Setkání se světovými hvězdami – Quincy Jones, Shirley Bassey a Leonard Bernstein

Festival (v Riu) ale není jen koncertování, hudebníci se mezi sebou přátelí a podnikají výlety po okolí. To­hle ráno je zcela magické. Helena a Karel se procházejí tržištěm, společnost jim nedělá nikdo jiný než Quincy Jones, báječný hudebník a budoucí producent Michaela Jacksona! Naštěstí pro nás Karel z tohoto magického rána na tržišti cvakl několik fotek.

Později o nákupech s Helenou a Quincym Karel řekl: „Helena se nemohla odtrhnout od stánku s pří­věsky, nakonec koupila ty přívěsky i vycpaného krokodýla, Quincy si vybral strunný nástroj berimbau, jenž dosahoval délky jednoho, možná půldruhého metru, a vy­světlil nám, že se vyvinul z africké­ho hudebního luku, který přivezli do Brazílie otroci.“

Málokdo ví, že písně z tohoto období Karel píše na tělo nejpopulárnější britské zpěvačce všech dob Shirley Basseyové. Okolnosti nám přiblíží Jiří Paulů: „Karel několik písní původně napsal pro legendární Tygřici z Cardiffu Shirley Basseyovou. Ta mimo jiné nazpívala titulní písně do tří filmových bondovek – Goldfinger, Diamanty jsou věčné a Moonraker.

Díky příteli, českému rodákovi, který ji seznámil s Karlovou hudební tvorbou, projevila zpěvačka zájem o jeho melodie a Karla pozvala na svůj koncert do Amsterdamu, aby se na vlastní oči a uši přesvěd­čil, jaké písně téhle popové divě nejvíce sluší.

Karel skutečně do Amsterdamu odjíždí a se Shirley a jejím přítelem Vladimírem skončí na hotelovém pokoji. Nejde však o žádnou červe­nou knihovnu, nýbrž o veselý ve­čírek, kde Shirley skáče po kanapi a zpívá Karlovu melodii. Ovšem co umělci spojí, to manažeři dokážou krásně rozpojit a zástupci Shirley mezi řádky Karlovi sdělí, že ho mezi její autory nepustí.

Při společné večeři dali jasně naje­vo, že Shirley má dostatečně bo­haté autorské zázemí a žádné další autory nehledá.“ Některé z písní, které měl Karel Svoboda připravené pro Shirley Basseyovou, pak bra­vurně nazpívaly Petra Janů a italská zpěvačka Anna Rustikano.

Malou radostí uprostřed velkých starostí je pro Karla setkání s Leo­nardem Bernsteinem. „Karel legen­dárního amerického skladatele a di­rigenta celý život obdivoval a moc si přál se s ním setkat,“ vzpomínal Karel Gott. „Podařilo se mu to, když Bernstein přijel do Prahy na po le­tech první svobodné Pražské jaro dirigovat Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. Karel Bernsteina prováděl po Praze, byl z toho ohromně nadšený a radoval se jako malý kluk.

MAG#art2friends