„Kačku a Markétu Jeřábkovou jsme měli v klubu od šesti let. A mezi dospělými jsem u nás nějaký čas vedla také Dominiku Zachovou, než zamířila do Mostu,“ vypočítává třiasedmdesátiletá trenérka.
Až dnes půl hodiny před polednem usedne k televizi k úvodnímu duelu české ženské reprezentace ve skupině o 5.-8. místo proti Německu, právě tohle trio s plzeňskými kořeny bude pečlivě sledovat. Jaké byly jejich začátky?
Superžena české házené. Z holčičky v plzeňské hokejové hale je hvězda |
„Zrovna Katka napsala krásný příběh. Ještě před pěti lety stála v brance, kam se postavila už v těch šesti letech. Říkali jsme ji Čepička, pořád totiž chodila s čepicí,“ směje se Škvařilová. O pár let později, kdy tým HC Plzeň okusil i interligu, Dresslerovou přeučili na post pivotmanky.
„I gólmanka byla dobrá, ale s menší postavou to měla těžší. V klubu v té době byla až třetí brankářka. Když jsme pak v roce 2019 zrušili ženský tým, šla na půl roku do Německa. Hned jak se vrátila, doporučila jsem ji Vláďovi Königovi do Kynžvartu. Říkám mu: Zkus ji. Dodnes si vzpomínám, jak se ošíval, nebyl si jistý. A teď je tam pět let, hraje interligu a dostala se až na mistrovství světa.“
Ještě víc se ale Škvařilová rozněžní, když přijde řeč na Markétu Jeřábkovou. Největší české eso, elitní světovou střelkyni, oporu dánského Ikastu. „Podívejte ty zprávy,“ ukazuje mobil se záplavou textů a smajlíků, které si uplynulé dny se sedmadvacetiletou spojkou vyměnily.
„Maminka atletka, táta fotbalista. Má sport v genech. A odmalička hraje jako kluk. Přivedla ji doktorka Jana Boháčová, která je příbuzná s jejich rodinou. Jako holčička začínala u Petra Vlacha, baskeťáka, který s námi spolupracoval. Já si ji přebrala v dorostu,“ vzpomíná Škvařilová.
Že v Jeřábkové dřímá obrovský talent, poznala okamžitě. „Udělala si střední školu, ale měla jasnou vizi, jakou cestou chce v životě jít. Nároďák na ni stojí. Když nedá gól, vůbec ji to nerozhodí. Až jsem si někdy říkala, holka, běž si odpočinout, ale ona ne, jede dál. A hlavně umí střílet z dálky, to jsem do ní bušila odmalička.“
Dominika Zachová, třetí do téhle party, přišla do HC Plzeň rovnou do ženské kategorie. Stejně jako Jeřábkovou, také okatou černovlásku si brzy stáhl Most, nejlepší český klub. „Rudolf Jung, mostecký šéf, jezdil za námi do Plzně každý rok si někoho vyhlédnout. Denisa Kylarová, Míša Janoušková, Markéta, Dominika a další holky. Pro nás je to čest a důkaz, že jsme je dobře vychovali,“ říká Škvařilová.
Aby byl plzeňský výčet kompletní, na šampionátu hraje ještě střední spojka Julie Franková, hráčka interligového DHC Plzeň.
„Je úžasné, že v reprezentaci hrají prim hráčky z malých klubů. Verča Malá je z Písku, Charlotte Cholevová z Hrabůvky,“ vyzdvihuje Škvařilová. Sama má nyní v klubu přes čtyřicet dětí v kategorii mini a mladších žaček. „Myslím, že od roku 2002 je za námi kus práce vidět,“ připomněla zkušená trenérka.
Vždyť i do velké mužské házené se díky ní dostali bratři Tonarové, syn Milan, brankáři Talentu Šmíd s Herajtem či mladý střelec Bláha.