RECENZE: Bzzzt je okouzlující česká plošinovka pro začátečníky i pokročilé

Shodou okolností jsem nedávno na chatě při prohrabování skříně našel ošoupanou kazetu z roku 1983. Jemně jsem z obalu setřel prach a s nostalgií se zadíval na obrázek na přebalu – roztomilý robůtek na kytičce. Řeč je o hře Pssst. Titul je od legendárního britského studia Ultimate Play the Game, které mimo jiné 8bitové ZX zásobilo takovými nezapomenutelnými peckami jako Atic Atac, Cookie, Jetpac nebo Knight Lore.

V Pssst jste se ujmuli role robota a snažili se zabránit zlotřilým hmyzákům v devastaci kytičky. Byla to hra s triviální premisou a hratelností, přesto jsem v ní strávil desítky hodin napěchovaných zábavou. Podobnost názvů Pssst a Bzzzt není náhodná. Bzzzt se filozofií i feelingem éry 8-bitů a arkádových automatů inspiruje. Stejně jako výše zmiňované legendy od Ultimate Play the Game je i Bzzzt pořádně návyková potvora. Spolu s TMNT: Shredder’s Revenge dokazuje, že arkády stále frčí.

13 fotografií

V laboratoři se probouzí umělá inteligence ZX8000. Naštěstí pro ni laboratoř není žádné Aperture Science v čele se sadistickou GLaDOS. Zdejší vědci Ema a Norbert jsou milí, vnímaví a rozumní lidé. Do vývoje a studia robotiky a umělé inteligence dali celé své srdce a konečně se úsilí vyplatilo. ZX8000 se zdá být vyvrcholením jejich celoživotní práce. Poslední krok je přesunout vědomí do těla malého robůtka a podrobit ho řadě testů motorických a kognitivních funkcí. Jak? Proběhne testovací místnosti plné laserů, cirkulárek a děl.

Dobře, vlastně je to trochu jako v Aperture Science. Jenže vědci schopnostem AI věří. A udělají dobře. AI ZX8000 akorát dostala tělo a už má naložený pořádný ranec zodpovědnosti. Při testech přeruší pokusy zloduch s krásně devadesátkovým jménem Badbert. Robůtek bude muset z rutinního testování přejít k záchraně vědců i celého světa. Příběh hry je jedna nostalgická vzpomínka na devadesátá léta. Je komiksový, vtipný a atmosféra pozdních osmdesátek a raných devadesátek z něj přímo tryská.

I přes všechny úvodní vtipy vám úsměv z tváře zmizí docela rychle. Bzzzt patří do žánru precizních 2D plošinovek. Je to sofistikované pojmenování pro typ her zvaný rage game. Tedy hry, které vás snadno dovedou svou náročností vytočit k nepříčetnosti. Bzzzt ale není v základu tak obtížný jako například VVVVVV, Super Meat Boy nebo Give Up.

Díky nastavení obtížnosti a výzvy je to dobrý titul i pro ty, kteří chtějí s žánrem precizních plošinovek začít. Úroveň celkové výzvy si uzpůsobíte i volbou obtížnosti. Od jednoduché, smířlivé, s třemi životy na level po šílenou, kde je na celý průchod hrou jen sedm životů a pak šlus a od znovu. Jako za starých arkádových časů, jen bez těch drobných. Můžete zvolit i střední cestu, kdy máte jeden pokus na úroveň.

Projít Bzzzt od začátku do konce vám zabere kolem 2,5 až 3,5 hodiny. 52 levelů není moc. Hře by slušelo minimálně jednou tolik. Pokud nejste soutěživý typ, prohlásíte hru za příliš krátkou a dáte ruce pryč po zdolání finálního bosse. Jenže tím zábava teprve začíná. Kouzlo Bzzzt není v dokončení hry, ale jejím úplném pokoření. A tam budou mít problém i ti, kterým rage game žánr není cizí.

Primární cíl: dokonalý průchod

Abyste získali zlato, tedy sto procent v levelu, musíte nasbírat všechny šroubky v úrovni, stihnout proběhnout mapu v šibeničním termínu a ještě k tomu neztratit jediný život. A to vše pěkně naráz. Získat v každé úrovni zlato se bude ze začátku zdát nemožné, pravděpodobně pro vás bude výzva i samotný průchod. Obtížnost kolísá a je nevyvážená. I na konci hry najdete triviální úrovně, které se nedají srovnávat s některými z první půle.

Zlatým hřebem jsou „zdrhací“ levely. Dost připomínají zběsilé úprky Oriho v Ori and the Blind Forest. I tam je ale obtížnost nastavená o něco umírněněji a utíkací levely jsou relativně krátké. Titul se vás nesnaží frustrovat, spíš motivovat, však vás nikdo do medailí nenutí. Můžete si nastavit jen cíl nasbírat všechny šroubky nebo doběhnout v časovém limitu.

