GM Olomouce: Na tým jsem pyšný. Co řekl o Krejčím a drsné upřímnosti?
Erik Fürst
|
Foto: hc-olomouc.cz
Je to deset let od olomouckého návratu do extraligy. Za tu dobu se Hanáci mezi českou hokejovou smetánkou etablovali, stal se z nich stabilní účastník nejvyšší soutěže. Přehnanému uspokojení ale v klubu nepodléhají. „Snažím se být pořád obezřetný a koukat kolem sebe s pokorou," říká generální manažer Erik Fürst. Právě on je jedním z největších symbolů novodobé olomoucké éry.
V aktuální tabulce extraligy patří Olomouci devátá příčka, jak se na dosavadní výkony týmu díváte?
Každá sezona má svůj vývoj. V tuto chvíli proto nebudu hodnotit, jestli jsme devátí, desátí, osmí nebo sedmí. Uvidí se až na jejím konci, kde skončíme. Vždycky říkám, že naším prvořadým cílem je vyhnout se nejnižším příčkám a dostat se do play off.
AKTUÁLNÍ TABULKU TIPSPORT EXTRALIGY NAJDETE ZDE »
Nikdy jste si před sezonou nestoupnul do kabiny a neřekl jste: Hoši, letos minimálně semifinále?
Ne, nikdy jsem tohle neudělal a ani neudělám. Ti kluci to sami takhle cítí a nejsem přesvědčený o tom, že pokud si kdokoliv stoupne před kabinu a řekne: Beru jen titul, že je to ku prospěchu věci.
Myslíte, že by to hráče mohlo svázat?
To je jedna věc. Druhá věc je, že hokej je pořád sport a v něm vždycky musí jeden vyhrát a jeden prohrát. Pokud kluci nechají na ledě všechno, těžko se na ně můžete zlobit. Pokud něco odfláknou, až pak se na ně můžete zlobit.
„Nejsem přesvědčený o tom, že pokud si kdokoliv stoupne před kabinu a řekne: Beru jen titul, že je to ku prospěchu věci."
Důvodů ke zlobení se ale v Olomouci za poslední roky moc nebylo, ne?
To máte pravdu. Když o tom přemýšlím, na tým jsem pyšný. Jsem pyšný, jakým způsobem kluci pracují a jak tahají za jeden provaz. Nejen hráči, ale zároveň realizační tým i všichni okolo.
Čím to, že Olomouc působí právě takto soudržně?
Věřím, že pokud je v kabině delší dobu jedna parta a že pokud tým táhne stejným směrem, můžete dosáhnout dobrých výsledků. Je to lepší, než když je v kabině deset hloučků. Proto se podle toho snažíme náš tým skládat. Důležité pro nás je, abychom měli silné a stabilní jádro.
HC Olomouc | Foto: Jakub Šustr, hc-olomouc.cz
Přesto, neříkal jste si někdy, že by kabina potřebovala pořádně vyvětrat?
Nejsem zastáncem velkých řezů. Nemyslím si, že pokud tým přes léto z poloviny vyměníte, že pak bude fungovat dobře.
Statisticky je letos Olomouc prozatím nejhorší v přesilovkách…
Je pravda, že přesilovky nám letos nejdou, ale děláme maximum pro to, abychom je zlepšili. Někdy vám stačí málo, aby se to zlomilo. Věřím, že se nich zlepšíme.
„Věřím, že pokud je v kabině delší dobu jedna parta a že pokud tým táhne stejným směrem, můžete dosáhnout dobrých výsledků."
Nejen v přesilovkách by vám hodně pomohl David Krejčí, že?
Bez pochyb. Věřili jsme, že by za nás letos mohl naskočit a jak říkám, o tom, že by nám pomohl, není sporu. Potvrdilo to i jeho dřívější angažmá v Olomouci, do kabiny zapadl perfektně. Podle mě byl obrovským přínosem, hráčsky i lidsky.
V čem udělal na vás osobně největší dojem?
Řeknu vám to stručně a výstižně – ve všem.
„Věřili jsme, že by za nás letos David Krejčí mohl naskočit."
Jedním z nových lídrů Olomouce se stal Rok Macuh. Čekali jste, že bude ve své první extraligové sezoně až takto výrazný?
Věděli jsme, že v první lize Rok podává velmi dobré a stabilní výkony, ale že bude tak vyčnívat už ve svém prvním extraligovém roce, to jsme nečekali. Je to pro nás velmi příjemné překvapení.
Slyšel jsem, že jednou z jeho největších předností je pracovitost.
Ano, jednoznačně.
„Rok Macuh? Velmi příjemné překvapení."
Plánujete v dohledné době případné doplnění či změny v hráčském kádru?
Neplánuji. Abych postoj změnil, muselo by dojít k neočekávaným událostem, například dlouhodobému zranění.
Letos hraje Olomouc svou desátou sezonu od návratu do extraligy. Přijde vám to jako taková doba?
Je to sice už deset let, ale pořád si velice dobře pamatuju doby, kdy jsme v Olomouci hráli první ligu. Někdo může říct, že za deset let jsme se v extralize pevně zabydleli, ale já se snažím být pořád obezřetný a koukat kolem sebe s pokorou.
Na jaký moment spjatý s vaším olomouckým působením dodnes vzpomínáte nejraději?
Těžká otázka, bylo jich hodně. Nevím, jestli bych dokázal vybrat jeden a říct o něm, že zrovna tenhle byl pro mě nejhezčí.
A nejtěžší?
Jsem povahou takový, že na těžké chvilky se snažím co nejrychleji zapomenout, ale taky jich pár bylo. Naštěstí ne tolik, kolik bylo těch hezkých. Vybral bych hned první rok v extralize, kdy jsme hráli baráž nebo covidovou sezonu.
„Vzhledem k tomu, kolik mi je let, už nechci nijak kličkovat."
Působíte na mě jako člověk, který za každou cenu nepotřebuje být na titulních stránkách novin, ale když už něco řeknete, platí u vás: co na srdci, to na jazyku…
Asi ano. Vzhledem k tomu, kolik mi je let, už nechci nijak kličkovat. A pokud mám důvod cokoliv říct, zkrátka to řeknu.
Nemáte ale někdy pocit, že si svou upřímností, například ve vztahu k rozhodčím, můžete zbytečně dělat zlou krev?
To je každého úhel pohledu. Pokud něco nějak cítím a chci to říct, řeknu to. V tu chvíli nechci a ani nepřemýšlím o tom, jestli to je pro někoho příjemné, nebo nepříjemné, a zda to bude mít nějaké následky. Kdybych o tom přemýšlel, asi bych nemohl dělat práci, kterou dělám. Minimálně ve svých očích ne.
„Užijte si hokejové MS s Tipsportem! Stačí jen začít, získat 500 Kč zdarma a hrát soutěže o ceny za 33 milionů!“
Share on Facebook
