Festival (v Riu) ale není jen koncertování, hudebníci se mezi sebou přátelí a podnikají výlety po okolí. Tohle ráno je zcela magické. Helena a Karel se procházejí tržištěm, společnost jim nedělá nikdo jiný než Quincy Jones, báječný hudebník a budoucí producent Michaela Jacksona! Naštěstí pro nás Karel z tohoto magického rána na tržišti cvakl několik fotek.
Později o nákupech s Helenou a Quincym Karel řekl: „Helena se nemohla odtrhnout od stánku s přívěsky, nakonec koupila ty přívěsky i vycpaného krokodýla, Quincy si vybral strunný nástroj berimbau, jenž dosahoval délky jednoho, možná půldruhého metru, a vysvětlil nám, že se vyvinul z afrického hudebního luku, který přivezli do Brazílie otroci.“
Strana 176
Málokdo ví, že písně z tohoto období Karel píše na tělo nejpopulárnější britské zpěvačce všech dob Shirley Basseyové. Okolnosti nám přiblíží Jiří Paulů: „Karel několik písní původně napsal pro legendární Tygřici z Cardiffu Shirley Basseyovou. Ta mimo jiné nazpívala titulní písně do tří filmových bondovek – Goldfinger, Diamanty jsou věčné a Moonraker.
Díky příteli, českému rodákovi, který ji seznámil s Karlovou hudební tvorbou, projevila zpěvačka zájem o jeho melodie a Karla pozvala na svůj koncert do Amsterdamu, aby se na vlastní oči a uši přesvědčil, jaké písně téhle popové divě nejvíce sluší.“
Shirley Bassey a Karel Svoboda (1984)
Karel skutečně do Amsterdamu odjíždí a se Shirley a jejím přítelem Vladimírem skončí na hotelovém pokoji. Nejde však o žádnou červenou knihovnu, nýbrž o veselý večírek, kde Shirley skáče po kanapi a zpívá Karlovu melodii. Ovšem co umělci spojí, to manažeři dokážou krásně rozpojit a zástupci Shirley mezi řádky Karlovi sdělí, že ho mezi její autory nepustí.
„Při společné večeři dali jasně najevo, že Shirley má dostatečně bohaté autorské zázemí a žádné další autory nehledá.“ Některé z písní, které měl Karel Svoboda připravené pro Shirley Basseyovou, pak bravurně nazpívaly Petra Janů a italská zpěvačka Anna Rustikano.
Shirley Bassey a Karel Svoboda (1984)
Strana 196
Malou radostí uprostřed velkých starostí je pro Karla setkání s Leonardem Bernsteinem. „Karel legendárního amerického skladatele a dirigenta celý život obdivoval a moc si přál se s ním setkat,“ vzpomínal Karel Gott. „Podařilo se mu to, když Bernstein přijel do Prahy na po letech první svobodné Pražské jaro dirigovat Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. Karel Bernsteina prováděl po Praze, byl z toho ohromně nadšený a radoval se jako malý kluk.“
Leonard Bernstein a Karel Svoboda v Praze (1990, archív Karla Svobody)
Datum vydání knihy: 22. listopadu 2023 Vazba pevná / 312 stran / ISBN 978-80-88467-92-2
Karel Svoboda – bohem nadaný skladatel, neúnavný hitmaker, který svou hudbou dokázal dobýt svět. Zůstaly po něm stovky nádherných písní, z nichž mnohé jsou milované dodnes: Lady Carneval, Depeše, Včelka Mája, Čau, lásko… Složil hudbu k desítkám filmů a seriálů u nás i v zahraničí: Tři oříšky pro Popelku, Návštěvníci, Cirkus Humberto… A proslavil se také svými hudebně i vizuálně podmanivými muzikály v čele s Draculou.
Obsáhlá obrazová monografie Žít představuje Karla Svobodu jako člověka zcela oddaného své práci, který si však zároveň dokázal vychutnávat život plnými doušky a nezkazil žádnou zábavu. Poodhaluje mnoho zajímavostí o jeho životě, dětství, cestě na vrchol, o šťastném rodinném zázemí i o jeho nesmírně smutném konci. Vypráví o složitém vzniku Karlova nahrávacího studia i rekonstrukci vily v Jevanech, kde si vybudoval svůj soukromý ráj a tvůrčí prostor, o večírcích, které končily až nad ránem, o nekončících problémech tvorby na dvou stranách železné opony, i o posedlosti skládáním hudby, které bylo neoddiskutovatelným smyslem jeho života.
Kniha obsahuje mnoho unikátních zápisků a dosud nepublikovaných fotografií, a osobnost Karla Svobody přibližuje i v exkluzivních vzpomínkách jeho blízkých spolupracovníků a přátel, z nichž mnozí se také nesmazatelně zapsali do dějin české i světové kultury.