druhou žlutou. „Vřelo to ve mně už od začátku. Nechci hodnotit rozhodčí, to je jedno. Ale některé z nás to vtáhlo, kolem mě byli tři kluci, kteří jsme si o vyloučení koledovali. Dopadlo to v pohodě,“ oddychl si.
Takový přešlap, oslabení týmu, by si jako lídr za rámeček nedal. Takhle mu mnohem více vadí nulová bilance proti soupeřům z top trojky. S Plzní dokonce Hanáci prohráli potřetí v ročníku. „Začátek byl stejný, jako předchozí dva zápasy. Ať už v Plzni, nebo pohárový před měsícem. Vždy jsme vedli, ale nakonec jsme prohráli. Zase se to opakovalo,“ kroutil hlavou. „Dostat vyrovnávací gól asi po minutě, co dáme vedoucí, je obrovská chyba. I tak jsme si remízu zasloužili. Do druhého poločasu jsme nenaskočili vůbec špatně. Chyběl tomu jen gól. Šance jsme na to měli.“
Nelichotivá bilance proti favoritům soutěže jej trápí, ostatně Plzeň neporazila Sigma doma už dvanáct let. „Ani nevím, co na to mám říct. Jsem z toho hodně zklamaný. Nemyslím si, že jsme hráli špatně,“ přemítal. „Jsou to možná přesně ty tři body, které nám chybí z minulých ročníků, kdy jsme dokázali alespoň jednoho z těch top tří týmů porazit. Je otázka, proč tomu tak je.“
I tak sigmáci zimují na pátém místě tabulky a plní zadání být v mistrovské skupině. „Začátek sezony jsme měli výborný. Pak tam byly výkyvy. Vždy to může být lepší, máme ještě dohrávku v Teplicích a kdybychom z ní měli tři body, tak bychom podzim hodnotili pozitivně,“ uzavřel čtvrtý nejvytěžovanější sigmák Jílkovy sestavy.
Příprava Sigmy4. a 5. ledna: testy na FTK |
