Česko i letos zůstává v evropském žebříčku European Innovation Scoreboard mezi průměrnými státy, přitom právě do výzkumu a inovací mají v následujících letech směřovat miliardy korun z balíčků evropských dotací. Mohou tyto finance něco změnit? A jaké projekty vlastně zaplatí?
Žebříček, který hodnotí výkon výzkumu a inovací v unijních zemích, je ale třeba brát spíše orientačně, jak upozorňuje Michal Pazour, vedoucí oddělení strategických studií Technologického centra Praha, který se věnuje výzkumné a inovační politice. „K žebříčkům a komplexním kompozitním indikátorům jsem obecně skeptický. Ony sice něco indikují, ale je to vždy slepenec několika dílčích indikátorů. Poskytují nám jen základní orientaci,“ vysvětluje Pazour.
Česko si tentokrát v rámci European Innovation Scoreboard polepšilo o dvě příčky a posunulo se oproti roku 2021 ze 17. na 15. místo. Mezi silné stránky tuzemska patří třeba inovace produktů a výroby. Naopak slabou stránkou je míra lidí s vysokoškolským vzděláním, podávání patentů nebo vládní podpora pro výzkum a vývoj v podnicích.
Praha inovačním lídrem
Druhý žebříček v oblasti inovací, Regional Innovation Scoreboard, se zase zaměřuje i na dílčí regiony. Podle jeho výsledků je na tom v rámci Česka nejlépe Praha, která se řadí mezi inovační lídry. V této kategorii je ale zcela osamocena. Většina republiky totiž spadá do průměrné kategorie. Z té vyčnívají Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, které se řadí mezi silné inovátory. Karlovarský a Ústecký kraj jsou pak teprve inovátory v začátcích.
Zmíněné propasti mezi jednotlivými regiony mají už dlouhé roky pomoci vyrovnávat evropské dotace. Jde o peníze, za které se staví nové cesty, opravují fasády nebo nakupuje vybavení do škol. Na různých místech na ně upozorňují plakety s vlajkou Evropské unie. Právě tyto zdroje mohou ale přispět i k rozvoji inovací – typicky skrze podporu vědy a výzkumu nebo modernizaci výroby ve firmách. „Podpora výzkumu a inovací z politiky soudržnosti je důležitým nástrojem pro rozvoj výzkumných a inovačních kapacit v Česku,“ zdůrazňuje Pazour.
Dvě obálky pro podporu inovací
Česko má v současném dotačním období k dispozici ze strukturálních fondů zhruba 514 miliard korun. Do oblasti inovací poputují peníze zejména prostřednictvím dvou obálek – operačních programů. Prvním z nich je operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) a druhým je operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
V OP JAK je více než 62 miliard korun, v OP TAK více než 72 miliard korun. Obě tyto obálky ale slouží k financování pestré škály projektů, nejen inovací. Těch se totiž týkají specifické výzvy. V OP JAK jde například o podporu spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou nebo o podporu výzkumu při vědeckých institucích či jejich rozvoje co do lidského kapitálu. V OP TAK jde zase o peníze na vylepšení výrobních procesů nebo samotných produktů, na zaplacení poradců či registraci patentů.
Podle Pazoura je ale nešťastné, že je podpora rozdělena mezi dva programy. „Vede to k do značné míry umělému oddělování podpory veřejného výzkumu a výzkumu v podnicích. Snahou by ale mělo být naopak provazovat veřejný výzkum s tím podnikovým a posilovat mezisektorovou spolupráci,“ upozorňuje Michal Pazour z Technologického centra Praha.
Zda to tak bude i do budoucna, je zatím podle ministerstva pro místní rozvoj těžké předvídat. Diskuse o tom, jak budou fungovat fondy v příštím dotačním období, po roce 2028, se teprve rozbíhají.
„Jak vysoko bude podpora inovací na žebříčku českých priorit, zatím usuzovat nelze. Představa o nastavení podpory z evropských fondů, aby z ní Česko vytěžilo maximum, se ještě vyvíjí,“ vysvětluje mluvčí resortu Veronika Hešíková.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu to však není vyloučeno. „Ke konsolidaci operačních programů by jednou mělo dojít, a to například po vzoru Národního plánu obnovy, který je de facto jedním velkým operačním programem financujícím jak železnice, energetiku, tak výzkum a vývoj,“ uvádějí zástupci ministerstva.
