Podívejte se do hrobky se sarkofágem Jana Jiřího ze Švamberka. Vědci vytvořili unikátní 3D scan
V roce 2018 nahlédli vědci pomocí kamery do podzemí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích, kde je sarkofág Jana Jiřího ze Švamberka. Nyní vytvořili 3D scan unikátního objektu. Jeden z autorů Jiří Šindelář nyní připravuje s kolegy z Jihočeské univerzity novou studii. Ta zrekapituluje, co o životě a smrti Jana Jiřího víme a shrne veškeré informace o místě jeho posledního odpočinku a o sarkofágu.
Prvotním cílem výzkumu bylo zjistit, zda se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích na Domažlicku nachází nějaký neznámý objekt, a pokud ano, tak v jakém je stavu. Prakticky šlo o eliminaci nebezpečí, že by se neznámé podzemí mohlo projevit na povrchu a ohrožovat majetek a bezpečnost.
Začátky měření začaly v roce 2018 a zjistily, že se pod podlahou opravdu něco nachází. Během dalších dvou let provedli další terénní průzkumy. Jednalo se o průzkum nedestruktivní, to znamená, že tým Jana Šindeláře do podzemí nahlédl pouze robotickou sondou.
Archeologové zkoumali hrobku významného šlechtice a boháče Jana Jiřího ze Švamberka
Číst článek
Odhalili, že podzemí není zatopené vodou, zdokumentovali statiku a zjistili, že nemůže ohrozit kostel a jeho okolí. Kromě toho se ale vědcům podařilo potvrdit, že se v podzemí nachází kovový sarkofág nejvýznamnějšího Švamberka, a to Jana Jiřího.
O něm pojednává chystaná studie na které geofyzik Jana Šindelář spolupracuje s historiky z Jihočeské univerzity Pavlem Králem a Václavem Bůžkem, kteří se zajímali o život a smrt Jana Jiřího ze Švamberka.
Studie zrekapituluje nejen, co dnes o životě a smrti Jana Jiřího ze Švamberka víme, ale poprvé shrne, zpracuje a zanalyzuje veškeré informace o místě jeho posledního odpočinku a sarkofágu, ve kterém leží.
Jan Šindelář sarkofág Jana Jiřího popisuje jako naprosto unikátní umělecké dílo počátku 17. století, které vyniká mezi jemu podobnými. Jednak je z měděného plechu, ale v jeho horní polovině je pokryt zlatým písmem.
Jedná se o písmo v německém jazyce, které na jedné straně informuje o tom, kdo je tím pohřbeným a na druhé jsou po bocích vyryté texty. Vědci se domnívají, že se jedná o speciálně vybrané a možná i upravené citáty z Bible.
Uvnitř rakve našli archeologové otisk lidské ruky. Byl v hrobce šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka
Číst článek
V celém sarkofágu se nachází spousta informací, o kterých se tým vědců domnívá, že by mohly přiblížit život jedné z nejvýznamnějších osobností české národní historie.
To nejdůležitější, co z této studie vyplyne a přispěje nejen do českých národních dějin, ale také do uměleckých dějin Evropy, bude velmi detailní popis jeho sarkofágu. Podle Jiřího Šindeláře by počet takových památek šel napočítat na prstech jedné ruky.
„Jeho výzdoba je velmi ojedinělá. První co zaujme je rozhodně obraz, který se nachází na víku a výrazné markantní lidské lebky, které zdobí boky a čela té schránky. Jsou tam také dva železní propletení hadi s vypláznutými jazyky, což je symbolika 17. století a velice detailně propracované a svítivé lidské lebky, které jsou neznámé a nikdy předtím jsme je na podobných objektech neviděli,“ popisuje vzhled sarkofágy Jiří Šindelář.
Opomíjená osobnost českých národních dějin
Jan Jiří ze Švamberka byl velmi zásadní osobou českých dějin. Podílel se na formování podoby českého království a zasloužil se významnou mírou o náboženské svobody vydáním Rudolfova majestátu.
Našel mince ze 17. století a odevzdal je muzeu. Nálezce od Jevíčka odmění kraj půl milionem korun
Číst článek
Také se mu podařilo urovnat spor mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Byl u jednání a přispěl k podpisu Libeňského míru, který na čas oddálil hrůzy třicetileté války.
Po smrti Petra Voka z Rožmberku se stal dědicem celého Rožmberského panství a s jeho osobou se dodnes pojí několik otazníků. Historici stále například neznají jeho přesné datum narození.
V tuto chvíli je neznámé nejen přesné datum, ale historici se přou i o rok, kdy se narodil a to relativně s velkým časovým rozpětím. Dokonce s tak velkým, že by mohl mít i jinou matku, než je uváděno. To by změnilo pohled i na genealogii rodu Švamberků.
Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, zda mohl být členem Rožmberského řádu lebky. Na základě indicií z hrobky je zřejmé, že byl. A dokonce byl také jeho druhým velmistrem. Také se díky nalezení sarkofágu objevila možnost zabývat se otázkou jeho narození.
