Rakouský prezident i vídeňský arcibiskup na mši připomněli Schwarzenberga. ,Velký muž,‘ řekli o něm
Karel Schwarzenberg byl velkým mužem, patriotem a Evropanem, řekl vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn na sobotní zádušní mši za bývalého českého ministra zahraničí. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v projevu označil Schwarzenberga také za kosmopolitu a státníka. Na pietní akci do zaplněné katedrály svatého Štěpána ve Vídni přišla Schwarzenbergova rodina a také vrcholní rakouští politici i diplomaté a veřejnost.
Příslušník známého šlechtického rodu Schwarzenberg zemřel 12. listopadu ve věku 85 let v rakouské metropoli, kde měl část rodiny a strávil tam velkou část svého života.
Při rozloučení se Schwarzenbergem lidé poslali do sbírky více než dva miliony korun. Dar rozdělí rodina
Číst článek
Zádušní mše pod vedením Schönborna a za doprovodu orchestru se zúčastnili kromě Van der Bellena a jeho předchůdce v prezidentském úřadu Heinze Fischera šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg, dále zástupci aristokracie, jakož i český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslav Zajíček a další hosté.
Odhadem několik stovek lidí sedělo v katedrále nejen v lavicích, ale také na židlích.
„Byl Rakušanem, Čechem, Švýcarem, Evropanem. Byl vším. Odchod Schwarzenbega je pro nás velmi těžký. Nám všem bude chybět,“ uvedl Van der Bellen.
Schwarzenberga označil za státníka, který věděl, co je třeba dělat, a který zanechal výraznou stopu. Podle něj byl rovněž prostředníkem ve vztazích mezi Rakouskem a Českem.
„Byl přesvědčeným patriotem a Evropanem,“ řekl Schönborn o Schwarzenbergovi a zmínil i jeho smysl pro humor.
Sametová revoluce i Havel
Zádušní mše trvala téměř dvě hodiny. Vídeňský arcibiskup v kázání hovořil rovněž o komunismu a sametové revoluci, která v roce 1989 vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu.
Neopomenul ani jednu z hlavních tváří sametové revoluce a pozdějšího prezidenta Václava Havla, jehož kancléřem se Schwarzenberg stal.
Karel Schwarzenberg byl neuvěřitelně fotogenický, popisuje kurátor pietní výstavy a fotograf Materna
Číst článek
Schönborn, který se narodil na zámku Skalka u Litoměřic, pochází z české větve aristokratické rodiny, a jeho rodina se po druhé světové válce přesunula do Rakouska, v kázání přidal i osobní zkušenost.
Řekl, že zatímco jeho rodina si jako svůj hlavní jazyk zvolila němčinu, Schwarzenberg se rozhodl pro češtinu.
Poslední rozloučení se Schwarzenbergem bylo před týdnem v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
Obřadu se státními poctami se zúčastnila rodina, přátelé a spolupracovníci zesnulého politika, dále politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté. Schwarzenbergovy ostatky rodina uložila do hrobky u zámku Orlík na Písecku.