Do čeho investovat?
Aby Česko dotace využilo co nejlépe, mělo by je podle Michala Pazoura směřovat zejména na posílení inovačního prostředí a jeho finanční soběstačnost.
„Dostupnost prostředků z fondů podle mě dostatečně necílí na transformaci výzkumného a inovačního prostředí v ČR – ve veřejném výzkumu i v podnikovém sektoru – tak, abychom byli schopni v budoucnu realizovat kvalitní výzkum a inovace i bez prostředků z kohezních fondů. Aby investované peníze negenerovaly jen další požadavky na finanční zdroje v budoucnu, například na údržbu a provoz vybudovaných výzkumných zařízení,“ zdůrazňuje Pazour.
Snahou by podle něj tedy měla být podpora systémových změn. „Například v oblasti řízení výzkumných organizací, rozvoje magisterských a doktorských programů, přístupu k otevřené vědě, mezisektorové a mezinárodní spolupráce. V podnicích je pak účelné investovat především do systémových věcí, jako jsou investice do digitální a energetické transformace podniků. Vytvoření těchto podmínek s pomocí evropských dotací umožní firmám efektivně inovovat a posilovat svoji konkurenční výhodu,“ dodává Pazour.
Místo starého pivovaru start‑upy
Podle Pazoura je příkladem dobrého využití dotací podpora výzkumných infrastruktur. Jde o špičková výzkumná zařízení, která sídlí napříč Evropou a odehrává se v nich přelomový výzkum. S jejich přispěním vznikly například některé vakcíny proti covidu‑19.
Infrastruktury v Česku v současné době financuje právě i OP JAK. Pro období 2023–2026 schválila vláda veřejnou podporu 43 projektů velkých výzkumných infrastruktur. Na českém území z nich najdeme například CzechNanoLab, která poskytuje otevřený přístup k vybavení a službám v oblasti nanotechnologií, nebo školní reaktor při Českém vysokém učení technickém v Praze, který slouží jako experimentální zařízení pro výuku jaderného inženýrství i k výzkumu.
Jde však nejen o vědu, ale také o rozvoj inovací ve sféře byznysu. Evropské peníze směřují například i do automatizace a digitalizace soukromých firem či vylepšení jejich výrobků a produktů. Některé projekty, které podpořil Operační program Podnikaní a inovace pro konkurenceschopnost, tedy předchůdce OP TAK, nyní sklízí úspěchy. Třeba technologický park TechTower v Plzni, který nabízí zázemí pro start‑upy, se letos dostal do finále v celoevropské soutěži dotačních projektů. V soutěži Podnikatelský projekt roku 2023 pak uspěl za mimořádný společenský přínos projekt společnosti Xeno Cell, která vyvinula unikátní diagnostické metody pro detekci nádorových buněk.
Jak? Nejen TAK
Při financování je ale důležité ptát se nejen na to, co financovat, ale také na to, jak to financovat. Podle Michala Pazoura z Technologického centra Praha by Česko nemělo kromě dotací ze strukturálních fondů zapomínat také na jiné zdroje, které má k dispozici. Takovou obálkou je třeba Horizont Evropa. Jde ale o program, kde Česko nemá peníze jisté a nerozdělují je ministerstva. Pod taktovkou je má přímo Evropská komise a o prostředky se musí hlásit vědci v Bruselu, kde čelí konkurenci týmů z celé Evropy. Může se tak stát, že i dobré projekty se k financování neprobojují. V takovém případě mohou opět pomoci zmíněné fondy.
„Velmi žádoucí je maximálně využívat synergie mezi evropskými a národními prostředky. Zde narážím především na intenzivnější využívání tzv. pečetí excelence, kdy úspěšně hodnocené, ale nefinancované projekty v evropských programech budou bez dodatečné administrativní zátěže podpořeny z národních prostředků nebo z prostředků politiky soudržnosti,“ dodává Pazour.
Článek původně vyšel ve speciální příloze Hospodářských novin Čerpání evropských dotací.