Menu
Přihlásit se

Ve středu 29. listopadu jsem se zúčastnil na základě pozvání Správy železnic diskusního fóra k novému železničnímu projektu Vysokorychlostní železniční trati (VRT) z Prahy do Drážďan. Vedle SŽ se na projektu, který spojuje Českou republiku s Německem, podíleli také odborníci z německé DB Netz AG. Jak mi bylo vysvětleno, firma staví německou stranu Krušnohorského tunelu. Úsek v ČR má být dlouhý 23 km, z toho 11,7 km povede tunelem. Osobní vlaky mají podle spravazeleznic.cz dosahovat rychlosti 230 km/h, nákladní vlaky 120 km/h.

Petr Bošnakov
Publikováno 03/12/2023
Doba čtení 3 min.
Ustí nad Labem. Zdroj: Shutterstock

Je zajímavé, že se v případě územního rozhodnutí (2024), zahájení stavby (2028) a uvedení do provozu (2038) strategického projektu, který má zlepšit životy nás všech a způsobit, že se z Ústí stane centrum vzdělanosti, jedná o pouhý předpoklad. Každopádně díky územnímu rozhodnutí byl nabitý sál dejme tomu z jedné třetiny naplněn zastupiteli a občany obcí, jejichž územím vysokorychlostní trať Praha – Drážďany povede. Všechny spojuje to, že se o VRT dozvěděli po oznámení dokončení projektu a byli tak postaveni před hotovou věc.

Ostatně i sám ministr Martin Kupka z pozice tradičně mimořádně zdatného rétora pravil cosi ve smyslu, že ještě předtím, než se trasa nakreslila, se někdo mohl zeptat na názor místních daňových poplatníků. Vedle mě sedící nejspíše místní novinář mi prozradil, že zatímco Ústí nad Labem bude zejména těžkou nákladní dopravou devastováno, pro německou stranu má tunel jednoznačně benefit v podobě odklonu právě nákladní dopravy z významného lázeňského a turistického střediska Schona, Pirna Bad Schandau. Bylo zajímavé, že mezi diskutujícími, například ministr Kupka či ředitel stavební správy VRT Jakub Bazgier, chyběl primátor Ústí Petr Nedvědický (ANO).   

Hodně otazníků

Úvod organizačně skvěle zvládnuté akce začal projekcí Správy železnic, ze které jsem zjistil, že díky VRT urazí vlak vzdálenost z Prahy do Ústí nad Labem se zástavkou v Roudnici nad Labem za 37 minut. Vzhledem k tomu, že česká definice VRT stanovuje minimální rychlost 200 km/h a z Prahy do Ústí je po kolejích cca 70 km, nebyl problém spočítat, že rychlost pohybu vlaku v žádném případě neodpovídá kritériím VRT, ale rychlejšímu Pendolinu, které dosahuje v Česku maximální rychlosti 160 km/h. Poté, co se mi podařilo dostat se k mikrofonu a vznést dotaz, přišla odpověď ze strany zástupce SŽ, že nemám tak úplně vycházet z prezentace a že vlak z Prahy bude v Ústí maximálně za půl hodiny. I v tomto případě se ovšem nebude jednat o VRT. Námitku jsem ovšem nemohl uplatnit, čelil jsem totiž nepříznivým pohledům nejspíše zástupců obcí, kterým se nechtělo věřit, že cena jejich nemovitostí poté, co se kolem nich bude prohánět vlak rychlostí až 320 km/h, stoupne a nabyli dojmu, že jim beru čas na podstatně důležitější dotazy.  

Splnění definice vysokorychlostní železnice na trati Praha – Ústí nad Labem, zůstává problematické. Ačkoli je totiž standardní vzdálenost VRT terminálu (nádraží) 100 kilometrů, na trase jsou na cca 70 kilometrech kromě Prahy a Ústí další tři terminály: Nehvizdy – Roudnice nad Labem – Litoměřice. Každopádně z exkluzivity každého rychlého vlaku se bude těšit z blíže nespecifikovaných důvodu pouze Roudnice nad Labem, ležící zhruba na polovině trasy. Mimochodem, Němci plánují jezdit na trase Berlín – Hamburk rychlostí 230 km/h a neříkají tomu VRT. Kromě toho nestaví nové terminály, neboť využijí stávající železniční stranice. Takže ušetří miliardy.  

A ještě jedna vcelku zajímavá věc. Z pozice mírně poučeného laika si myslím, že rentabilita železniční dopravy má přímou úměru s počtem spojů a jejich vytížením. Pak ovšem nevím, jaký smysl má paralelní dokončení dálnice D8?

Snové časy

Po dvou diskusních panelech přišla na řadu tisková konference. Na můj dotaz, zdali bude Krušnohorský tunel budován podle německého projektu s německými technologiemi, Jakub Bazgier odpověděl ve smyslu, že v případě vítězství německé strany se dostane českým firmám dostatečného uplatnění. Ale německá strana je v případě přípravy tunelu dále. A jak už jsem řekl, povedenou akci financovala německá BD Netz AG, které musím tímto poděkovat za vynikající oběd. Mimo jiné se podávala skvělá grilovaná filátka, tuším z candáta.

Před odjezdem jsem se kochal mapou, která vstoupí v platnost po dokončení projektu VRT v roce 2050. V mé rodné Ostravě budou cestující za hodinu a půl. A ti, kteří najdou zaměstnání v nové čínské továrně na čipy, kterou označují nejvíce protchajwanští domácí politici za mimořádný český úspěch, dorazí z Prahy do Drážďan za 50 minut. Jako celoživotní optimista věřím, že v případě VRT nebude platit citát sovětského generálního tajemníka KSSS Nikity Chruščova: „Politik je člověk, který slíbí, že postaví most i tam, kde vůbec není řeka.“

(Text o vysokorychlostních tratích je součástí aktuálního čísla TO)          

Komentáře (1)

  1. prosím, sežeňte si nějakého korektora, čárky jsou kladeny naprosto náhodně… Jinak ale dobrý!

Napsat komentář