Firmy řeší, jak uspořit. Porcelánka teplem z pecí, sklářům pomůže slunce

  9:46
Miliony korun navíc zaplatí od příštího roku firmy za energie kvůli zvýšení distribučních poplatků, příspěvků na obnovitelné zdroje a ekologické dani. Spíše než tento fakt ovšem firmy ničí neustálé zvyšování ceny základní komodity. Ta v případě plynu od roku 2022 stoupla více než třikrát. Novorolská porcelánka Thun 1794 tak musí do svého finančního plánu zakalkulovat cenu, která meziročně poskočila o 6,5 procenta.

„V roce 2022 stála megawatthodina 575 korun. Letos to bylo 1502 a na příští rok počítáme se 1650 korunami. To vše při plánované spotřebě 45 tisíc MWh,“ řekl finanční ředitel porcelánky Jiří Lauermann.

Jen na regulovaných složkách ceny elektřiny a plynu přitom porcelánka zaplatí více než sedm milionů navíc. Kompenzovat růst nákladů v cenách není podle generálního ředitele Vlastimila Argmana možné.

„Když spočítáme veškerá zdražení, která nás čekají příští rok, dostaneme se ke 33 milionům korun. Pokud bychom to chtěli odrazit v cenách, znamenalo by to jejich navýšení o sedm až osm procent. To si však vzhledem ke konkurenci dovolit nemůžeme,“ uvedl generální ředitel.

Tradiční výrobce porcelánu stojí proti evropské konkurenci hlavně z Polska a Turecka. „Čínu vůbec nepočítám, to je samostatná kategorie,“ podotkl Argman.

Propouštět už nechtějí

Se vzniklou situací se podle něj nelze vypořádat jinak než formou úspor. Jak ve spotřebě energií, tak v efektivitě práce. „Například snížením odpadu z výroby,“ naznačil Argman jednu možnost, jak zefektivnit práci.

Vyloučil, že by porcelánka musela sáhnout k propouštění. Podnik už letos kvůli zastavení výroby v závodě v Klášterci nad Ohří opustilo 60 lidí. Výrobní technologie se z Klášterce přestěhovala do Nové Role a Lesova.

V oblasti úspor energií už porcelánka Thun 1794 investovala například do zpětného využití tepla z pecí. „Byla to hodně velká investice, díky které se nám podařilo ušetřit na vytápění 20 procent nákladů. Tyto úspory nám ale stát zase sebere zvýšením cen,“ posteskl si generální ředitel Vlastimil Argman. Trochu jiný přístup zvolili v karlovarské sklárně Moser. Také tu drtí vysoké ceny plynu a elektřiny.

Solární panely na střeše

„V důsledku astronomického nárůstu cen energií jsme se zhruba před rokem rozhodli instalovat na většinu střech sklárny Moser solární panely. Energie, kterou tato solární elektrárna vyrobí, by měla pokrýt asi 70 procent spotřeby sklárny,“ přiblížil přístup sklářů Pavel Mencl, ředitel Moseru. Solární elektrárnu spustí do provozu 1. února příštího roku. „Zároveň jsme se snažili eliminovat očekávaný nárůst distribučních poplatků,“ podotkl.

Dodal, že u plynu nepředpokládá, že by příští rok došlo k zásadním výkyvům. „Čekáme stabilní ceny či mírný pokles v řádu jednotek procent,“ podotkl Mencl. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o navýšení regulované složky ceny energií se dotkne i jiných odvětví. Třeba v KV Areně to bude u elektřiny nárůst ceny o 3,4 milionu. „To je navýšení o 20 procent. Plyn ještě nemáme dopočítaný,“ řekl jednatel KV Areny Roman Rokůsek.