Pokud je neúspěch moje pochybení, tak se u her nerozčiluji. Pakliže má hra dobré ovládání a jasná pravidla, zůstávám chladným a nemám nutkání házet počítačové periferie v dál. Bzzzt toto zmákl téměř na výbornou. Ovladatelnost robůtka na gamepadu je až na pár připomínek skvělá a zlepšuje se s každým novým upgradem. ZX8000 postupně dostane do vínku hned několik speciálních schopností, počínaje dvojskokem a úhybem a konče přesunutím vědomí do digitálního prostoru. Robůtka lze ovládat jak na analogu, tak i D-padu. Na klávesnici bych hrát nedoporučoval.

Jediné, co mi při hraní čas od času zavařilo, byly úhyby. U úhybu musíte včas nastavit směr, kam chcete uskočit. Protože jinak robůtek provede dash směrem, kam zrovna kouká. Pokud zmáčknete úhyb i směrovou páčku, nemusí se otočení detekovat a robot uskočí na nesprávnou stranu, často do plazmového paprsku, což je instakill. S narůstajícím počtem schopností se stává robůtek obratnějším a na konci hry už budete řetězit dvojskoky a mnohačetné dashe mezi stále nebezpečnějšími pastmi s přirozeností, jako byste to dělali celý život. O tom také první průchod hrou je, abyste se naprosto sžili s ovládáním.

Hratelnost není jen o kličkování v nebezpečných koridorech. Ko.dll soustavně něčím úrovně inovuje. Ať už jsou to souboje s bossy či řadovými nepřáteli, kdy se snažíte zničit útočníky naváděním min nebo aktivací střílen ve správný čas. Nebo pocta R-Type s vyzbrojenou raketkou řítící se vstříc hordám létajících nepřátel. Vše je hravé, zábavné a překvapivé.

Díky různým minihrám je také řešení některých úrovní na zlatou o to větší výzva. Proběhnout level na perfekt a ještě u toho bleskurychle odrovnat minibosse, není sranda. Neobejdete se i bez nějakého toho zapojení šedé kůry mozkové při plánování ideální trasy a speedrunových zkratek. Když se vám perfektní run podaří, máte nával endorfinů zaručen. Ano, Bzzzt je pořádná droga. Netřeba ji dávkovat ve velkém. Není kam spěchat, jen systematicky získávat další medaile, když zrovna máte chuť a čas. Nakonec stejně skončíte klasickým: „Udělám na metál ještě jeden level a pak už to vypnu.“

Hra je v end gamu o soupeření. Online žebříček vám prozradí, jak na tom globálně jste i to, jak se vede vašim internetovým přátelům. Já bych ale rád žebříček gaučový. Vytvořit si profily pro celou rodinu a zápolit, kdo bude mít lepší skóre. Kdo pamatuje doby 8-bitů a arkád, ví, že žebříček byl vždy záležitost osobní. Předhánět se v rámci rodiny a přátel na jednom stroji, to je čirá esence herní prehistorie. Bzzzt toto ale naneštěstí nepodporuje. Velká škoda, jde o ideální párty titul.

Milá grafika a nařachaný soundtrack

Retrofily pamatující arkádové automaty odzbrojí už samotné menu. Grafika je krásný osobitý pixel art, ale troufám si říct, že přes nesporné kvality vizuálu vše zastíní zdejší hudba od Martina Lindy. Ta je prostě perfektní. Soundtrack dodává vašim zběsilým pokusům o speedrun tempo. Díky instantnímu restartu se hudba nikdy nepřeruší a jednoduchá elektronická smyčka nepřetržitě burácí do rytmu vašich nespočetných pokusů. Je to podobně chytlavá a jednoduchá kompozice, jako má například McPixel. Soundtrack funguje skvěle i samostatně, zaděláte si na slušného ušního červa, kterého si budete broukat celé dny.

K retru patří absence dabingu. Hra je ale plně v češtině, takže si všechny vtipné rozhovory užijí i mladší hráči. Nejspíš ale nedocení tu devadesátkovou atmosféru dialogů, které jako by vypadly ze seriálu Želvy ninja.

Pobaví se celá rodina

Ať už jste plošinovkoví přeborníci nebo začátečníci, Bzzzt má pro každého něco. Malá hra, která v sobě ukrývá pořádnou porci zábavy, která se pořádně rozjede až po prvním dohrání. Titul je téměř bez chyby. Má výbornou ovladatelnost, nápaditý design úrovní a audiovizuální žně. Vše, co má retro plošinovka mít. Jediným hříchem Bzzzt je to, že je tak dobrý, že by potřeboval víc úrovní. I tak je ale cena symbolická, a pokud vás nepřesvědčí ani to, tak se to třeba podaří dostupné demoverzi.