ZŠ Cimburkova, kam chodí řada Romů, se postupně změní na waldorfskou školu. Romská zmocněnkyně v tom vidí krok ke zlepšení vzdělanosti romských dětí, škola se změnou nesouhlasí

“ZŠ Cimburkova má rysy segregované školy a složení jejích žáků nekoresponduje se složením obyvatelstva spádové oblasti ani celé městské části Praha 3. Na ZŠ Cimburkova se dlouhodobě koncentrují děti ze znevýhodněného prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami z celého hlavního města Prahy,” píše se ve schváleném dokumentu.

První třída s prvky waldorfské pedagogiky se má ve škole otevřít v příštím školním roce, postupná přeměna má být ukončena ve školním roce 2032/2033. Cílem je podle dokumentu rozšířit nabídku vzdělávacích programů v Praze 3, zvýšit atraktivitu školy a snížit podíl žáků s bydlištěm mimo městskou část. “Zároveň dojde k interakci dětí z waldorfské třídy (a budoucích tříd) s dětmi ze stávajících tříd, což je žádoucí z hlediska rozvoje sociálních kompetencí,” uvádí záměr.

Do ZŠ Cimburkova nyní podle místostarosty Prahy 3 Filipa Málka (Praha 3 Sobě) chodí asi 250 dětí, z nichž 50 jsou děti ukrajinských uprchlíků, 100 jich je z Prahy 3 a zbylá stovka z jiných městských částí či mimopražských. Dodal, že z oblasti, kterou by měla obstarávat, se do školy hlásí ročně jen jedno až dvě děti, i když je to běžná spádová škola. Podle starosty Michala Vronského (TOP 09) navíc bude od příštího roku radnice dostávat peníze nikoliv na každého žáka jako dosud, ale podle trvalého bydliště.

Podle Málka už v Praze 3 dlouho funguje waldorfská mateřská škola, odkud každý rok vyjde 40 dětí, jejichž rodiče by mohli mít zájem v této formě výuky pokračovat. Dodal, že nyní jsou v Praze jen dvě waldorfské základní školy a poptávka je vyšší než počet míst. Městská část podle Málka záměr transformace konzultovala s řadou odborných a neziskových organizací.

Opozice záměr kritizuje

Plán kritizovala opozice. Podle zastupitelky ODS Ivy Vojtkové má škola dobré výsledky. “Vy teď těmto ohroženým minoritám to vzdělání chcete vzít, chcete to, co tak skvěla funguje, přetvořit na waldorfskou školu,” uvedla směrem ke koalici. Dodala, že třídy podle ní nejsou segregované, ale smíšené. “Já to vidím spíš jako multikulturní školu, ale segregovanou ani náhodou,” řekla.

Petr Venhoda (ANO) se také vyjádřil pochvalně ke kvalitě školy a zmínil, že ji po své návštěvě letos v červnu chválil i prezident Petr Pavel. Opozice také zpochybňovala potřebu ve škole zavádět právě waldorfskou výuku.

Romská vládní zmocněnkyně chválí rozhodnutí Prahy 3

Záměr naopak na jednání podpořil Tomáš Klumpar z Domu dětí a mládeže Prahy 3. Absolventi školy, se kterými se setkává, podle něj mluví o tom, že je zařízení nepřipravilo na další studium, které pak často brzy ukončí. “Často si s kolegy říkáme, jak je možné, že uprostřed Prahy, kde ta romská komunita není tak velká, vůbec ještě takovou školu máme,” řekl.

Z rozhodnutí městské části Praha 3 má radost zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. “Toto není jen politické gesto, ale zodpovědný krok směrem ke zlepšení vzdělanostní úrovně Romů a postupné odbourávání protiromských postojů ve školství,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Fuková. “Vlastní nebo nucená segregace Romů ve školství dlouhodobě nepřináší pozitivní změny. Nové inovativní způsoby výuky jsou výzvou ke zlepšení a nastavení opravdového diverzantního prostředí ve školách,” dodala vládní zmocněnkyně Fuková.

Jakub Čihák: Waldorfská škola není řešením pro romské děti 

Podle Jakuba Čiháka, ředitele organizace R-Mosty, je téma existence a podoby ZŠ Cimburkova diskutováno už dlouho nejen na Praze 3, ale i v pomáhajících profesích. Škola má historii už od 70. let minulého století a čím déle nepřicházela veřejná správa s žádnými novými přístupy, postupně si vytvořila specifický “ekosystém”, který plní i jiné funkce než klasická základní škola.

“Pro rodiče i děti je to místo tradice, bezpečného zázemí, kde dětem nehrozí urážky a stres, pro některé ostatní školy a celý veřejný sektor úniková volba pro umístění romských dětí z problémového prostředí,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Jakub Čihák.

