Než královéhradečtí fotbalisté dnes vyběhnou k pohárovému zápasu s pražskou Slavií, měli by si nechat vyprávět od Adriana Rolka, jednoho z asistentů hlavního kouče týmu Kotala, jak svým gólem před lety právě tento slavný klub vyřadil.
Před více než šestnácti lety, v dubnu roku 2006, totiž tehdy druholigový Hradec hostil Slavii v pohárovém čtvrtfinále. Favorit byl jasný, ale Hradec před parádní návštěvou 7500 diváků zahrál výborně a Slavii svou výhrou 1:0 vyřadil. Jediný gól vstřelil po necelé půlhodině hry zmíněný Rolko, tehdejší obránce.
ONLINE: Hradec – Slaviapodrobná reportáž z osmifinále domácího poháru od 18:00 |
Stalo se to rok poté, co hráči stávkovali a odmítali hrát, protože nedostávali výplaty, a klub byl na pokraji vyřazení z 2. ligy a pádu do nejnižší soutěže.
„Je to už hodně dávno, ale pamatuji si, že tehdy přišlo hodně lidí, tolik jich na starém Malšáku už dlouho předtím nebylo. A že jsme sehráli opravdu dobrý zápas,“ vzpomíná pětačtyřicetiletý trenér na úspěch, který by Hradec dnes určitě rád napodobil. Má totiž proti sobě stejného soupeře.
Tehdy byla v Hradci velká sláva, vzpomenou si na ni někdy fanoušci?
To zase ne, ale pro nás to tehdy byla docela vzpruha. Byli jsme ve druhé lize, nehráli jsme o postup a najednou jsme byli v semifinále poháru. A přešli jsme do něj přes Slavii, která byla hodně nabušená.
Vaším gólem. Vybavujete si, jak padl?
To ano. Michal Šmarda (dnes také trenér, naposledy v Prostějově -pozn. autor) z přímého kopu centroval, já jsem si zaběhl za obránce a podařilo se mi zakončit.
Máte nějaké další vzpomínky na tento zápas, který váš druholigový tým poslal do pohárového semifinále?
Že nás Slavia tehdy silně tlačila, zvlášť poté, co dostala gól, my jsme ji ale do vyložených šancí nepouštěli. A také že jsme se tehdy hodně hecovali s Karlem Pitákem, který z Hradce vyšel a byl tehdy oporou Slavie (dnes trenér ženského týmu Slavie - pozn. autor).
Jak jste prožívali postup mezi čtyři nejlepší týmy poháru?
Velká euforie, byli jsme v semifinále. A když jsme u těch vzpomínek v souvislosti s tím, co nás čeká, vyřadili jsme Slavii, ale v semifinále vypadli s ostravským Baníkem. Shodou okolností s ním i hrajeme po Slavii hned v sobotu, letos však v lize. Možná trochu symbolicky.
S čím tehdy průměrný hradecký druholigový tým proti jednomu z českých nejslavnějších šel?
To je stále stejné, tedy i v tomto případě: s vědomím, že nemáme co ztratit a že zkusíme hrát na hranici svých možností a překvapit. A ono to vyšlo. Pro nás povzbuzení. Klub se dával dohromady poté, co ho rok předtím zachránilo město, pro kluky to asi nebylo lehké období. Já jsem přišel z Francie až před další sezonou, před tou, ve které jsme se dostali až do semifinále poháru. Byli jsme ve druhé lize, klub se konsolidoval a chtěl výš. To však trvalo ještě dlouhou dobu, postoupili jsme až za čtyři roky.
Slavia tehdy patřila, stejně jako dnes, k absolutní domácí špičce. Dá se obě klubové situace srovnat?
Tohle je těžké. Každá doba je trochu jiná a má svoji kvalitu. Fotbal je ale po těch letech asi trochu jinde, je rychlejší, důraznější. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby proti sobě nastoupily tehdejší a současný tým.
V čem je tedy dnešní Slavie podle vás jiná?
Stejné je to, že je stále nahoře. A jiné asi hlavně v tom, že tehdy v kádru zdaleka neměla tolik cizinců (v tehdejším zápase nastoupil jediný -pozn. autor).
Tehdy jste šli do zápasu se Slavií jako druholigový tým, dnes jako soupeř ze stejné soutěže. Bude v tom velký rozdíl?
Neřekl bych. Proti Slavii, Spartě případně Baníku či Plzni hrajete dvakrát, možná třikrát za sezonu, vždycky je to pro hráče, ať už tehdy, nebo dnes, specifické. Každý hráč chce proti favoritovi ukázat, že je stejně kvalitní fotbalista jako jeho soupeři, jen v jiném dresu.
Až dosud jste v letošním ročníku MOL Cupu do zápasu posílali spíše hráče, kteří nedostávali moc šancí v lize. Jak to bude proti Slavii?
To ještě uvidíme. Je to trochu těžší třeba i s přihlédnutím k podmínkám, i když to vypadá, že podle předpovědi počasí trávník bude moci být v dobrém stavu.
