Odhalování a ničení nepřátelských letadel a především střel s dalekým dosahem včetně mezikontinentálních, které létají mimo zemskou atmosféru, je cílem společné protivzdušné obrany European Sky Shield Initiative (ESSI). Začali ji vytvářet členové NATO včetně Česka a některé další země. Právní základ nezbytný pro nákupy už je hotový, uzavření podrobných dohod očekávají diplomaté v prvních měsících příštího roku.
Klíčovými prvky „evropského štítu“ s rozpětím od meziplanetárního prostoru po střední vzdálenosti budou systémy Arrow 3 z Izraele, Patriot ze Spojených států a Iris-T z Německa. Investice dosáhne miliard dolarů. Česká republika žádnou vlastní ochranu proti balistickým raketám nemá. Od iniciativy si slibuje také úsporu nákladů.
„Kromě Česka je tam dalších osmnáct států, které budou moci společně nakupovat a provozovat jednotlivé systémy a dosahovat tak lepších cen a lepší interoperability,“ řekl e15 český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Iniciativa je odpovědí na pokračující agresi Ruska proti Ukrajině. „V oblasti protivzdušné obrany dochází i v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu k rychlému technologickému rozvoji, na který teď mohou členové ESSI reagovat,“ dodal Landovský.
Německo jako první koupí izraelský systém
S návrhem na vybudování štítu proti nebezpečí, jaké představují například ruské střely Iskander nebo Sarmat s dosahem stovek až tisíců kilometrů, přišlo Německo. Jeho armáda bude prvním zahraničním operátorem izraelského systému Arrow 3. Koupí tři baterie, z nichž každá pojme šest raket, za 3,6 miliardy dolarů. Berlín podobně jako Praha a další země nemají zbraně, které by balistické rakety dokázaly zachytávat. Evropští členové NATO se až doposud spoléhali na kapacity USA v podobě několika výkonných radarových senzorů a přítomnosti amerických plavidel se střelami dalekého dosahu.
„Protivzdušná obrana budovaná společně na evropské úrovni bude levnější a účinnější, než kdyby si každý vytvářel svoji vlastní,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz. „Bude přínosem pro bezpečnost celé Evropy a vynikajícím příkladem toho, co máme na mysli, když mluvíme o posílení evropského pilíře NATO,“ podotkl.
Německo chce izraelské střely plně operačně nasadit a integrovat do ochranného štítu už v roce 2025. Systém Arrow 3 vyrábí firma Israel Aerospace Industries, vyvinula ho ve spolupráci s izraelskou protiraketovou agenturou a agenturou protiraketové obrany USA. Dokáže ničit rakety včetně zbraní hromadného ničení v počáteční fázi letu, pracuje v automatizovaném a částečně autonomním režimu.
„Tento systém připraví německou protivzdušnou obranu na budoucnost,“ prohlásil před měsícem německý ministr obrany Boris Pistorius. Každodenní útoky Ruska na Ukrajinu podle něj ukazují, jak důležitá taková obrana je.
Americký Patriot a německý Iris-T
Druhým pilířem štítu bude osvědčený americký systém Patriot, který už někteří evropští členové NATO ve výzbroji mají. Patriot likviduje cíle do vzdálenosti 70 kilometrů ve výškách od sta do 24 tisíc metrů.
Počáteční investice do systému se pohybují ve stejném řádu jako u zařízení Arrow 3. Například Polsko zaplatilo před několika lety za dvě baterie patriotů, tedy 16 odpalovacích zařízení, přes dvě stovky střel, osm radarů a řídících modulů a šest velitelských stanovišť, téměř 4,8 miliardy dolarů.
European Sky Shield Initiative se opírá také o německý systém protivzdušné obrany středního dosahu Iris-T, který je určený k sestřelování pilotovaných letounů, dronů nebo střel s plochou dráhou letu.
Jak přesně by role Česka ve společném projektu mohla vypadat, se má vyjasnit příští rok. „Plán na posílení protivzdušné obrany představilo Německo spolu s informací, jaké systémy bude nakupovat. Členským státům ESSI nabízí možnost přidat se ideálně se stejnými systémy, aby je v jednání s jejich dodavateli podpořilo,“ uvedla mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková.
Žádný finanční podíl jednotlivých zemí není stanoven. „Česká republika je suverénním státem, který si o míře zapojení do iniciativy rozhodne sám podle důvodnosti a výhodnosti pořízení daného systému,“ dodala Cigánková.
Zastaralé Tři prsty smrti
Česká armáda je od roku 1993 vyzbrojena protiletadlovými raketovými systémy KUB přezdívanými „Tři prsty smrti“. Byly zastaralé už v osmdesátých letech a předpokládalo se, že je nahradí novější zařízení. KUB zasahují cíle v malých a středních výškách do sedmi tisíc metrů, původně byly určeny k podpoře postupujících mechanizovaných jednotek.
Za minulé vlády objednal rezort obrany čtyři baterie moderních raketových kompletů Spyder z Izraele. Ty mají v polovině dekády společně s 3D radary z konceptu Iron Dome pokrýt krátké a střední vzdálenosti do výšky 25 tisíc metrů.
Naposledy měla účinnou protivzdušnou obranu bývalá ČSSR a po listopadu 1989 několik let ČSFR. Zajišťoval ji ruský systém S-300, který po rozdělení federace převzalo Slovensko. Až do roku 1995 pak byly na základně nad Dobříší zvané Klondajk umístěny střely dalekého dosahu S-200. Následně tam zůstaly jen systémy středního a krátkého dosahu S-75 Dvina a S-125 Něva. Na přelomu let 2001 až 2002 armáda „Klondajk“ zrušila a opustila.