“Je otázkou, do jaké míry pak mohlo vedení školy ošetřit všechny funkce klasické a standardizované školy dokonale. Proti jasné pravdě ‘Segregovaná škola je špatně’ tak vyrostly i další pravdy. Zejména ty, které poukazují na generace trvající návyky romských rodin z okolí, rizika vzniku segregace v jiné škole po potenciálním zrušení školy, ale zejména, alespoň za mě, výhled ve smyslu ‘až se jednou bude škola desegregovat, bude to chtít propracovaný a citlivý plán, který dětem prospěje a nikoho citelně nepoškodí’,” dodal Čihák, podle kterého je otázkou, zda o takový plán, že v Cimburkově vznikne waldorfská škola, jde.

“Za mě toto řešení propracovaný a citlivý plán pro rodiny a děti ze ZŠ Cimburkova nepředstavuje. Je to plán na vznik alternativní školy pro jiné děti, ne plán na ošetřenou desegregaci romských žáků,” uvedl pro Romea.cz.

Podle něj desegregace je prosté rozdělení a sama o sobě nemusí představovat kvalitní posun vpřed pro životy konkrétních dětí, pokud se dostatečně neošetří určitý přechodový rituál, a pokud veřejná správa neudrží na dalších školách vstřícné a profesionální prostředí k novým romským dětem.

“Ze zkušenosti waldorfských pedagogů, se kterými jsem měl možnost mluvit, vyplývá, že romské děti, resp. děti ze sociálně slabých rodin se na waldorfských školách zpravidla nedokáží udržet. Nevnímám situaci tak, že by vznik waldorfské školy na ZŠ Cimburkova měla vést k tomu, aby ji navštěvovaly romské děti, jakkoliv jim v tom jistě formálně nebude bráněno. Pevně doufám, že úsilí radnice Prahy 3 neskončí s vytvořením tříd waldorfské školy, ale bude v horizontu let sledovat a účelně zasahovat do plynulého přechodu romských dětí do standardních škol. Šance na to, že to dobře dopadne, tu jsou,” dodal pro zpravodajský server Romea.cz Jakub Čihák.

Sociální pedagožka ze ZŠ Cimburkova rozhodnutí radnice kritizuje

Sociální pedagožka Irena Venturová, která na škole pracuje, prohlásila, že změna školy byla rozhodnuta neoficiálně už dávno předtím, než se o ní dozvěděli zástupci školy. Podle ní se jednalo o jednostranné rozhodnutí radnice, které nebere v úvahu potřeby a názory romských rodin a učitelů, kteří s nimi dlouhodobě spolupracují.

“Během podzimu pak proběhly dvě schůzky – v říjnu s pedagogy, v listopadu s rodiči. Zatímco my i rodiče jsme stále doufali, že se jedná o diskuzi o tom, jakým způsobem by měla změna proběhnout, o naší budoucnosti již bylo rozhodnuto,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Venturvá.

“Jako sociální a speciální pedagog chápu záměr něco změnit, ale nechápu, proč o svém osudu nemohou spolurozhodovat sami rodiče, kteří k nám své děti posílají dobrovolně, a ani učitelé, kteří s nimi již léta pracují a komunitu znají,” dodala.

Podle Ireny Venturové byla na schůzce s pedagogy navrhnuta mnohá doporučení, která by proměnu školy mohla uskutečnit citlivěji. “Například důsledné dodržování přijímání dětí na základě spádovosti školami v celé Praze, návrh pro další schůzku, na které škola představí vlastní způsob řešení, využití 10 let prázdní budovy školy na Havlíčkově náměstí,” uvedla Irena Venturová, podle které ale starosta i další zástupci měli o dalším směřování školy jasno.

Venturová také poukázala na to, že vázne komunikace mezi školou a radnicí. “Realita je bohužel taková, že se o dalších krocích dozvídáme z různých, tedy ne radničních zdrojů.  A to i v případech, kdy se nás to přímo týká.  Na všech probíhajících schůzkách narážíme na problémy a nejasnosti spojené s novým provozem školy, které si radnice neuvědomuje a v některých případech ani neví, co vše je potřeba zařídit, ať se to týká stávajícího systému či nového waldorfského pojetí, což působí velmi neprofesionálně,” dodala pro Romea.cz Irena Venturová.

“Myslím, že v takto citlivé záležitosti by naopak mělo být vše předem dobře promyšleno a vycházet zejména z komunikace se zástupci školy. Ocenila bych také jasně vytvořený postup, a to s hlavním důrazem na děti a jejich rodiče,” uvedla na závěr pro zpravodajský server Romea.cz Irena Venturová, sociální pedagožka na ZŠ Cimburkova.